Klůc loni v prosinci zveřejnil výzvu, aby lidé letci k jeho narozeninám poslali přání, „aby věděl, že na něj jeho rodná země nezapomněla“. Chtěl jich nasbírat 101. Nakonec na předměstí Chicaga, kde Fajkus žil, dorazilo 923 blahopřání.
Na některých ho děti nakreslily v letecké helmě a v brýlích. Fajkus také dostal hlínu ze zahrady rodného domu v Lipově na Hodonínsku a usušené lipové listy. Pogratuloval mu prezidentský pár, velitel Vzdušných sil Armády ČR generálmajor Petr Čepelka nebo americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet.
„Tolik přání jsem v životě neviděl. Děkuji… Je krásné vidět, že si na mě v mé rodné zemi ještě někdo vzpomněl,“ poděkoval Fajkus. Klůc na Doniu také vybral peníze na vydání své knihy Čech od Rudých ďáblů, kterou letci předal. Kromě toho zaslala Fajkusovi čestné uznání Česká obec sokolská. Patřil k nejstarším sokolům.
Podle historika Klůce Fajkus absolvoval 190 operačních letů a ve vzduchu strávil více než 500 bojových hodin. Upozornil, že daleko známější příslušník Československé perutě britské RAF Emil Boček jich za druhé světové války nalétal pouze 26.
Noční můra luftwaffe. Stíhací pilot Amos nemilosrdně kosil nacistické letectvo![]() |
Fajkus se do Spojených států odstěhoval za první republiky. „Zasáhla nás hospodářská krize a tatínek se rozhodl zkusit štěstí za mořem,“ řekl. „Bydleli jsme v Chicagu, kde žila početná česká komunita, chodili jsme do Sokola, do české školy a ctili české tradice,“ vyprávěl Klůcovi pilot.
„Poté vypukla druhá světová válka a já se dobrovolně rozhodl jít bojovat. Absolvoval jsem pilotní výcvik a stal se pilotem stíhačky. Bojovali jsme proti Japoncům v džungli Nové Guineje, na Filipínách a na ostrově Okinawa,“ uvedl Fajkus. Po válce se půl roku léčil z malárie a trpěl poruchou příjmu potravy. Pak se oženil a našel si práci v dílně. Dodnes mluví česky.