Před případným projednáváním v parlamentních komorách posoudí přílohu vláda. V letošních senátních volbách získalo ANO tři senátory, byť první kolo vyhrálo a mělo finalisty v 17 ze 27 obvodů. Už v prvním kole získal mandát kandidát ANO Ladislav Václavec. Babiš volby komentoval tak, že výsledky druhého kola jsou pro hnutí zklamáním, ve zdůvodnění novely se k nim nevrací.
Zavedení systému relativní většiny pro senátní volby by podle Babišova zdůvodnění předlohy posílilo v souvislosti s volební účastí legitimitu horní komory i zvolených kandidátů. Lidé by nemuseli chodit k volebním urnám dvakrát s odstupem jednoho týdne a náklady na volby by se snížily podle předkladatelova odhadu o 80 milionů až 120 milionů korun.
„Návrhem se taktéž zmírňuje riziko polarizace soutěže mezi kandidáty i samotné společnosti ve volbách angažované, byť pasivně,“ stojí v důvodové zprávě.
V minulosti pokusy o zavedení jednokolových voleb do horní komory neuspěly. Před více než třemi lety prosazovali takový návrh, částečně inspirovaný australským modelem, komunističtí poslanci potom, co KSČM z horní komory vypadla. Tehdejší předseda této strany Vojtěch Filip uváděl, že v nynějším dvoukolovém systému doplácejí komunističtí kandidáti na to, že se proti nim spojí voliči ostatních stran.
Senát znovu vede Vystrčil. Nováčky ve vedení jsou Drahoš a Czernin |
Komunistická předloha předpokládala, že kandidáti by byli na rozdíl od nynějšího systému uvedeni podle abecedy na jednom hlasovacím lístku. Voliči by stanovili zapsáním čísla k jejich jménům pořadí, nejméně by museli vybrat tři adepty. Pokud by bylo kandidátů méně, museli by označit aspoň jednoho kandidáta, druhého by mohli „vykřížkovat“.
Pokud by některý z kandidátů dostal největší počet hlasů v prvním pořadí, byl by zvolen. V případě rovnosti pořadí by se přihlíželo k počtu hlasů v druhém pořadí. Zvolen by byl uchazeč, který by jich obdržel nejvíce. Sněmovna v tehdejším volebním období novelu poslanců KSČM neprojednala. Někdejší kabinet ANO a ČSSD se k ní postavil neutrálně.
Obdobný návrh prosazovala o rok dříve skupina senátorů v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD). Podle předlohy 14 senátorů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO měli lidé na jednom lístku stanovovat pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty se měly připočítávat úspěšnějším uchazečům. Horní komora ale novelu zamítla hlasy ODS, KDU-ČSL, ANO a části STAN i SEN 21.
Chci vést pozitivní kampaň. Nekandiduji proti někomu, říká Andrej Babiš |
Do legislativního procesu se tedy předloha nedostala. Kritici někdejšího senátorského návrhu na zavedení jednokolových voleb podle australského modelu upozorňovali na to, že by lidé případně museli dát hlas i kandidátům, kteří by pro ně nebyli přijatelní. Poukazovali také na to, že navrhovaný systém je složitý a v Evropě se prakticky nevyužívá.
V nynějším systému má každý kandidát vlastní hlasovací lístek. V prvním volebním kole je zvolen ten, který dostane nadpoloviční většinu hlasů. Pokud takový uchazeč není, což je obvyklé, voliči vybírají ve druhém kole ze dvou kandidátů, kteří v prvním kole voleb získali nejvyšší počet hlasů.
Ke změně volebního systému je nutný souhlas obou parlamentních komor, nemohou se přehlasovat. Zákon o vzájemných vztazích Sněmovny a Senátu ale umožňuje, aby se komory na úpravě volebních i ústavních pravidel dohodly postupně.
