Rok 2020 byl pro vás v mnoha ohledech průlomový, získali jste dokonce prvního investora. Kam jste se od té doby posunuli?
Na začátku bylo třeba zjistit, jestli se dá nápad vůbec vyrobit. S tím nám pomohla spolupráce se Slovenskou akademií věd a jejich výzkum rozpoznávání řeči pro slovanské jazyky. Potom bylo potřeba ověřit, jestli o to bude zájem. Aplikaci jsme zdarma spustili a posbírali odezvu od lidí. Ta byla pozitivní, a tak jsme na konci roku získali prvního investora, fond ZAKA. Spolupráce s nimi je také jako z pohádky, díky nim stále vylepšujeme produkt i komunikaci. Teď už víme, že jsou lidé za Readmio ochotni i zaplatit, do zahraničí můžeme vstoupit s o to větší jistotou.
Právě po získání investora jste uvedli, že vám to pomůže při vstupu na zahraniční trhy. Do jakých zemí plánujete aplikaci rozšířit?
V současnosti jsou naše pohádky dostupné v Česku a na Slovensku. Nabízíme také angličtinu, překlady právě ladíme. Pracujeme také na němčině. Z toho plyne, že se určitě díváme na Británii a region Německo-Rakousko-Švýcarsko.
Readmio v číslech2 roky práce 200+ pohádek 3 200 originálních zvuků 675 000 celkových přečtení 56 000 společně strávených hodin 4700 vlastních audio pohádek 11 000 sdílení |
Co vše je třeba brát v úvahu při přidávání nového jazyka?
Drtivá většina úsilí je v překladu. Je důležité, aby ho dělal někdo s nativní znalostí jazyka, který textu dodá na čtivosti. Dále tam musí být alespoň jeden další pár očí, který to zpětně projde a zkontroluje.
Máte vyřešenou nesprávnou výslovnost (ráčkování) nebo různé přízvuky v angličtině?
Tyto problémy si technologie rozpoznávání řeči s sebou nese od začátku, jde to napříč všemi aplikacemi, které ji používají. Zatím jsme negativní zpětnou vazbu nedostali, spíše naopak. Stalo se nám, že byli uživatelé překvapení, že to i s jejich „kuchyňskou“ angličtinou stále fungovalo. Určitě pomáhá to, že rozpoznávání řeči pracuje s více slovy, ne pouze s jedním klíčovým slovem.
Jak přesně tedy rozpoznávání řeči funguje?
Jak jsem již zmínil, funguje na skupinu slov. Důležitější však pro nás je to, že funguje offline, tedy přímo na zařízení. Pokud bychom použili komerční řešení, jako je Alexa, Google assistant nebo Siri, rozpoznávání by se odehrávalo v cloudu a odezva by byla příliš dlouhá. Nechtěli jsme navíc takové služby vpouštět do dětských pokojů. Soukromí je pro nás důležité.
Jak do aplikace přidáváte nové pohádky?
Začínáme textem, který nám autor doručí. My si to projdeme, navrhneme pasáže vhodné pro zvuk, případné změny a anotaci. Takto připravený příběh pak putuje na jazykovou korekci a slouží i jako zadání pro naši skvělou ilustrátorku a pro zvukaře. Pro výběr příběhu je u dětí klíčová právě ilustrace. Pro rodiče by to zase měl být popis příběhu.
Byl jednou jeden startup. Nejlepším projektem ČR je aplikace na čtení pohádek |
Znamená to tedy, že máte také své vlastní originální příběhy?
Ano, je jich mnoho a bude jich ještě více. Číst Readmio je jiné než číst knihu. Je to takové malé ozvučené divadélko, i klasické pohádky jsme museli našemu formátu přizpůsobit. Rodiče i děti baví číst stále něco nového. Spolupracujeme proto s více externími autory, aby byly naše příběhy co možná nejvíce rozmanité.
Jak často přidáváte nové příběhy a jak je vybíráte?
Každý týden přinášíme dva nové příběhy. Ze začátku jsme chtěli vytvořit zásobník ze známých pohádek – Andersenovek nebo Ezopových bajek. Později začaly přibývat naše původní pohádky i legendy z celého světa, které jsou velmi oblíbené. Chceme zkrátka příběhy, které budou obohacovat obě strany - děti i rodiče.
Jaké knížce byste při čtení pohádek dětem dali přednost?
Na pohádky se díváme trochu jinak
Na pohádky se rodiče obvykle dívají jako na formu zábavy. My je však vnímáme jako způsob, jak přístupnou formou přiblížit životní lekce, znalosti či empatii. Každý příběh by podle nás měl plnit nějaký účel. Ostatně, na příbězích je postavena celá civilizace. Naše příběhy nás definují, měli bychom je proto tvořit co nejlidštější.
V databázi máte více než 3 200 zvuků. Nahráváte si je sami?
Ano, externě spolupracujeme s více zvukaři. Někteří se věnují populární hudbě, někdo má nahrávací studio, někdo se věnuje divadelní scéně. Máme dohodnuté technické parametry, aby byla například stejná hlasitost. Na dané pohádce vždy pracuje jeden zvukař, jejich názory a kreativitu vždy vítáme.
Znamená to tedy, že každá pohádka má své vlastní originální zvuky?Některé zvuky jsou koupené a občas se zopakují. Nahrát pokaždé nový řev tygra je v našich podmínkách poněkud náročné. Vše ostatní, včetně všech jinglů a melodií, je Readmio originál.
Readmio můžete chápat jako pokračování ústní tradice. Jen místo jeskyně a praskání ohně příběhy vyprávíme v dětském pokoji při zvucích z telefonu.
Nemohou zvuky některým dětem naopak vadit? Napadají mě například děti s autistickým spektrem.
S jistotou to zatím říct nemůžeme. Vzpomínám si na opačnou odezvu od jednoho z rodičů, ale je to citlivé téma, je potřeba se k tomu postavit vědecky. Věříme v terapeutický potenciál příběhů. Už teď spolupracujeme s dětskou psycholožkou, ale zatím se soustředíme na jednodušší témata, jako je uspávání nebo zvládání emocí. Víme také, že jsou zvuky pro dítě skvělou zpětnou vazbou. Ví, že text přečetlo správně, protože aplikace pochytila slova a zareagovala zvukem. Plánujeme se zabývat například dyslexií.
Dostávají se k vám i zpětné vazby od uživatelů, kterým aplikace zlepšila vztah k dětem?
Vztah rodiče s dítětem je velmi komplexní, takhle explicitně nám to ještě nikdo nenapsal. Dostáváme však mnoho krásných zpráv, které nás hřejí u srdce. Osmiletá holčička nám napsala, že ji díky aplikaci začalo čtení bavit. Učitelka mateřské školy má z toho denní aktivitu pro celou třídu. Já osobně mám doma malého beta-testera, který konečně ví, co to ten táta vlastně dělá.
Jak naučit dítě číst knihy? Malý knihomol Mikuláš předává pár tipů pro odmítače |
Neškodí vztahu mezi rodičem a dítětem právě ten telefon v ruce?
Aplikace Readmio není určena dětem. Je pro rodiče, aby měli příběhy stále po ruce. Je to takový osobní našeptávač a zvukař. Rodič dětem musí vysvětlit, že na obrazovce nejsou žádné obrázky, jen písmenka. Pozornost tedy dítě věnuje pouze hereckému výkonu rodiče.
Pokud chce číst dítě samo, příběhy je možné přímo z aplikace vytisknout. Výhoda obrazovky přichází ve chvíli, kdy chcete dítě uspat. Můžete zhasnout světla a nechat malou velkou fantazii pracovat bez vizuálních vjemů.
Jak ovlivní čtení zvuky z pohledu posluchače, tedy malého dítěte?
Dnešní děti mají nepřerušované pozornosti od rodičů velmi málo. Díky tomu, že jde o živé vystoupení obohacené o zvuky, dítě pozornost udrží déle a vstřebá více podnětů. Tím se upevňuje vzájemné pouto. Samotný obsah dítě obohacuje o nová slova, souvislosti a cenné lekce, to je důležité především v prvních pěti letech života.
Rád přirovnávám čtení dětem k zážitkovému cestování. Dobrý příběh stejně jako dobrý výlet způsobí, že si na něco vytvoříte nebo změníte názor. To jsou věci, které nás posouvají dál. Chceme, aby po čtení následoval rozhovor, proto jsou v anotaci otázky do diskuze. Když se čte korejská legenda, je skvělé, když rodič dítěti vysvětlí, kde se ta Korea vlastně nachází.
Zmínil jste, že je důležitých právě prvních pět let života.
Je taková teorie, že právě prvních 2 000 dní nás definuje po zbytek života. Je to období, kdy každý den zažíváme věci, které nám mění celý svět. Naučíme se chodit, mluvit, myslet a cítit. Právě emoce jsou klíčové pro zvládání náročných situací, chrání nás před nebezpečím a řídí naše chování.
První krok k jejich ovládnutí je schopnost o nich mluvit. A k tomu jsou příběhy nesmírně užitečné. Čím více rozmanitějších příběhů dětem čteme, tím lépe. René Descartes to dobře vystihl, když tvrdil, že „nepopisujeme svět, který vidíme. Vidíme svět, který dokážeme popsat“.
Která je vaše nejoblíbenější pohádka?
Mám jich mnoho, ale jako první mě napadá Kouzelný kolotoč. Nedokážu ani spočítat, kolikrát jsem ho svému synovi četl.
