Nová studie, jejímiž autory jsou ekonom Jan Pavel z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a novinář i analytik David Klimeš, přinesla neuspokojivé svědectví o stavu financování obranných výdajů.
O závěrech studie diskutovali její autor Jan Pavel, vládní zmocněnec pro plnění závazků ČR vůči NATO Jakub Landovský, investorka Diana Rádl Rogerová a bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čeští vrtulníkáři jako lovci dronů. Navštívili jsme základnu, kde střeží polské nebe |
„Zjistili jsme, že existují pouze dvě období, kdy ty obranné výdaje byly v průměru nižší než 3 % hrubého domácího produktu. Je to velice krátké období 20. let minulého století a potom to období po roce 89,“ uvedl na začátek autor studie ekonom Jan Pavel. Podle autora se tak nabízí otázka, zda současně končící období nebylo spíše historickou anomálií, kterou jsou nyní státy nuceny dohánět.
Poukázal také na to, že státy v historii vysoké výdaje vůbec netáhly přes dluhy a negenerovaly kvůli nim žádné obří deficity jako tomu je nyní v modelech určitých států.
Česká armáda je podvyživená, zbrojení na sekeru však narazí
Podložené ekonomické modely ukazují, že plán, kdy se má vše nad povinná dvě procenta HDP lepit dluhem, je dlouhodobě neudržitelný. „Dlouhodobé financování obrany nad dvě procenta HDP dluhem je neproveditelné. Rychle bychom narazili na národní i unijní fiskální pravidla,“ varuje Pavel.
Pokud by byl respektován závazek, prostor pro deficitní financování by se podle propočtů vyčerpal už kolem roku 2028. Stát proto musí jasně říct, ze kterých běžných příjmů se vyšší výdaje zaplatí.
Pilotka o začátcích v armádě: Bez ženských záchodů či sprch, nevěděli, co se mnou |
Jako příklad fiskálně odpovědného přístupu uvádí studie Dánsko. Tomu se podařilo masivně posílit obranu, aniž by prohloubilo deficity. Cestu našlo v redukci jiných veřejných výdajů, zejména úsporami v sociálním (mimo jiné důchodovém) systému.
Opačnou cestou se vydalo Estonsko, které kvůli bezprostřednímu ohrožení Ruska zvolilo cestu plošného navyšování daní, včetně zavedení takzvané obranné daně. Česko si zatím žádnou z těchto cest podle ekonoma nevybralo.
Česká armáda je přitom podle propočtů v hlubokém materiálním deficitu. V současnosti dosahuje zhruba jen 43 procent materiální vybavenosti Polska a pouhých 28 procent vybavenosti Finska.
Studie přitom ukazuje na fakt, že ani postupný nárůst obranných výdajů na požadovanou úroveň 3,5 procenta HDP v roce 2035 nepovede k uzavření této mezery ve výbavě. Podle autorů by Česko Polsko dohnalo až při výdajích kolem 4,5 % HDP.
Podle autorů studie nízká vybavenost české armády není způsobena ekonomickou nevyspělostí naší země, ale čistě dlouhodobě nízkým podílem výdajů na obranu a reálných nákupů v minulých dekádách.
Papírové výdaje armádu nespasí
Debata se stočila také na legislativní realitu. Vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský upozornil, že obranné výdaje jsou provázané s celou ekonomikou. Zmínil příklad Polska, které masivně investuje do infrastruktury s duálním využitím, a přitom celkově prosperuje.
Jan Pavel však z pozice člena Národní rozpočtové rady ostře kritizoval snahu vlád o kreativní účetnictví. „Problémem je snaha o začleňování civilních výdajů, jako jsou běžné stavby dálnic a železnic, do obranného rozpočtu. Cílem nemá být formální plnění procent, ale skutečné schopnosti armády,“ podotkl Pavel.
Jaká jsou podle studie východiska?1. Stagnace (2 % HDP): Česko drží výdaje na minimálním aliančním závazku, materiální mezera armády se nezavře a země zůstane hluboko za Polskem i Finskem. 2. Haag (3,5 % HDP): Výdaje na obranu rostou, materiální deficit armády se sice zmenší, ale ani do roku 2035 zcela nezmizí. 3. Dohánění: Snaha srovnat krok s lídry regionu. Dohnat Polsko by znamenalo růst výdajů až na 4,5 % HDP, přičemž dosáhnout finské úrovně je prakticky nereálné. |
NATO navíc tyto české účetní triky při zpětném hodnocení neuznalo. „Je mi líto, že si to vláda uvědomila až poté, co to potvrdila Aliance,“ dodal Pavel v diskuzi.
Podle Landovského je v současnosti hlavní prioritou české armády nárůst počtu vojáků, a také posílení protivzdušné obrany.
Evropa jako kontinent dluhů a zbrojní oligopol
Podle Landovského se poválečná obnova evropské bezpečnosti neopírá o přebytek hotovosti, ale o ochotu států se zadlužit. „Evropa je kontinent dluhů,“ poznamenal s tím, že pro zvládnutí krizí je klíčová ochota vlád uvolnit peníze, i když jsou na dluh.
Zároveň upozornil na strukturální problém evropského zbrojního trhu. „Čelíme oligopolu ve zbrojní výbavě. V Evropské unii máme 27 celků, z nichž každý chce, aby z obranných zakázek prosperoval primárně jeho domácí průmysl a vznikala tam pracovní místa,“ popsal Landovský realitu, která komplikuje společné nákupy.
Nejmocnější armáda a AfD v čele? Vojenský vzestup Německa straší nejen Francii |
Varoval také před takzvaným efektem hokejky v plánování rozpočtů. Žádná politická reprezentace podle něj nemá problém schválit ambiciózní plány na deset let dopředu, protože v té době už jim dávno skončí mandát a reálné placení účtů zbude na jejich nástupce.
Kriticky se vyjádřil i k psychologickému tlaku na společnost. „Strach paralyzuje. Není dobré lidi neustále strašit válkou,“ podotkl Landovský s tím, že Aliance nutně potřebuje ukázat úspěch v praxi, aby si udržela vysokou důvěryhodnost z dob minulých.
Čas hraje proti nám, Američané nejsou hloupí
Investorka Diana Rádl Rogerová z projektu 2. ekonomická transformace zdůraznila, že aby stát došel cíle, který se vytyčil, je potřeba lepší komunikace. „Není tak jednoduché vysvětlit lidem, že vlastně už jste ve válce hybridní a kybernetické. Pokud budeme umět správně i interpretovat a vysvětlovat, tak bude mnohem jednodušší investovat,“ uvedla. Klíčová je podle Rogerové také efektivita finančních prostředků.
S tím však polemizoval spoluautor studie Jan Pavel. „Dnes je neustálý důraz na efektivitu často jen nástrojem, jak celý proces zbrzdit, a slouží jako politická výmluva, proč peníze nerealizovat,“ reagoval ekonom.
To nejlepší z armádní techniky. Chebské letiště bude hostit přehlídku Modré nebe |
Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z FSV UK upozornil na nekompromisní časový rámec, který Evropě zbývá. Ruská válečná ekonomika podle něj jede na plné obrátky a Evropa může čelit zásadnímu bezpečnostnímu problému už v horizontu příštích pěti až deseti let.
„Obranné výdaje nejsou zbytné výdaje, které můžeme škrtnout, když se nám to nehodí,“ varoval Bahenský. „Nesmíme se snažit být za každou cenu vychytralí, ale musíme peníze vynakládat chytře. Američané nejsou hloupí a vidí, co děláme. Jakkoli budeme v plánování chytří, bez peněz to nepůjde. Nevybudujeme s dvěma procenty HDP to, co naši spojenci budují za tři procenta.“
„Na Ukrajině bychom umřeli,“ varoval na závěr Foltýn
V závěru diskuze vystoupil v hledišti s velmi otevřeným komentářem také bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.
„Současné evropské armády nemají na takovém bojišti šanci konkurovat. My bychom tam prostě umřeli,“ prohlásil Foltýn. Podle jeho slov je hranice tří procent HDP na obranu naprostým minimem, pod které by žádný stát už nikdy neměl klesnout.
Samotné navyšování obranných výdajů podle autorů studie automaticky nepovede k rychlejšímu růstu české ekonomiky, protože moderní zbraňové systémy se většinou dovážejí. Za klíčové proto považují větší zapojení českých firem do evropského obranného průmyslu, omezení účetních triků při vykazování obranných výdajů a nastavení pravidel, podle nichž by se na dluh financovaly pouze mimořádné výdaje nad hranicí tří procent HDP.
