Pro některé nákupy se stát rozhodl dávno, podařilo se uzavřít smlouvy a lze čekat, že francouzské houfnice, izraelské radary a protivzdušné komplety krátkého dosahu za několik let dostaneme. Pořízení bojových vozidel pěchoty se nepodařilo dotáhnout a nedá se to svalovat na smůlu. Teď tuto zakázku zkomplikuje fakt, že kapacity evropských výrobců jsou omezené a rychle si je „zaberou“ domácí armády. Konkrétně v Německu se fronta na nákup vojenského materiálu prodlouží pro cizí zájemce na nekonečno. Nevyhnutelné zdražení kvůli inflaci a převisu poptávky už je jen průvodním jevem.
S ochotou navýšit výdaje obranného rozpočtu však roste riziko, že přistoupíme k nákupům vojenských technologií, které vidíme jako potřebné především v optice současné války.