Federace židovských obcí vydala data ukazující počet antisemitských útoků za rok 2024. Těch loni opět mírně přibylo. Zároveň je vidět zpomalení skokového nárůstu, který zaznamenala v roce 2023. Co to říká o české společnosti?
Ukazuje se, že antisemitismus minimálně pro část společnosti zůstává problémem. Ti, kteří stojí za protižidovskými útoky, jsou samozřejmě také stabilní hrozbou pro židovskou komunitu v naší zemi.
Na straně druhé data pořád ukazují, že situace v Česku je lepší než třeba v zemích západní Evropy, kde je antisemitských útoků mnohem více, včetně fyzických.
U zlomu z předchozích let se ukazuje, že je nárůst útoků vázaný na situaci na Blízkém východě. Na ni reagují na internetu především ti lidé, kteří pak vyjadřují antisemitské názory.
Předloni federace evidovala dva fyzické útoky, loni čtyři...
Ano, naštěstí fyzické útoky proti lidem nebo věcem, třeba vandalizace židovských hřbitovů, tvoří jen velmi malou část. Data ukázala, že došlo k nárůstu fyzických útoků, především co se týká napadání demonstrantů, kteří vyjadřovali sympatie k Izraeli.
Převážná část antisemitských činů se odehrává ve virtuálním prostoru a souvisí především s vyjádřeními razantních antisemitských názorů. Fyzických útoků je zatím naštěstí málo. Nicméně je alarmující, že i k nim došlo.
V tomto kontextu můžeme připomenout i případ z Brna, kde se stal žhářský útok na synagogu. Za tím stáli velmi mladí lidé, kteří se ale hlásili k islamistickým strukturám.
Protižidovské projevy v Česku dosáhly historického maxima |
Zpráva uvádí, že největší část útoků tvoří texty, vyobrazení a audiovizuální projevy. Co si pod tím můžeme představit?
To jsou různé memy s antisemitskými zobrazeními na internetu, různá vyjádření v chatových diskuzích třeba k situaci v Izraeli a k tomu, jak to vnímá židovská komunita zde.
Ta je pak kritizována antisemitskými vyjádřeními nebo jimi přímo napadána. Může to být také mimo internetový prostor. To mohou být nápisy na zdech, hanobení židovských symbolů a podobně.
Před několika týdny se vedly velké diskuze ohledně vyvěšování palestinských vlajek na FAMU. Lze i toto počítat jako formu antisemitismu?
Zpráva, kterou vydává Federace židovských obcí, právě řadu těchto incidentů řadí pod antisemitismus. V realitě je ale někdy obtížné odlišit, zda to ti lidé dělají skutečně z nějakého celkově antisemitského přesvědčení, nebo zda se z jejich pohledu jedná o antisionismus ve smyslu kritiky soudobé politiky Izraele.
Nevhodně načasované, reagovala rektorka AMU na vyvěšení palestinských vlajek |
Nicméně pak samozřejmě vyvstávají složité otázky. Zpráva pracuje s definicí antisemitismu, která počítá s tím, že antisemitismus je i to, pokud někdo zpochybňuje právo Židů na vlastní národní stát, na Izrael.
Zároveň ovšem připouští, že existují určité možnosti kritiky státu Izraele, které nejsou antisemitské. V konkrétních případech je to ale někdy obtížné odlišit, protože lidé se označí za antisionisty, ale neznamená to, že někteří z nich nemohou mít i antisemitské přesvědčení. Pak je to skutečně třeba brát případ od případu a zjišťovat skutečnou motivaci jedinců.
Už jste to lehce naznačil. Jak si stojí Česká republika v porovnání s ostatními státy Evropy, pokud jde o antisemitismus?
Řekl bych, že pokud jde o situaci ve středovýchodní Evropě, respektive v naší Visegrádské skupině, tak ta je až na pár dílčích odlišností podobná. Kde je skutečně vidět nárůst antisemitismu, to jsou země západní Evropy.
Z čísel, která nedávno zveřejnilo Německo, vidíme, že i závažné útoky jsou tam právě mnohem větší než u nás.
Útok na obchod není exces, výhrůžky chodí i poštou, říká tajemník židovských obcí |
Situace v Německu nebo Francii je tedy mnohem horší. Nedávno také došlo k velkým incidentům ve Velké Británii, odehrál se tam útok na synagogu, měl i oběti. To jsou pořád závažnější věci, než které se dějí u nás.
Navíc vztah celkové populace k Židům je u nás lepší, než v některých jiných zemích středovýchodní Evropy. Nemáme ale úplně srovnatelná data například s Maďarskem nebo Slovenskem.
Dá se nyní predikovat, jak se bude situace spojená s antisemitismem v Česku a potažmo v Evropě dále vyvíjet?
Pokud nedojde k razantní eskalaci války na Blízkém a Středním východě, tak to bude relativně stagnující. Množství útoků se může ještě mírně zvýšit, nebo naopak mírně poklesnout, ale nemyslím si, že by v tuto chvíli došlo k zásadním změnám.
Jiná věc je samotný monitoring ze strany Federace židovských obcí. Je možné, že některé věci se budou více šířit na nových sociálních sítí a že tyto nové platformy teď federace ještě nepodchytila. Ve chvíli, kdy se tak stane, se číslo může zvýšit. Ale nemyslím si, že by se například razantně zvýšil počet antisemitů v populaci.
Nenávist vůči Židům je v Evropě čím dál silnější, ukázal unijní průzkum |
Antisemitský obsah mohou dělat stejní lidé, ale na vícero platformách, nebo k tomu mohou využívat různé roboty a nástroje umělé inteligence. Celé to ale hodně záleží na mezinárodní situaci.
Zmiňujete umělou inteligenci. Jakou roli v šíření antisemitismu hraje?
Je to těžké říct, protože to ještě není úplně přesně zmapováno. Ale stále silnější. Umělá inteligence umí vytipovat některé diskuze, kde pak lze úspěšně šířit antisemitský obsah. Celé to může pomoct k efektivitě šíření protižidovských postojů.
Umělá inteligence ale může být dobrá i pro vyhledávání takovýchto vyjádření. Nedá se tedy říct, že to je automaticky něco špatného. Aktéři, kteří umělou inteligenci zneužívají pro antisemitské účely, ale díky tomuto nástroji určitě zvyšují efektivitu svých kampaní.
