Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) v pořadu Partie uvedla, že se na ni s dotazem, zda se bude měnit jejich služební zákon, obrací celá řada vojáků.
„Nechystáme žádnou legislativní změnu a nechceme otevírat zákon o vojácích z povolání a tyto výsluhové nároky měnit, v žádném případě ne,“ ujistil Metnar.
Na výsluhový příspěvek má nárok voják po 15 letech služby, dostává pak procenta z průměrného měsíčního hrubého platu. Po 15 letech je výsluha pět procent a podle odsloužených let může dosáhnout až maximálně 55 procent.
Ve zvláštních případech, třeba u letců nebo vojáků sloužících v zahraniční operaci, může dosáhnout až 60 procent platu. Výsluhu mohou vojáci v záloze dostávat, než dosáhnou důchodového věku. Pokud je výsluha poté vyšší než starobní či invalidní důchod, dostane voják k důchodu i rozdíl mezi oběma částkami.
Metnar i Černochová se shodli, že vojákům je třeba vytvořit dobré podmínky. Lidé musí vědět, že pokud nyní uzavřou kontrakt na dalších sedm let, nehrozí jim zhoršení podmínek pro výsluhové nároky, uvedla Černochová. Podle ní končí letos kontrakt 7500 vojákům.
Obavy o osud výsluh odmítala před rokem i Metnarova předchůdkyně Karla Šlechtová (za ANO). Tehdy na sociálních sítích kolovalo, že se od roku 2020 změní systém vyplácení výsluh. Ministryně ujistila, že se nic měnit nebude.
Armáda má nyní zhruba 25 tisíc vojáků včetně vojáků vojenské policie. „Naší ambicí je, abychom v roce 2025 měli 30 tisíc profesionálních vojáků a k tomu ta naše rekrutace, která je v současné době velmi úspěšná, také směřuje,“ uvedl Metnar. Doplnil, že v aktivních zálohách je nyní 2 900 vojáků, do roku 2025 by to mělo být 5 000.
Zhruba před rokem byla podle obrany průměrná výše výsluhy 12 500 korun měsíčně, dostávalo ji asi 16 tisíc lidí. Výsluha má za cíl kompenzovat vojákům omezení jejich práv a vyšší povinnosti, které během služby mají.
