"Tento prostor byl naposledy přístupný za první republiky, a to vždy, pokud v něm zrovna necvičila armáda. Nebyly s tím tenkrát žádné problémy, a to hlavně proto, že z něj lidé nedělali skladiště odpadků, proto bych si přála, aby tomu tak bylo i dnes," řekla Parkanová.
Dodala, že otevření újezdu nemá žádnou souvislost s plánovaným umístěním amerického radaru na území Brd. "Bude-li radar, nebude-li radar, stezky zůstanou otevřené," cituje ČTK ministryni.
"Zpřístupněno je sedm okrajových lokalit vojenského újezdu, ale jen o sobotách, nedělích a svátcích," uvedl přednosta Vojenského újezdu Brdy Martin Březovský s tím, že mimo tyto dny budou prostory pro veřejnost nadále uzavřeny.
Vojáci pustí turisty na malá území poblíž Hořovic, Strašic, Dobříva, Skořice, Vísek, Nepomuku a Příbrami. Jde asi o desetinu z celkové rozlohy vojenského újezdu.
Lidé musí respektovat omezení vstupů
Celkem zde členové Klubu českých turistů vyznačili pětadvacet kilometrů pěších tras a asi dvacet kilometrů cyklostezek. Podle milovníků turistiky je ale nevýhodou to, že přejít Brdy napříč, ani po délce, nebude nadále možné.
"Lidé musí respektovat všechna omezení vstupu do prostorů, na které se povolení vstupu nevztahuje," zdůraznil Březovský. V případě nálezu nevybuchlé munice nebo jiného vojenského materiálu jsou turisté povinni nález ihned nahlásit.
Právě nevybuchlá munice a ochrana životního prostředí jsou hlavním důvodem, proč starostové některých obcí protestují proti dalšímu rozšíření vstupu do vojenského újezdu.
"Otevření těchto lokalit jsem uvítal. Já osobně ale nejsem zastáncem toho, aby se zpřístupnily Brdy celé. Skončilo by to různými skládkami, vysypanými odpadky. Nehledě na to, že další problém by mohla být právě nevybuchlá munice," uvedl starosta Příbrami Josef Řihák.
To potvrdil i plukovník Ladislav Košner, který při nedávné návštěvě předsedy ČSSD Jiřího Paroubka v Brdech prohlásil, že od letošního února vojáci nalezli sedmadvacet kusů nevybuchlé munice.
Starosta Věšína Pavel Hutr se naopak dalšímu otevření vojenského újezdu nebrání. "Zatím vojáci zpřístupnili ty části, které lidi stejně načerno využívali," řekl Hutr. Jde podle něj o první krok k postupnému otevírání Brd.
"Byl bych rád, kdyby se pokračovalo a lidé mohli tuto přírodu využívat," poznamenal. Příliv turistů by podle něj pomohl i místním podnikatelům. "Jsme totiž nejbližší obcí, kde jsou k dispozici restaurace a občerstvení," řekl Hutr.
Další otevření prostoru pro veřejnost chce po armádě požadovat i středočeský hejtman Petr Bendl. "Tak jako lidé jezdí do Krkonoš, mohli by jezdit na Brdy," míní Bendl.
Padrťské rybníky zůstanou nedostupné
Zatím je pro ně k dispozici sedm zón v okrajových částech újezdu. Největší část, jejíž vnější hranice měří dvacet kilometrů, bude otevřena mezi obcemi Ohrazenice a Neřežín. Zde budou moci turisté využít takřka deset kilometrů dlouhou značenou trasu z Podluh do Neřežína přes zříceninu hradu Valdek.
Nedaleko Příbrami bude otevřena zóna G, kterou povede stezka pro pěší z Orlova na Třemošnou a do obce Láz. Právě z obce Láz bude vycházet i značená cyklostezka směřující do Nepomuku.
Návštěvníci se budou moci podívat například z Orlova na Třemošnou u Příbrami nebo k Jalovému potoku mezi Těněmi a Zaječovem na Rokycansku. Nedostupné však pro turisty zůstanou například Padrťské rybníky či vrcholy Tok a Praha.
Historie újezdu
Dělostřelecká střelnice v Brdech vznikla v roce 1927.Protesty proti plánům. Když se armáda před více než osmdesáti lety rozhodla, že v Brdech zřídí dělostřeleckou stanici, vzbouřili se proti tomuto plánu nejen okolní obce, ale i někteří umělci. Největší odpůrci z řad poslanců tehdy dokonce podali návrh na zřízení národního parku v Brdech, čímž by se zamezilo zabrání území armádou. Neuspěli.
První dělostřelecká salva z vrcholu Jordánu se ozvala v roce 1927. Tehdy však armáda nikomu vstup do prostoru nezakazovala. Vládl tam čilý turistický ruch. Zákaz byl vymezen jen na cílové plochy.
Zákaz vstupu do celého prostoru zavedla až německá armáda, která brdskou střelnici začala za okupace využívat. Současně ji v roce 1940 rozšířila o území dalších jedenácti obcí. Objekty v zabraných obcích však nacisté ponechali, po válce bylo umožněno všem vystěhovaným se do svých domovů vrátit.
Po osvobození se střelnice v Brdech začala opět využívat jako před válkou. Součástí újezdu se staly i zkonfiskované lesy hořovického velkostatku. Za hranicemi újezdu se tak ocitla i známá zřícenina hradu Valdek.
Vojenský újezd Brdy byl zřízen na území střelnice usnesením vlády v roce 1950. Opět začal platit zákaz vstupu na jeho území.
V současnosti má vojenský újezd Brdy rozlohu 260 kilometrů čtverečních. Devadesát procent území přitom tvoří les a jen deset procent využívá armáda především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.
Zdroj: Ministerstvo obrany ČR
