Když bude potřeba uspokojit lidovce, řekne se: "Nevidíte, že má jmenovací dekret?"
Když bude nutno odpovídat na interpelace opozice, nasadí se úšklebek: "Ale dámy a pánové, nevidíte, že to byl aprílový žertík?"
V logice Čunkova případu to znamená: vše je tu jaksi napůl, a aby se neřeklo. Podobně i včera se Schwarzenberg nasytil a Čunka neubylo. Ten se podvolí jakémusi auditu domácích financí a kníže pak výsledek zveřejní.
Kdo však má jen povšechné povědomí o tom, co je audit, ví, že ten prokáže pouze pořádek v kolonkách má dáti a dal. A své finance by dal po takové době do pořádku i větší "bordelář" (označil se tak sám) než Jiří Čunek.
Audit nevysvětlí podezřelé okolnosti kolem bankovního konta vsetínského starosty: proč přednesl poté, kdy ho asistentka obvinila z korupce, pět různých verzí o tom, odkud mu tam přistálo půl milionu. Jak to, že ačkoliv měl jen průměrný plat a ještě stavěl, dokázal našetřit několik milionů. A proč přitom bral sociální dávky.
Z auditu se též nikdy nedozvíme, zda byla Renata Vesecká vedena jen nezištnými úmysly, když vzala případ žalobci Obstovi a dala ho Salichovovi. A jak to, že Obst nebyl potrestán, když ho Salichov obvinil z honu na člověka. Nedozvíme se ani to, jakou roli hrál při možném ovlivňování Vesecké soudce Kučera.
Naopak je jisté, že na tyto nesrovnalosti bude nadále právem útočit opozice a poukazovat tisk. Nesrovnalosti totiž zůstávají, i pokud připustíme, že předseda lidovců jen zaplatil desátek za své bleskové vyvýšení na nebesa vrcholné politiky.
Možná celá věc vznikla jen jako ďábelská směs lidské pomstychtivosti, Čunkovy neobratnosti až naivity, policejní neschopnosti a naopak opoziční schopnosti účinně bombardovat nejslabší místo vládních zákopů. Potom staronový ministr projevil chvályhodnou zarputilost, když vytrval.
Podle zlatého amerického pravidla si pak zaslouží druhou šanci. Otázka je, zda už ji politicky nepohřbil.
O ministerských židlích však nerozhoduje morálka, ba ani bůh. Ba ani premiér. Čunek se vrací proto, že tlak lidovců narůstá každým dnem. Oponují Topolánkovi ve věci zdravotnických poplatků, váhají s radarem a nyní už pozvedli hlas i ve věci tak dalekosáhlé, jako je samostatnost Kosova.
Za touto náhlou asertivitou by i méně zkušený politik než Topolánek zaslechl výhrůžné šeptání: "To budeš mít, chlapečku, na krku pořád, když ho nevezmeš zpátky."
Premiér by vzal do kabinetu i chlapíka s mnohem horší pověstí, než je Jiří Čunek, jen aby udržel svou partu pohromadě. Řídí se zlatým pravidlem politiky o tom, že nikoliv prostředky, ale cíl je důležitý. A nejde o to, za jakou cenu jsi vládu koupil, ale k čemu ji použiješ.
Počty nemají morální rozměr. Nyní bylo lehké spočítat, že cena za Čunka mimo vládu je vyšší než cena za téhož ve vládě. Bůh si však vyhradil možnost trestat hříšníky i na potomcích do třetího či čtvrtého pokolení. I politika má svou "karmu".
Špatnost, která se zdá v daném okamžiku výhodná, v nejnevhodnější chvíli dostihne svého strůjce. Rituální zaříznutí Miloše Zemana se sociální demokracii mstí dodnes.
Topolánek už má na krku smrtelný politický hřích – "koupi" zrádců. Tady se může vymluvit na nevyhnutelnost zlého činu. Ale až si pro něj přijde politický bůh-čert, aby vydal účty z Čunkova oživení, přijme výmluvu, že šlo o apríl?
2. dubna 2008 1:00
Lepší datum si Topolánek pro Čunkovo vládní zmrtvýchvstání mohl vynajít sotva. Až se jeho křeslo znovu nahne, zvolá premiér: "Apríl!" Nikdo se nepozastaví. Už jsme si na tyhle žertíky zvykli. Předseda lidovců bude nadále aprílovým ministrem.
