Radarem, či laserem naváděná raketa vzduch-země Hellfire byla vyvinuta jako protitanková zbraň dlouhého dosahu, odpalovaná z vrtulníků či bezpilotních letounů. Kromě těchto střel se v miliardovém nákupu počítá také s prodejem amerických lehkých protipozemních řízených střel krátkého dosahu.
USA kývly na prodej střel Hellfire a dalších zbraní Česku za 3,2 miliardy![]() |
Munici pro americké vrtulníky mezi lety 2025 až 2031 má dodat česká firma STV Group, která je v Česku výhradním zástupcem výrobce munice, společnosti General Dynamics – Ordnance and Tactical Systems.
Obrana ale s ohledem na bezpečnost nespecifikuje, jaké typy této rakety nakupuje. „Z bezpečnostních důvodů nelze být konkrétnější,“ odpověděla redakci iDNES.cz mluvčí obrany Simona Cigánková. Těch výrobce dodává osm, včetně verzí určených pro drony, ale i takzvanou nindža raketu Hellfire R9X.
Nindža rakety
Obávaná zbraň obsahuje šest půlmetrových čepelí, které jsou vyklopeny před zásahem cíle. Vyjma nich tedy nenese žádnou výbušninu. Je určena k omezení vedlejších škod při cílené likvidaci osob. Do výzbroje v USA byla zařazena v roce 2017 a od roku 2019 je veřejně známá. V roce 2017 s ní byl v Sýrii zlikvidován Abú Chajr al-Masrí, o dva roky později v Jemenu Džamal al-Badáwí a předloni v Kábulu šéf Al-Káidy Ajmán Zavahrí.
Američané zabili šéfa teroristické sítě Al-Káida Zavahrího, CIA použila dron![]() |
Standardní typy, tedy ty, které pravděpodobně armáda nakupuje, mají účinný dostřel zhruba devět kilometrů a cíl – typicky tank, či jinou, obrněnou techniku – zničí bojová hlavice s výbušninou v celé řadě verzí. Celkově raketa váží do padesáti kilogramů.
Nejmodernější verze AGM-114L Longbow Hellfire pracuje v takzvaném režimu odpal a zapomeň. Navedený laserový paprsek uloží informace o cíli do mozku rakety, tedy řídící části a poté je raketa schopna i manévrovat, aby neunikl. Tento systém se používá na kratší vzdálenosti, kdy pilot vidí, kam a na co střílí.
Druhou možností je využití potenciálu rakety na nejzazší vzdálenost devíti kilometrů. Vypálení je ve směru cíle, let řídí autopilot a radiolokátor v raketě využívá odraženého radiolokačního paprsku. Je možné, že Armáda České republiky (AČR) získá i tento nejmodernější typ. Základní cena za kus je okolo 200 tisíc dolarů, tedy zhruba 4,7 milionu korun.
Řízené a neřízené rakety
Americký vrtulník Bell AH-1Z Viper, který je nyní i ve výzbroji Vzdušných sil AČR unese celkem šestnáct raket Hellfire. Vzhledem k vysoké ceně je pravděpodobné, že ostré střelby nebudou na běžném programu dne a vojáci ve velkém využijí simulačních technologií. Náměšťská základna disponuje pokročilou technologií, která je nejmodernější v Evropě a kromě pilování pilotních dovedností je možné lacině trénovat i zásahy cíle raketou.
Kromě pokročilých, inteligentních raket armáda do raketnic v podvěsech vrtulníků využije pravděpodobně i neřízené střely Hydra 70. Jejich účinný dostřel je zhruba osm kilometrů a kus stojí okolo tří tisíc dolarů, tedy 71 tisíc korun.
Sovětský vrtulník Mi-24/35, který armáda již vyřadila z výzbroje a poskytla je darem Ukrajině, využíval neřízených střel S-5 s ani ne polovičním dostřelem. Ale i cena byla několikanásobně nižší. Kromě raket obrana pro vrtulníky systému H-1, tedy Viper a Venom nakoupí i munici do dvacetimilimetrového kanónu.
Rakety HellfireHellfire byla vyvinuta speciálně pro výzbroj bitevních vrtulníků. Laserový senzor střely vyvinula firma Lockheed Martin. Vývoj započal již v roce 1970, ale do výzbroje byla zavedena až v roce 1985. Nosiči střel Hellfire jsou prakticky pouze vrtulníky a bezpilotní letoun MQ-1 Predator. Do dnešních dnů se vyrobilo přibližně osmdesát tisíc raket v osmi modifikacích, včetně takzvané nindža rakety R9X. Švédsko na základě původní verze AGM-114C vyvinulo typ RBS-17 určené pro pobřežní baterie. |