Ve stejný den také Válková řekla České televizi, že nominaci odmítne. Nevyloučila ale, že přesto ombudsmankou bude, protože podle ní ji prezident Zeman nemusí vyhovět.
Fotogalerie |
„Myslím si, že by měla odmítnout ten návrh pana prezidenta. On to navrhoval v nějaké situaci a teď zkrátka poté, co v mediálním prostoru, si myslím, že by bylo lepší, že se zkrátka o pozici nebude ucházet,“ řekl v pořadu Partie televize Prima premiér Andrej Babiš. Celý rozhovor odvysílá Prima v neděli v 11 hodin.
Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.
Premiér bývalou ministryni pro lidská práva nehájí, její společný článek v časopise Prokuratura z roku 1979 s komunistickým prokurátorem Urválkem mu ale vadí.
Sprosťárna a pomluva, popírá Válková, že hájila pronásledování disidentů |
„To je (Urválek) komunistický SSák, to je zrůda a bohužel ona (Válková) má smůlu, že tam měli ten společný článek. Takže se nedá obhájit,“ řekl Babiš.
Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně. V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí.
Na článek Válkové a Urválka upozornil ve čtvrtek server Info.cz, stať popisovala nutnost resocializace pachatelů trestných činů za pomoci takzvaného ochranného dohledu. Ten umožňoval soudům podle serveru například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst nebo znemožnit změnu zaměstnání. Ochranný dohled byl za komunistické totality využíván k šikaně odpůrců režimu.
Válková po zveřejnění informací o článku v médiích tvrdila, že se Urválek pod článek jen podepsal, že nevěděla, kdo Urválek je, a že také nevěděla o zneužívání ochranného dohledu. „Připravuji trestní oznámení teď už, protože opravdu mě to poškozuje, a soudní žalobu,“ sdělila v sobotu Primě.
Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Horní komora Parlamentu nominovala vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse.
