K nově přidaným svazkům se zájemci dostanou přes aplikaci eBadatelna od úterý 13. června. Redakci iDNES.cz to potvrdila ředitelka Archivu bezpečnostních složek (ABS) Světlana Ptáčníková. Bude to dosud největší rozšíření databáze eBadatelny, která vznikla loni na jaře a dosud čítá kolem půl milionu stran.
Podle Pavla Ryjáčka z Ústavu pro studium totalitních režimů, který s ABS spolupracuje, se zájemci nově dostanou například ke svazkům, které si státní bezpečnost vedla na takové osobnosti, jako byly zpěvačka Marta Kubišová, šéf divadla Semafor Jiří Suchý nebo novinář a muzikolog Ivan Medek. „Jde o takzvané svazky kontrarozvědného rozpracování,“ uvedl Ryjáček.
Dokumenty se týkají tisíců lidí. „Spatříte tu posudky, udavačské dopisy, hlášení agentů nasazených na sledované osoby a velké množství dokumentů všeho druhu,“ uvádí tisková zpráva ABS. Ještě letos hodlají archiváři zpřístupnit další dokumenty, zejména svazky tajných spolupracovníků StB.
Archiv dokumenty zpřístupňuje přes internet postupně, podle toho, jak jsou digitalizovány. Podle Ryjáčka nestačí pouhé oskenování, ale k dokumentům musí být také připojena metadata, aby aplikace umožnila vyhledávání například podle jmen. Při rozmýšlení, která část fondu si zasluhuje zařazení do eBadatelny, rozhoduje i atraktivita fondu.
Soudy mohou očistit jméno, ale spis tím nezmizí
Zpřístupnění svazků vedlo v minulosti k mnoha žalobám, ve kterých se lidé označení jako spolupracovníci StB dožadovali, aby byli z těchto spisů vymazáni. Známý se stal případ Jiřiny Bohdalové, která uspěla u Městského soudu v Praze, když namítala, že nikdy s StB nespolupracovala a nepodepsala závazek. Soud její jméno očistil, ve spisech ale zůstane dál.
Zpřístupnit neznamená zveřejnitZpřístupnění materiálů prostřednictvím eBadatelny neznamená jejich zveřejnění. Zájemci o přístup do databáze se musí nejprve přijít osobně zaregistrovat na některou z poboček ABS a předložit svůj občanský průkaz. Bez registrace se dostanou jen k názvům dokumentů a jejich nečitelným náhledům. Následky případného zveřejnění nese badatel, který je zveřejnil, nikoli archiv. Potvrdil to letos Ústavní soud, který se jedním takovým případem zabýval (více zde). |
„V souladu se zákonem o archivnictví, pokud se dochovaly nějaké archiválie k těm osobám, tak jsou dále zpřístupňovány. Pokud se dochoval svazek, tak do tohoto svazku je vložen rozsudek o tom, že dotyčný byl evidován neoprávněně,“ vysvětlila ředitelka Ptáčníková. Soudní spory kvůli své evidenci ve spisech StB vyhráli také herec Jan Kanyza a moderátor Karel Voříšek. Méně známý byl případ zlínského radního, komunisty Jaroslava Kučery (čtěte zde).
Kromě významného rozšíření eBadatelny chystá archiv od příštího týdne ještě další novinku - aplikaci, díky níž bude možné si prohlédnout strukturu Federálního ministerstva vnitra od počátku do roku 1989. Budou v ní uvedeny jednotlivé útvary, fotografie a medailonky náčelníků, kteří stáli v jejich čele.
Podle archivářů jsou internetové stránky s takto podrobným zachycením struktury někdejšího ministerstva ojedinělé v celé Evropě. „Prověřit všechny údaje vůbec nebylo jednoduché. Mnohdy i jediné datum znamenalo několikadenní pátrání, mimo jiné proto, že ministerstvo hojně používalo krycí názvy,“ popsal práci jeden z autorů projektu, zástupce ředitelky ABS Petr Zeman.
Podle Ptáčníkové je znalost organizační struktury ministerstva pro badatele zásadní, aplikaci podle ní ale využijí i laici. „Docela zajímavé to bude i pro toho, kdo si bude chtít prohlédnout tváře státní bezpečnosti,“ uvedla. Na rozdíl od eBadatelny tato služba nevyžaduje registraci.
