Čím dál více zemí mění v posledních letech svůj přístup k potratům. Ve Spojených státech amerických v červnu zrušil Nejvyšší soud USA ústavní ochranu práva žen na interrupci, v Polsku je na podzim 2020 fakticky zakázala vláda. Další země, například Španělsko či Irsko, naopak podmínky uvolňují.
Na situaci ve světě reaguje Evropská unie. Europoslanci žádají rozšíření unijní listiny o právo na potrat. Redakce iDNES.cz proto oslovila všechny poslance napříč stranami s otázkou, zda považují potrat za vraždu a zda by bylo podle nich na místě nějak měnit zákon v České republice.
Z 200 poslanců se jich vyjádřilo 67. Ačkoliv se názory na umělé přerušení těhotenství napříč partajemi různí, legislativu by žádný ze zákonodárců neměnil.
Tajemství vzniku člověka
Výraznými kritiky interrupce jsou dlouhodobě členové KDU-ČSL. K tématu se v anketě iDNES.cz vyjádřilo celkem sedm lidoveckých poslanců.
Předseda strany Marian Jurečka označil již v minulosti potrat za zabití člověka. S jeho slovy souhlasí poslankyně Pavla Golasowská. „Interrupce je zabití člověka nejen podle mě, je to holý fakt a jakýkoliv jiný názor na tom nic nezmění,“ napsala. Poslanci Antonín Tesařík a Nina Nováková označují interrupci za „vědomé zmaření existence lidského života.“
Interrupce v číslechPočet uměle ukončených těhotenství v Česku rok od roku klesá. V roce 2010 lékaři provedli téměř 24 tisíc interrupcí. V roce 2015 se provedlo 20 374 potratů. V roce 2019 v Česku lékaři vykonali asi 17 800 interrupcí. Podle dat ÚZIS se nejvíc interrupcí provádělo na přelomu 80. a 90. let. V roce 1988 lékaři ukončili 110 tisíc těhotenství. |
I podle jejich stranického kolegy Aleše Dufka je potrat zabitím. „Tajemství vzniku člověka je obrovské a nemám právo do tohoto vzniku uměle zasahovat,“ dodal.
Poslanci Marek Výborný i Hayato Okamura na otázku odpověděli, že „lidský život si zaslouží ochranu od přirozeného počátku, tedy početí až po přirozenou smrt.“
Všichni lidovci však nevnímají interrupce tak kriticky. Michael Kohajda nesouhlasí s tím, že je interrupce zabitím člověka. Tento názor je podle něj zjednodušující. Dodal, že respektuje názory obou stran.
„Jedná se o celospolečenskou otázku, na jejímž zodpovězení se nedokážou shodnout ani odborníci z řad lékařů, etiků a sociologů. Učinit jednoznačný závěr je o to složitější, jelikož musíme k jednotlivým případům přistupovat individuálně,“ poznamenal.
Potrat je soukromá věc ženy
Většina poslanců ale hodnotí současnou legislativu jako vhodně nastavenou - není ani příliš liberální, ani příliš restriktivní. V každé straně se objevují jen ojedinělí odpůrci. Například občanští demokraté většinou uvádějí, že nejsou příznivci potratů, respektuji ale právo žen se v těžké situaci pro tento krok rozhodnout.
„Já osobně bych k takovému kroku nepřistupoval, ale ctím právo každé ženy dojít k tomu správnému rozhodnutí. Pokud jde o legislativu, nejsem přítelem ad hoc změn. Neměnil bych ji,“ uvedl třeba poslanec ODS Martin Major.
„Přiznám se, že v tomto ohledu nemám ze své laické pozice jasno,“ uvedl zase jeho stranický kolega Pavel Staněk na dotaz, zda je potrat vražda. „Myslím, že v Česku máme v tomto směru legislativu nastavenu dostatečně liberálně, aby interrupce pomáhaly řešit závažné zdravotní problémy či životní situace, do níž se žena může dostat. Zároveň jsem ale přesvědčen, že tento nástroj by neměl být zneužíván jako snadné řešení nekomfortní situace tam, kde k tomu nejsou skutečně vážné důvody,“ dodal s tím, že svoboda rozhodnutí ženy má být však zachována.
Jurečka považuje potrat za zabití člověka. Měnit zákon však nechce |
Kontroverznější pohled na věc má Josef Flek ze STAN. „Otázka je to těžká. Byl jsem vychováván v křesťanské rodině a také si uvědomuji, že v dnešní době počít a přivést na svět zdravé dítě je vlivem vnějších vlivů někdy dost obtížné,“ řekl.
Jako zdravotník dle svých slov ví, že podstoupení potratu je věcí těhotné ženy. Pokud by šlo o její ohrožení na životě či poškození plodu, je interrupce pochopitelná. „Ty povrchní však s ohledem nejen na propracovaný sociální systém České republiky vnímám spíše odmítavě. Můj osobní názor ale je, že česká legislativa je v tomto směru vyhovující a není potřeba ji měnit,“ dodal.
Drtivě však ve straně převažuje názor, že interrupce jsou soukromou věcí ženy. „Potratová politika je v České republice nastavena správně, není třeba nic ani zpřísňovat, ani liberalizovat. Všeobecně ji považuji za součást komplexní péče o reprodukční zdraví, která snižuje úmrtnost, nebo případně i psychické utrpení žen v nechtěném těhotenství,“ uvedla například poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková ze STAN.
Bolestivé rozhodnutí
Poslanci Pirátů vnímají potrat jako zákrok, na který by ženy měly mít právo. Jakub Michálek na interrupci nahlíží jako na povolený lékařský úkon, kde jediným člověkem pod zákonnou ochranou je žena. „Umělé přerušení těhotenství je obtížné a často bolestivé rozhodnutí. Může ho udělat pouze sama žena či pár, a to podle toho, co jí říká svědomí. Ne, co jí diktuje někdo jiný,“ napsal. Snahy o absolutní zákaz potratů označuje za pomýlené.
Potraty v české legislativěV České republice pravidla pro výkon interrupcí nestanovuje zákon, ale prováděcí vyhláška. Vešla v platnost v roce 1986 v a od té doby platí beze změn. Podle vyhlášky interrupci není možné podstoupit opakovaně, pokud neuplynulo alespoň šest měsíců. Výjimkou je, pokud žena alespoň dvakrát rodila, dovršila 35 let věku nebo je podezření, že žena otěhotněla v důsledku trestné činnosti. |
Poslankyně Olga Richterová uvedla, že ač je věřící, považuje za hrubou demagogii tvrdit, že lidská bytost vzniká ve vteřině, kdy dojde k oplození vajíčka a tedy že jsou veškeré interrupce v jakýkoliv čas zabitím člověka.
„Pokud to myslí bojovníci proti potratům vážně se zájmem o rodiny a děti, pak by se měli primárně zaměřit na podporu rodinné politiky, zlepšování podmínek pro založení rodiny a osvětu, včetně na faktech založené sexuální výchovy,“ vzkázala Richterová.
Dva ze tří členů TOP 09, kteří v anketě odpověděli, také plně věří v právo na potrat. Podle poslance Michala Zuny by bylo zanesení práva na potrat do evropské legislativy důležitým symbolickým krokem. A to především v souvislosti s děním v USA nebo Polsku.
Předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová míní, že ač je rozhodnutí o podstoupení interrupce bolestivé rozhodnutí ženy, musí na něj mít právo.
O něco kritičtěji se k interrupcím vyjádřil Matěj Ondřej Havel, který ho označil za mimořádné řešení pro mimořádné situace. „Za mimořádnou situaci ale nepovažuji např. nechtěné těhotenství způsobené nezodpovědným chováním,“ tvrdí.
Shoda s opozicí
V podobném duchu se vyslovili i zástupci opozičních stran. Třeba všech šestadvacet poslanců za hnutí ANO, kteří v anketě odpověděli. „Já jsem v tomto liberální a myslím si, ze je především na ženě, jak se k tomu postaví. Obecný trend, kdy lidé radí druhým, jak mají žít, mi konzistentně vadí. Myslím, že u nás je legislativa v pořádku, nezaznamenal jsem větší problémy,“ uvedl třeba Patrik Nacher.
Exministryně Taťána Malá upozorňuje, že omezování interrupcí povede spíše k provádění zákroků mimo lékařská zařízení. Její stranická kolegyně Jana Hanzlíková zase míní, že současná pravidla jsou nastavená dobře, bylo by ale dobré počty potratů snižovat díky osvětě a užívání antikoncepce.
Na potrat nemůžete, už jste byla. Vyhláška o interrupcích je podle lékařů nesmyslná |
Zda je interrupce zabití, se však poslanci ANO neshodnou. „V každém případě je to přerušení vznikajícího života, protože ukončíte vývoj nového života. Legislativu bych neměnila, interrupci beru jako nutné zlo,“ míní Margita Balaštíková.
„Jsem zdravotník a interrupci neberu jako zabití člověka,“ říká oproti tomu Andrea Babišová.
A obdobný názor zastávají i oslovení zástupci SPD. „Není žádný důvod měnit v ČR legislativu, omezení by vedlo akorát k potratové turistice do zemí, kde by byla interrupce umožněna, nebo provádění k těchto výkonů nelegálně, což by vedlo k ohrožení zdraví a života žen. To, co se děje v USA, je krok zpět,“ uvedla třeba Karla Maříková.
Jiný názor zastává pouze poslanec Vladimír Zlínský. Podle toho nejsou společensky přijatelné krajní názory ani na jedné straně spektra. „Z hlediska legislativy by bylo vhodné se zamyslet, zdali neřešit ‚potratovou turistiku‘ cizinek,“ napsal.
Jednou za půl roku
Ačkoliv je česká legislativa ve srovnání se řadou zemí spíše liberálnější, přesto si i ona najde své kritiky ze strany odborníků. Na žádost matky lze ukončit těhotenství do dvanáctého týdne těhotenství, v případě doporučení od lékaře pak do 24. týdne. V případě závažných problémů s plodem či zdravotních obtíží ženy pak kdykoliv.
Problémem je, že není možné podstoupit interrupci opakovaně, pokud neuplynulo alespoň šest měsíců nebo žena nesplňuje jednu z výjimek. „Půlroční rozestup postrádá z medicínského hlediska absolutně jakýkoli význam,“ míní například gynekolog Vladimír Dvořák.
