Komise chce podle Babiše zkrátit prostředky pro Česko kvůli tomu, že země bohatne. „Nevím, kde na to přišli, že jsme tak zbohatli. Chtějí nám vzít 220 miliard. To je nepřijatelné. Bude se o tom dál jednat a bude to jeden z hlavních úkolů naší vlády. Minule se nám to také povedlo (v roce 2020 – pozn. red.),“ prohlásil po konci jednání premiér.
Předseda Evropské rady António Costa by chtěl dohody o unijním rozpočtu dosáhnout do konce roku. Podle Babiše to však bude extrémně složité. „Ambice pana předsedy se jen těžko naplní. Mezi unijními státy jsou diametrálně odlišné názory. Je to taková klasika – čistí plátci nechtějí platit víc, příjemci nechtějí dostávat méně a Komise chce naopak více,“ líčil Babiš průběh diskuze.
Konečně tu nejsou Rusové, chválil si Tusk na summitu. Laškoval s Ficem |
Komise chce, aby byl nový rozpočet výrazně flexibilnější. Celkově počítá se zhruba dvěma biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), což je něco přes jedno procento HDP unijních států v daném období. Debatu vyvolává například snaha Evropské komise posílit vlastní zdroje financování.
„Ohledně dodatečných zdrojů mluví například o spotřební dani na tabák, o elektronickém odpadu nebo o rozšíření ETS, které vůbec nechceme,“ vysvětloval Babiš.
Ukrajina nemá mít přednost
Lídři se na Kypr sletěli už ve čtvrtek na slavnostní večeři, na kterou byl pozván i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na banketu poděkoval za schválení unijní půjčky ve výši 90 miliard eur, kterou Ukrajina použije na vojenské i civilní výdaje, a také vyjádřil přání, aby se zrychlila jednání o vstupu jeho země do EU a ideálně se stanovilo pevné datum.
Babiš potvrdil závazky vůči NATO. Rutteho to potěšilo, uvedl v Bruselu Vystrčil |
Tomu podle Babiše ale nejsou unijní lídři nakloněni. „Je potřeba měřit každému stejným metrem. Pokud země Západního Balkánu musí splnit jednotlivé podmínky vstupu, tak je musí splnit i Ukrajina. To je názor většiny lídrů – požadujeme stejné podmínky pro všechny nové členské státy,“ vysvětlil český premiér.
Zkritizoval Norsko kvůli plynu
Kromě Ukrajiny se řešila také krize na Blízkém východě a s ní související nárůst cen energií. Babiš v tomto bodě kritizoval Norsko, že v poslední době nadměrně vydělává na prodeji plynu do zemí Evropské unie. Poté, co EU po začátku války na Ukrajině výrazně omezila dovoz plynu z Ruska, staly se hlavními dodavateli Spojené státy a právě Norsko.
„Norsko vydělává neskutečné peníze od začátku války, nezohlednili ale vůbec situaci Evropy. Dostávají stovky miliard euro, určitě to bude nejbohatší země Evropy. Už nevědí, co s penězi, a samozřejmě my všichni ostatní to platíme,“ prohlásil Babiš.
