Z šesti děl, které vybraly redakce MF DNES a iDNES.cz, zaujal obří trpaslík 176 hlasujících. O pár hlasů tak porazil obří mozaiku na někdejší budově krajského národního výboru v centru Ústí nad Labem.
Výsledky ankety najdete zde |
"Jsem rád, že vyhrálo právě toto dílo, protože velikost trpaslíků není často oceněna tak, jako v této anketě. Věřím, že uspějeme i ve finále," komentoval výsledek krajského kola trpaslíkolog z ústeckého muzea Václav Houfek.
1. Obří trpaslík v Ústí
Ústí nad Labem se může pochlubit druhým největším trpaslíkem na světě. Většího, z kamene, mají už jen v lázních Lauterbach u Hamburku. Ten ústecký je z umělé pryskyřice, proto musí ležet, aby unesl svou hmotnost.
Ústecká plastika, která má na délku tři a půl metru, vznikla v roce 2004 k Roku trpaslíka jako připomínka místní fabriky na keramické zboží Ferdinanda Maresche. Je několikanásobně zvětšenou kopií terakotového zahradního trpaslíka, kterého právě tato fabrika vyráběla v 19. století.
Obří trpaslík původně ležel na volném prostranství vedle divadla. Dnes na tom místě stojí nevzhledná žlutá novostavba místního politického šíbra Patrika Oulického, ve které sídlí dotační úřad. Sympatický pidimužík se musel přestěhovat do zoologické zahrady.
2. Zoufalý komunista v Děčíně
Na děčínském nábřeží stojí socha, které místní říkají Zoufalý komunista. Původně stála na boční stěně železobetonové budovy ze začátku 60. let minulého století, která sloužila jako kulturní zařízení ČSPL a později výletní restaurace Atlantik. Představovala lodníka, který proti proudu vyhlíží lodě na Labi.
Zdevastovaný Atlantik šel mezi lety 2009 - 2011 k zemi a socha se stala součástí projektu nové moderní knihovny. Nyní tak lodník u vstupu od města vyhlíží čtenáře.
3. Žatecká velryba
Metrovou sochu velryby z koupaliště v Žatci si spousta místních vybavuje jako modro-bílou ozdobu dětského bazénku. Plovárna byla od roku 2007 kvůli špatnému technickému stavu zavřená a o sochu projevil zájem místní podnikatel, který ji chtěl využít jako nevšední poutač před svou kavárnou. Radnice mu ji prodala za pětistovku, protože se domnívala, že je to bezvýznamný betonový odlitek.
Jeden z pamětníků ale radnici upozornil, že socha ve skutečnosti může být cenná. Znalec pak určil, že ji skutečně podle všeho vytvořil v letech 1685 - 1687 barokní sochař Jan Brokoff, který se podílel například na sochách na Karlově mostě. Cena pískovcového díla se podle znalce pohybuje okolo 290 tisíc korun.
Do Žatce se socha dostala někdy v 60. letech ze zámku v Klášterci, pro který Brokoff tvořil. Původně stávala v zámecké zahradě (o žatecké soše zde).
Podnikatel radnici sochu vrátil, a ta ji nechala zrestaurovat. Od loňského léta stojí u vstupu na nově opravené koupaliště a je i součástí jeho loga.
4. Nanebevzetí dělnické třídy
Posměšně se jí říká Nanebevzetí dělnické třídy či Deset pater komunistického nebe. Je to ale největší mozaika v Evropě. V roce 1985 ji na budově někdejšího krajského národního výboru v centru Ústí nad Labem vytvořil výtvarník Miroslav Houra, kterého inspirovaly gigantické mozaiky z dvacátých a třicátých letech z Mexika.
Na 450 metrech čtverečních symbolicky znázorňuje vývoj severních Čech poplatný době svého vzniku. Na mozaice je stovka postav od Přemysla Oráče přes výjevy selských bouří a husitů přes stávkující horníky po dělníky v továrnách a důlní velkorypadlo.
Z původní podoby z mozaiky v roce 1997 zmizel citát socialistické ústavy o tom, že veškerá moc v Československé socialistické republice patří pracujícímu lidu. Houra místo něj umístil do středu mozaiky svůj rodný dům na Sázavě jako symbol rodiny.
5. Nemravný čert v Úštěku
Úštěk se může pochlubit unikátním muzeem čertů, které vybudoval svérázný výtvarník a řezbář Jaroslav Stejný. Jako poutač k němu vyřezal 170 centimetrů velkého čerta, kterého vypracoval do detailů. A protože je čert nahý, má vidět i obnažený penis.
Nejlepší reklamu skulptuře udělal místní farář, který si kvůli "nemravné" soše stěžoval na radnici a na autora chtěl podat žalobu (o sporu o čerta zde). Jeho protest ale neměl dlouhého trvání.
"Z biskupství mi řekli, že s tím nemám nic dělat. Že když bude třeba, je to jejich starost. Tak jsem nic nepodnikal. Názor jsem ale nezměnil, nelíbí se mi to pořád," poznamenal farář nedlouho poté.
6. Mozart v Teplicích
Mozartova socha v Teplicích by se dala s nadsázkou označit za připomínku nejspíš jediného velikána, který ve městě nikdy nebyl. V teplický lázních pobýval bezpočet panovníků a umělců, ale Mozart mezi nimi chybí. Přesto jeho socha stojí u lázeňského domu Beethoven a místní ji mylně považují za Ludwiga van Beethovena, který se v lázních léčil s nedoslýchavostí a potkal se tam i s Goethem.
Mozartova socha se do Teplic dostala zvláštním způsobem. Na podzim 1920 odstranili protihabsbursky naladění Češi z náměstí před radnicí sochu Josefa II. Spolek pro německou vědu, umění a literaturu v Čechách pak navrhl, že na její místo postaví svou Mozartovu sochu, kterou z podobného důvodu nemohl vztyčit před Stavovským divadlem v Praze.
Dílo slavného německého sochaře Franze Metznera to ale v Teplicích nemělo jednoduché. Za války málem skončilo roztavené na válečný materiál, v roce 1945 se muselo přestěhovat do Zámecké zahrady a nakonec skončilo ve skladu Technických služeb. K lázeňskému komplexu Beethoven se socha dostala v létě 1988.
Finalisty ze všech krajů najdete ZDE |
