Velitelské shromáždění české armády 2024. (21. února 2024)
Vnitřní dluh
Obranný rozpočet ve výši zhruba 160 miliard korun ročně se může zdát jako dostatečný, nicméně po letech, kdy se k armádním zakázkám a modernizacím přistupovalo až příliš opatrně, má obrovský vnitřní dluh. Zastaralá technika, která je často starší než padesát let, dlouho potřebovala obměnu. Oním impulsem se částečně stala válka na Ukrajině.
Česká republika dá na obranu nejméně dvě procenta HDP. Pavel podepsal zákon |
Ta poukázala na potřebu moderního vybavení, investic do modernizace, infrastruktury, ale i vývoje. Navíc je třeba myslet i na zásoby munice, ať už do samohybných houfnic, děl, minometů, tak i do ručních zbraní pěchoty. I na to při současných nákupech armáda myslí.
„Usilujeme o nákupy munice, ručních zbraní nebo těžké přepravní techniky. Posilujeme protivzdušnou obranu, pracujeme na vytváření zásob, protože jak ukazuje válka na Ukrajině, čekat, že nějaký vojenský materiál získáme v okamžiku krize, je iluze,“ řekla již dříve k potřebě armádních nákupů ministryně obrany Jana Černochová.
I přes snahu nákupy uspíšit řada ústupků a zvýšený rozpočet stačit nebude. Zatím se odsouvá například nákup lehkých útočných vozů, ale třeba i raketometů, na což poukazuje opozice.
„My lehká útočná vozidla potřebujeme, ale potřebujeme i další věci. To není jenom o vozidlech, to je třeba i o protitankových zbraních a o některých těžších zbraních, které potřebujeme. Co se týká raketometů, dejte nám tři procenta HDP a budeme mít raketomety. S dvěma procenty nejsem schopen doplnit mezery, které nám chybí z minulosti,“ řekl šéf armády generálporučík Karel Řehka.
