Třináctiletá dcera nejdřív začala odmítat svačiny do školy, pak si matka všimla, že když už nějaké jídlo sní, později ho vyzvrací. „Pak mi volala učitelka ze školy, že se jí dcera svěřila se sebepoškozováním a myšlenkami na to, jak se zabít. Snažila jsem se sehnat psychiatra nebo hospitalizaci, ale nejbližší termín nám dali za měsíc,“ říká Hana M., která každý den svádí boj o to, aby dcera alespoň něco snědla.
Nutná je poté intenzivní psychologická podpora, psychiatrická péče, u závažných průběhů i hospitalizace.