Zlatý důl. Tak by se s nadsázkou dalo říkat lokalitě, kterou nyní zkoumají archeologové na Třebíčsku. Jen během dvaceti minut, co se tu pohybovali reportéři MF DNES zde jeden z odborníků našel dva křišťály.
A to není vše. Odborníci z brněnského Archeologického ústavu objevili v údolí řeky Jihlavy - dnes zaplavené Mohelenskou přehradou - pozůstatky po člověku staré 15 až 20 tisíc let. Tedy z doby starší doby kamenné, takzvaného paleolitu.
"Jde nepochybně o nejstarší kamennou architekturu na Českomoravské vrchovině. Pro archeologii je to veliký nález," uvedl vedoucí výzkumu Petr Škrdla z Archeologického ústavu v Brně. Že jde o tak starý nález poznali archeologové i podle objevených sobích zubů. Sobi totiž v Tuzemsku už dlouhou dobu nežijí.
Zachraňujeme, co se dá
"Našly se tu například křišťály, zub z lišky a ony sobí zuby, morénový pazourek, radiolarit z Bílých Karpat, a hrudky červeného barviva," vyjmenoval Škrdla. Barvivo tehdejší lidé používali k rituálním účelům. Pazourek zase sloužil zejména k výrobě nástrojů. "Morénový pazourek pochází ze Severní Moravy a z Jižního Polska. Dokládá tedy, že jej sem odsud tehdejší lidé donesli. A že byli velmi mobilní," vysvětlil Škrdla s tím, že všechny objevy celkem váží několik kilogramů.
"Našly se také pozůstatky staveb, které jsou 15 až 20 tisíc let staré. Může to být dláždění nějakého objektu, kde bydleli lidé, například chýše," míní brněnský archeolog Škrdla. Desítka archeologů vybavená kbelíky, špachtlemi a hlavně lopatami a rýči čekala na šanci probádat území, kde ještě před desítkami let a před zřízením nádrže stávaly na louce chaty a Skryjský mlýn, od pondělka. A dočkala se. Ve čtvrtek ráno začala pracovat.
"Ze soboty na neděli to opět napustí, tak zachraňujeme, co se dá bez ohledu na počasí," pravil Škrdla. "Budeme dělat do tmy a od rozednění, abychom to stihli," doplnil amatérský archeolog Petr Knotek z Mohelna. Všichni přitom pracují na "políčkách" o velikosti tří až čtyř metrů v průměru. Při práci jim pomáhá vytyčená čtvercová síť.
Rybářův objev
Brněnští archeologové dostali tip na zajímavé místo od místních odborníků. "Objevil ho původně rybář, který to oznámil vlastivědnému badateli Jiřímu Lysákovi z Kladrub nad Oslavou. A ten to pak publikoval ve své knize," vysvětlil archeolog a pracovník jihlavského Muzea Vysočiny Milan Vokáč.
Právě on spolu s dalšími kolegy Petrem Knotkem a Jitkou Vokáčovou dal o úkazu vědět do Brna. "V roce 2010 jsme uskutečnili průzkum a prokázali , že jde o archeologicky zajímavou lokalitu. Hlavní výzkum dělá Petr Škrdla," nastínil situaci Vokáč.
K průzkumu daného místa se Petr Škrdla dostal s kolegy před dvěma lety. Zpracovával nejstarší osídlení regionu. "Chtěl jsem vědět, co tady vlastně je. Ty kamenné struktury tu před dvěma lety vidět nebyly. Teprve před půl rokem jsme našli kameny, u kterých bylo jasné, že je sem někdo z doby, kdy tu byly jenom stepi, musel donést,“ uvedl Škrdla. "Je to první prokazatelný nález tohoto typu," vyzdvihnul unikátnost objevu.
Zhruba za půl roku se určí přesněji doba, do které nálezy patři s přesností na stovky let. Předměty zřejmě uvidíte na výstavě. Třeba v třebíčském muzeu. Pokud o ně projeví zájem. Tři dny výzkumu platí Jaderná elektrárna Dukovany, stojí ji to 100 tisíc korun. "Elektrárna místo využívá a je podle památkového zákona povinná zaplatit záchranný výzkum," dodal Šrdla.
