Ministr školství Robert Plaga (ANO) v úterý večer školám poslal dopis, v němž předestírá, jak to s výukou jazyků na školách bude. Prvňáky mohou anglicky školy učit dál, ale jen pokud samy chtějí. Další jazyk si mohou zvolit žáci sami.
Někteří učitelé a ředitelé to považují za velký krok zpět v rozvoji dětí. „Jazyky jsou dneska to nejdůležitější, co můžete umět. Jsme malá země a jazyky jsou potřeba. Toto rozhodnutí je za mě velká škoda a krok zpět,“ říká Radka Chourová, která na škole v Poříčí nad Sázavou učí nejen angličtinu, ale také francouzštinu a matematiku.
Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga |
A není jediná. „Děti se nebojí mluvit. Berou angličtinu jako přirozenou součást života. Ne každá škola má dnes podmínky na rodilé mluvčí nebo CLIL (výuka různých předmětů v cizím jazyce, pozn. red.). Právě proto jsem doufala, že stát půjde směrem podpory a rozšiřování příležitostí pro všechny děti. Místo toho vysílá signál, že to vlastně není tak důležité. Za mě je to krok špatným směrem. Svět se na nás kvůli jednomu ministerskému rozhodnutí čekat nechystá,“ míní ředitelka Základní školy Pod Beckovem u Prahy Petra Mazancová, která je také šéfkou Učitelské platformy.
Na jazykovou revoluci ve školství nejsou učitelé. Celé je to nesmysl, říkají experti |
Změny původně navrhl ke konci svého působení v předchozí vládě exministr školství Mikuláš Bek (STAN). Ředitelé i učitelé se proti tomu vymezovali. Také Česká školní inspekce ve své tematické zprávě za rok 2023/2024 uvádí, že „tři pětiny dotazovaných učitelů cizích jazyků v základních školách by souhlasily s návrhem, aby další cizí jazyk nebyl povinným předmětem“.
A část učitelů je o tom přesvědčená dodnes. „Za mě je povinná volitelnost dalších cizích jazyků lepší volba. Vidím, jak někteří bojují už jen s angličtinou. Nechat možnost pro zájemce, ale nenutit jazyk všem, mi dává větší smysl,“ říká pro iDNES.cz Helena Paroulková, učitelka ze školy v Knínicích na Blanensku.
Zrušení odkladů bude náraz. Učitelé vůbec nevědí, co všechno je čeká, říká expert |
U angličtiny od první třídy navíc poukazuje i na další okolnost – nástup dětí bez možnosti odkladu. „Jestliže se zrušily odklady a najednou do prvních tříd začnou přicházet i děti, kde bude třeba řešit spoustu dalších problémů, tak mi nepovinnost angličtiny dává smysl. Mívali jsme u dětí v 1. a 2. třídě kroužek a na konci třetí třídy nebylo poznat, kdo kroužek měl a kdo ne. Takže když to bude na dobrovolné bázi, tak to vítám,“ dodává Paroulková.
„Plaga nás vede k idiokracii“
Exministr školství Mikuláš Bek (STAN), který změny na konci svého mandátu prosazoval, Plagovo rozhodnutí označil za „krok, který Česko přibližuje idiokracii“. „Zařadí nás to na chvost Evropy a znevýhodní české děti proti jejich vrstevníkům z jiných zemí. Místo hledání cest k pozitivnímu řešení velí k ústupu, údajně v zájmu části škol, které by prý nové nastavení nezvládly, a to ani v desetiletém přechodném období, které bylo součástí návrhu,“ kritizuje Bek.
Konec ruštiny na základkách. Vyučovat se budou jazyky s „globálním využitím“ |
Rodičům a dětem Bek vzkázal, aby se vyhnuli školám, které angličtinu od první třídy a druhý cizí jazyk rozvíjet nebudou.
Jenže to není tak jednoduché, byť každý má právo na to vybrat si školu pro své dítě. „Ne všude je nabídka škol tak rozmanitá. Pokud nemají rodiny v blízkosti dostupnou jinou než spádovou školu nebo třeba nemají možnosti vydat se cestou neveřejných (tedy soukromých, pozn. red.) škol, poslat dítě do jiné školy prostě reálně nemohou,“ upozorňuje pro iDNES.cz Karel Gargulák, analytik organizace PAQ Research.
Kde brát jazykáře
Zajištění výuky v širším rozsahu je podle něj spíše kapacitní problém. „Bohužel máme moc rozdrobené školy, jejichž zřizovatelé nejsou schopni zajistit odborný personál pro výuku jazyků. Řešením je společná meziobecní správa škol, která umožňuje sdílení nedostatkových učitelů. Takovéto příklady máme v současnosti ze svazkového školství třeba v Karlovarském nebo Olomouckém kraji,“ dodává Gargulák.
Ministr Bek chce slučovat malé školy. Ušetří jen platy ředitelů, bouří se kritici |
Ale podle opozice by stát – ani přes tyto překážky – neměl ve vzdělávání dětí v cizích jazycích snižovat laťku. „Plně rozumím tomu, že jsou školy přetížené a chybí nám učitelé. Ale řešením státu přece nemůže být to, že plošně sníží laťku a hodí přes letitý personální problém deku. Ministr se v tomto ohledu chová spíše jako odborář hájící pohodlí systému, nikoliv jako manažer, který bojuje za kvalitu vzdělání,“ míní poziční poslankyně a členka poslaneckého školského výboru Renáta Zajíčková (ODS).
Nenadálou změnou není nadšená ani její kolegyně z výboru Andrea Hoffmannová. „S Piráty jsme překotné zavedení výuky angličtiny od první třídy kritizovali. Ne však proto, že by se angličtina neměla učit, ale proto, že systém nebyl na nekoncepční změnu připravený. Podobné reformy je nutné plánovat na roky dopředu, jasně je komunikovat a vzdělávat učitele primární pedagogiky v dostatečné kvalitě dopředu. Určitě ale není cestou angličtinu v první třídě zrušit bez náhrady a tvářit se, že tím je vše vyřešeno,“ říká pirátská poslankyně Hoffmannová.
Ať se děti učí i jiné věci než jazyky
Plaga tvrdí, že k nejnovějšímu rozhodnutí přistoupil i kvůli množství změn, které se na základní školy nyní chystají. Školy totiž musí postupně přejít na takzvaný modernizovaný rámcový vzdělávací program, který už dříve nahradil jednotné osnovy. Ten měl být povinný původně od roku 2027, Plaga letos ale rozhodl o ročním odkladu.
Reformu výuky na školách odložíme o rok, řekl Plaga. Situace je horší, než čekal |
Dokument je podle něj v praxi obtížně využitelný, protože je příliš složitý a administrativně náročný. Chce ho zjednodušit a prvním krokem je aktuální odstranění podmínky povinných cizích jazyků. „Důležité (u angličtiny, pozn. red.) je dosažení stanovené výstupní úrovně v 5. ročníku, která zůstává závazná pro všechny školy,“ zdůrazňuje Plaga.
Druhý cizí jazyk v základních školách nebude povinný – ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či nezvolí. „Chci ponechat na žácích, zda se rozhodnou věnovat čas studiu dalšího cizího jazyka, nebo jinému předmětu z nabídky školy – ať už jde o oblast, ve které potřebují podporu, nebo naopak o oblast jejich silného zájmu,“ říká Plaga.
Znalost dvou cizích jazyků je podle ministra žádoucí, nicméně za důležitější považuje prostor pro hlubší zvládnutí ostatního učiva.
Volitelnost předmětů na druhém stupni ale vyvolává u některých učitelů otázky, co za jiné předměty budou mít děti v nabídce.
