Máte predikce, jaké dopady může mít konflikt na Blízkém východě pro Českou republiku?
Zatím určitě není důvod k panice. Energetické trhy jsou dnes mnohem diverzifikovanější než před pár lety a Evropa má více zdrojů. Situaci ale pečlivě sledujeme, protože podobné konflikty mají vždy tendenci se přelévat do ekonomiky.
Jak konkrétně to může vypadat?
Bude hodně záležet na tom, jak dlouho bude konflikt trvat a jestli bude eskalovat nebo se klidnit. Česká republika je velmi otevřená a exportně orientovaná ekonomika, takže jakékoli větší otřesy ve světě se u nás dřív nebo později projeví.
Pokud by se situace rychle neuklidnila, může to mít dopady nejen na energetické trhy – například na dodávky LNG z Kataru nebo na ceny ropy – ale i na světovou ekonomiku jako celek. A jakmile začne globální ekonomika zpomalovat, dopadne to samozřejmě i na evropský průmysl a export, který je v současnosti decimovaný evropskou byrokracií a nesmyslnými nařízeními Green Dealu, jako jsou emisní povolenky.
Ceny paliva letí vzhůru, více si připlatíte za naftu. A další zdražení je na obzoru |
Kvůli růstu cen pohonných hmot přistoupilo ministerstvo financí k monitoringu cen a marží čerpacích stanic. Byla už zjištěna nějaká pochybení?
Musím říct, že někdy je až překvapivé, jak rychle ceny na benzinkách letí nahoru, když ropa zdraží. To jde skoro okamžitě. Když ale cena ropy klesá, tak pokles ceny u čerpacích stanic je o poznání pomalejší. Abych byl ale férový, tak ta data zatím neukázala, že by marže byly natolik nepřiměřené, aby stát mohl zasáhnout.
Ceny pohonných hmot ale neustále sledujeme a vyhodnocujeme to každý den. Zdražuje se v podstatě po celém světě, u nás jsou teď ceny nižší než ve všech okolních zemích a patří k nejlevnějším v Evropě, to ale neznamená, že nejsou vysoko. Pokud by samozřejmě dál výrazně rostly, zvážili bychom další opatření.
Počítáte i s tím, že průměrná cena benzinu může překročit 50 korun na litr?
Připravujeme se na různé scénáře, ale nepředpokládám to. Už teď se růst cen výrazně zpomalil, tak doufám, že brzy se ta trajektorie otočí. Ale opakuju, je to hlavně o tom, jaký bude mít ten konflikt průběh, ale nemyslím si, že by to mělo takto vyletět. Evropa naštěstí není závislá výhradně na ropě a plynu z Perského zálivu. Máme více dodavatelů a trh je dnes flexibilnější než v minulosti.
Pokud by se ukázalo, že marže neúměrně rostou, zavedl by stát plošnou cenovou regulaci?
Nechci dopředu vykládat všechny scénáře, protože stát musí mít v podobných situacích určitou flexibilitu. Pokud by se ukázalo, že někdo situace zneužívá, máme nástroje, jak zasáhnout. Pokud se ukáže, že marže letí nahoru neúměrně, jsme připraveni využít všech nástrojů, jako je v krajním případě vydání cenového výměru o fixní výši marže. Smyslem není trestat podnikatele, ale ochránit spotřebitele před situací, kdy by se krize zneužívala k nepřiměřenému zdražování.
Ceny ropy prudce rostou kvůli dalším bojům na Blízkém východě |
K zvyšování cen pohonných hmot údajně přispělo i to, že se řada motoristů začala předzásobovat. Je pro to důvod?
Ano, to je pravda, lidé samozřejmě reagovali na zprávy, že konflikt na Blízkém východě zvýší ceny, a poptávka se výrazně zvýšila, vytvářeli si zásoby, což urychlilo i růst cen...
... v minulosti jste při vysokých cenách pohonných hmot navrhoval jejich zastropování. Přistoupili byste k tomuto kroku a v jakou chvíli?
Ty ceny tenkrát překročily 50 korun za litr a vysoko se držely několik týdnů. V tom roce 2022 to zdaleka ale nebylo jen o tom, že zdražovaly pohonné hmoty. Tehdy raketově rostla inflace, ceny energií, potravin, služeb a zdražovalo v podstatě vše. Tím, že to Fialova vláda celé jen sledovala a nedělala žádná opatření, způsobila propad životní úrovně.
My jsme opatření udělali hned, snížili jsme taky cenu elektřiny a i podle Českého statistického úřadu díky tomu máme nejnižší inflaci za posledních deset let. Tehdy jsme vládě navrhli 12 opatření v boji s chudobou a zastropování pohonných hmot, respektive snížení spotřební daně nebo odpuštění DPH bylo jedním z nich. Mohli si z těch 12 návrhů cokoliv vybrat, ale neudělali nic. Zastropování cen je krajní nástroj, ke kterému by stát měl sahat jen v opravdu mimořádné situaci.
S nárůstem cen pohonných hmot se dá očekávat i zdražování potravin a služeb. Pokud by k tomu začalo docházet, máte připravena opatření, která byste udělali?
Ano. To by hlavně platilo, pokud by ta situace trvala delší dobu, a to se, doufám, nestane. Na rozdíl od minulé vlády máme připravené scénáře, jak v podobných situacích reagovat. Energie a doprava se totiž promítají prakticky do všech cen v ekonomice. Stát musí být připraven reagovat rychle a cíleně, aby zabránil tomu, že se jednorázový šok promění v dlouhodobou inflační spirálu, jak se stalo za Fialovy vlády.
Přicházelo by v úvahu i snižování DPH?
Já teď nebudu komentovat ta konkrétní opatření, ale občany mohu uklidnit, sledujeme to, a jsme připraveni reagovat na různé scénáře. Ale dočasné snížení DPH je samozřejmě jeden z možných nástrojů.
Jak by stát zasáhl v případě nárůstu cen energií?
Už v minulosti jsme růst cen energií řešili snížením DPH na nulu, čímž jsme v roce 2021 snížili inflaci. Pak nastoupila nová vláda, DPH vrátila a ceny energií vyletěly a s nimi i inflace. Teď jsme zase snížili ceny elektřiny přesunutím poplatku za obnovitelné zdroje na stát a zase jsme podle ČSU snížili inflaci. Říkám to proto, že my víme, co máme dělat, a víme, jaká opatření zvolit, a pokud by měly nějak zásadně růst ceny energií, řešili bychom to.
O ropu vůbec nejde. Šéf čerpadlářů vysvětluje, proč zdražuje hlavně nafta |
Pokud by se konflikt na Blízkém východě nevyřešil rychle, s jakými scénáři pracujete?
Musíme počítat i s možností dlouhodobější nestability v regionu, která by ovlivnila ceny energií, dopravu i světový obchod. Proto pracujeme s různými variantami vývoje – od rychlého uklidnění situace až po delší geopolitické napětí. Klíčové je, aby Česká republika zůstala ekonomicky stabilní a energeticky bezpečná.
Jaké jsou v tuto chvíli zásoby České republiky, co se týče plynu, elektřiny a pohonných hmot?
Situace je relativně dobrá. Elektřinu si v zásadě dokážeme vyrobit sami, ropu i plyn máme z více zdrojů a naše energetická infrastruktura je dnes diverzifikovanější než u některých jiných evropských zemí. To samozřejmě neznamená, že jsme úplně izolovaní od vývoje ve světě, ale naše pozice je stabilní natolik, abychom ve střednědobém horizontu mohli krizi přečkat celkem bez větších potíží.
Měly by se třeba potravinami předzásobovat i domácnosti?
Určitě ne, nevím proč. A určitě k tomu nepřispěje, pokud budou média uměle vyvolávat paniku. Český potravinový trh funguje normálně, zásobování je stabilní a není žádný důvod k panice.
Ukazuje se, že se lidé bojí 3. světové války, jak vyplynulo z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro iDNES.cz. Přiblížil-li by se konflikt k Evropě, zvažoval byste navýšení výdajů na obranu?
Jasně, že se bojí, vždyť jim tu předchozí vláda a novináři stále dokola několik let opakují, že jsme na prahu třetí světové války nebo že už dokonce začala. Je dobré si rizika uvědomovat, ale zároveň se jimi nenechat paralyzovat.
My výdaje na obranu zvyšujeme – letos na 2,1 procenta HDP, což je po rozpočtovém chaosu Fialovy vlády maximum, které si ekonomika může dovolit a stále o 14 miliard víc, než loni dala Fialova vláda. Především ale jde o to ne kolik, ale za co a jak smysluplně se peníze utrácejí.
Do čeho nyní bude armáda investovat? Už se řeší třeba nákupy dronů, nebo protiraketová obrana?
Ministerstvo obrany pracuje na projektech, které armáda skutečně potřebuje – například na posílení protivzdušné obrany, obrany proti dronům nebo kybernetické bezpečnosti. Zároveň ale říkám jasně: nejdůležitější jsou lidé. Musíme investovat do vojáků, jejich platů, bydlení, výstroje a výzbroje. Ultramoderní technika bez lidí je k ničemu. Můžete mít nejdražší systémy na světě, ale když je nebude mít kdo obsluhovat, tak naší obranyschopnosti nepomůžou.
Exkluzivní průzkum: Češi se bojí světové války, růst výdajů na obranu ale nechtějí |
Neukázaly současné repatriační lety, že by se měla posílit i vládní flotila? O nákupu letadel se mluvilo už za vaší minulé vlády.
Nemyslím si. Letadel máme dost, ale mají malou kapacitu. Na normální provoz to stačí, ale pokud nastane nějaká taková krizová situace, potřebovali bychom samozřejmě jinou flotilu. Teď se ale ukázalo, že si můžeme letadlo i pronajmout. Nová letadla určitě kupovat nebudeme, potřebujeme investovat do zdravotnictví, sociálních služeb, energetiky, školství nebo dopravní infrastruktury. V rozpočtu prostě musíme volit, co je pro lidi opravdu důležité.
Kolik repatriačních letů se vlastně kvůli konfliktu na Blízkém východě uskutečnilo?
Jako vláda jsme vypravili 11 repatriačních letů a dostali domů skoro 1 600 občanů. V tak krátké době se nikdy v minulosti nerepatriovalo tolik lidí. Byla to velká operace, dobrou práci odvedli naši vojáci, piloti, zaměstnanci konzulátů a velvyslanectví na místě, úředníci ministerstva zahraničí, ale i pan ministr Macinka. Repatriovat jsme začali mezi prvními, patřili jsme k nejaktivnějším v Evropě.
Taky jsme to řešili s leteckými společnostmi, mluvil jsem s viceprezidentem společnosti Emirates a podařilo se dohodnout, že obnoví komerční linku Dubaj-Praha, denně přepravili 600 lidí. Stejně tak Smartwings, se kterými jsme celou dobu koordinovali. Pomáhali nám a za to jim děkuju.
Co byste vzkázal lidem, kteří dál na Blízkém východě zůstávají nebo se tam chystají vycestovat?
Aby velmi pečlivě sledovali bezpečnostní situaci. Každý musí počítat s tím, že v krizové situaci může nastat moment, například když se konflikt rozšíří, kdy stát už nebude schopen pomoci tak rychle nebo tak efektivně, jako tomu bylo minulý týden. V podobných regionech je vždy potřeba mít na paměti, že situace se může změnit ze dne na den.
