V noclehárnách Armády spásy je přibližně za 40 korun k dispozici nocleh a lidé se zde mohou se umýt nebo se nechat vyšetřit zdravotníkem.
Už šestým rokem funguje také další možnost tzv. Nocleženka, což je poukaz v ceně 100 korun. Ten může kdokoliv koupit, a poskytnout tak člověku v nouzi ubytování v teplé noclehárně.
Zaplacená Nocleženka se v noclehárně vytiskne a dostane ji sociální pracovník, který ji předá člověku v tísni. Každá poukázka má své číslo a dárce se tak může dozvědět, ve kterém městě se jeho poukázka uplatnila. „Nocleženka je pro mě záchrana života, je to velmi důležité. Je to vše, co mi v této situaci může dát Armáda spásy,“ říká jeden z klientů služby.
Mráz je smrtelnější než covid, pomáhají Nocleženky, říká koordinátorka |
Armáda spásy nocležníkům zároveň zajišťuje stravu, čisté a teplé oblečení a podporu sociálního pracovníka, se kterým si klienti mohou promluvit o své situaci. Pokud nejsou volné postele, je možné využít alespoň židle, což je jedna z možností, jak se alespoň trochu schovat před nočním mrazem.
V první sezóně po zahájení projektu zakoupili lidé 6 500 kuponů a loni byl zatím prodaný počet Nocleženek rekordní, když se prodalo celkem 40 tisíc poukazů.
„S příchodem zimy si lidé často více uvědomují, že je pomoc potřeba a přispívají i ti, kteří to běžně nedělají,“ říká ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan Krupa. Peníze za nevyužité poukazy putují do fondu sociální pomoci, ze kterého se pak poskytuje další pomoc lidem v nouzi.
Životy zachraňuje také iglú
V několika městech se Armáda spásy zapojuje také do programu půjčování tzv. iglú. Jde o možnost dlouhodobého zapůjčení izolujícího přístřešku s polyetynelovou pěnou pro člověka bez domova. Někteří lidé z různých důvodů noclehárny navštěvovat nechtějí, a právě pro ně je tedy iglú ideální.
Oproti venkovním podmínkám je v něm až o 18 stupňů tepleji, člověk si jej vyhřeje svým vlastním tělesným teplem. Během loňské zimy jich v Česku bylo k dispozici celkem 245.
Pandemie služby nezastavila
I přes pandemii fungují všechny programy Armády spásy dále a bez omezení. Na covid-19 Armáda spásy testuje lidi bez domova pravidelně, a to očkované i neočkované. Vždy se testují také nově příchozí a ti, kteří vykazují příznaky. „Je potřeba lidi k očkování motivovat. V současné době zjišťujeme celkovou proočkovanosti lidí bez domova,“ říká Krupa.
V centru sociálních služeb Bohuslava Bureše Armády spásy v Praze je momentálně naočkováno 75 procent lidí. Dobrá zpráva také je, že v této covidové vlně se zatím v centrech Armády spásy nikdo nenakazil.
V terénu pak pracovníci Armády spásy lidem poskytují jídlo, ale také informace. „Lidé, kteří nechodili do žádných podpůrných zařízení, často v první vlně nevěděli, co to je za virus a co způsobuje. Nejen pro lidi bez domova to bylo na jaře neznámé a frustrující,“ vykresluje náladu mezi lidmi bez domova ředitel.
Armáda rozvážela i potřebné zdravotní prostředky, tedy roušky, případně respirátory či dezinfekci. „A hlavně jsme předávali instrukce, co dělat, kam nechodit,“ doplnil Krupa.
Lidé chtějí pomoct i s převodem energií
„Naši pracovníci na zdražování energií automaticky zareagovali a vše začali s klienty řešit,“ vysvětluje Marcela Stryjová, ředitelka organizační jednotky Prevence bezdomovectví Ostrava, kde mají přibližně 160 klientů.
Asi 15 z nich odebíralo plyn od zkrachovalé společnosti Bohemia Energy. Cena jim narostla asi o 180 korun. „Co nejrychleji jsme jim pomohli s převodem energií k jinému dodavateli. Bohužel energii těm, kteří jsou ve finanční tísni, zaplatit nemůžeme, pomáháme alespoň poukázkami na jídlo,“ doplňuje Stryjová.
