"Je to první krok k tomu, abychom viděli, kam pacienti chodí a kam posílat peníze z pojišťoven a navýšit tam kapacity. A tam, kde se lidé nechtějí léčit a kde se jen drží v chodu nákladná zařízení, se zase mohou nasmlouvat nižší kapacity," říká ředitel kabinetu ministra zdravotnictví Jan Růžička.
Z dat vyplývá, že někde jsou cesty za lékařem do jiného kraje logické - jako třeba u rakoviny prsu, kde se ani ne polovina žen ze středních Čech léčí doma, mnohem více jich však dojíždí do Prahy, kam je to kousek a kde jsou větší a lépe vybavené nemocnice. Jinde se logika vystopovat nedá.
Například pouze tři čtvrtiny olomouckých pacientů s astmatem se léčí doma a ostatní dojíždějí do Ostravy. Možná je v Olomouckém kraji jen nedostatek alergologů. Nebo že by ti ostravští, vytrénovaní drsným ovzduším, měli víc zkušeností a lepší pověst?
Na novou aplikaci se do měsíce navážou další data: o dostupnosti lékařské péče. Ministerstvo totiž zpracovává, jak daleko mají pacienti ke svým lékařům.
S těmito daty však přichází úřad až nyní, tedy více než rok poté, co vláda přijala jím navržené nařízení o časové a místní dostupnosti péče. To určuje, za jak dlouho se má pacient dostat k různým lékařům, ale bez znalosti skutečných počtů lékařů v regionech.
"Ano, tato data jsme jako podklady neměli - díky tomu je nařízení vlády benevolentnější, než by bylo teď, když je známe," řekl mluvčí ministerstva Jan Růžička.
