Levice ovládla Senát, ale ke zvolení na Hrad mají stále blíže možní kandidáti vládní koalice Karel Schwarzenberg či senátor ODS Přemysl Sobotka než možný kandidát ČSSD Jan Švejnar.

Levice ovládla Senát, ale ke zvolení na Hrad mají stále blíže možní kandidáti vládní koalice Karel Schwarzenberg či senátor ODS Přemysl Sobotka než možný kandidát ČSSD Jan Švejnar. | foto: Michal Doležal, ČTK

ANALÝZA: Levice má Senát, k Hradu jsou ale blíž Schwarzenberg či Sobotka

  • 106
Hon na "dvanáct statečných", který vyhlásila ČSSD, aby ovládla Senát, byl úspěšný. Oranžoví v něm získali většinu a budou moci prosadit svého předsedu Senátu, třeba bývalého šéfa odborů Milana Štěcha. Vládní koalice má ale stále navrch před příští volbou prezidenta, pokud neprojde přímá volba. Šanci tak mají například Karel Schwarzenberg či Přemysl Sobotka.

Po letošních senátních volbách je známo už 254 z 281 volitelů budoucí hlavy státu. Posledních sedmadvacet bude známo až za dva roky, ale díky převaze ve Sněmovně má nyní vládní koalice 131 volitelů.

Výsledek voleb: ČSSD vyhrála

Poprvé získala v Senátu většinu, může brzdit vládu

Za dva roky tak ODS, TOP 09 a Věcem veřejným stačí uspět ještě v deseti obvodech a vládní strany se nemusí spoléhat na "dobrodružství" jménem přímá volba. Napsaly si ji sice do koaliční smlouvy, ale k dohodě, jak by měla vypadat, mají strany stále daleko.

Rozložení sil pro volbu prezidenta

poslanci plus senátoři zvolení letos a před dvěma lety

Vládní koalice (ODS, TOP 09, Věci veřejné) 131 volitelů

Opoziční levice (Sociální demokracie, KSČM) 118 volitelů

Ostatní (KDU-ČSL, Severočeši.cz, nezávislá senátorka) 5 volitelů

Posledních 27 volitelů bude zvoleno za dva roky. K jistotě prosazení vlastního kandidáta je třeba minimálně 141 hlasů (z 281 poslanců a senátorů) pro třetí kolo volby. Vláda i ČSSD mluví o přímé volbě prezidenta, ale stále se na ní nebyly schopny dohodnout.

Mírný náskok nad pravděpodobným kandidátem ČSSD na Hrad Janem Švejnarem tak stále mají možní kandidáti koalice Schwarzenberg či dosavadní šéf Senátu Přemysl Sobotka. "Za ta léta vyzrál ve vyzrálou, velmi zkušenou, kvalitní, kompetentní a charakterní osobnost a určitě by byl schopen zvládnout pozici prezidenta republiky," řekl v sobotu po uzavření volebních místností premiér a předseda ODS Petr Nečas.

Levice reformy nezastaví, ale za dva roky se mění ústavní soudci, které volí právě Senát

Posílení levice v Senátu znamená, že se zpomalí prosazování vládních reforem. ČSSD je v horní komoře parlamentu nebude moci zastavit, brzdit ovšem ano. Návrhy vlády bude zamítat nebo posílat do Sněmovny po velmi důkladné diskusi s úpravami.

Vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných má ve Sněmovně 118 hlasů a dokud bude soudržná, veta Senátu přehlasuje. Více oranžových senátorů je z tohoto pohledu pro Nečase jen mírnou komplikací.

Zajímavější bude sledovat, jak si po "výprasku" v komunálních a senátních volbách povedou Věci veřejné, které už naznačily, že se budou snažit dávám reformám sociálnější rozměr.

Pokud se tak poslanci Věcí veřejných budou opravdu chovat, nebudou to pochopitelně dělat kvůli sociálním demokratům, ale kvůli sobě, aby se pokusili zachránit ve vysoké politice a nebyli ve Sněmovně jen na jedno volební období jako se to "povedlo" Straně zelených.

Důležité také je, že v roce 2012 bude Senát schvalovat dva nové ústavní soudce - končí totiž Eliška Wagnerová a František Duchoň - a v dalším roce několik dalších. To může vládě přidělat problémy.

Když například v roce 2008 Ústavní soud rozhodoval o poplatcích u lékaře, hlasování soudců skončilo nejtěsnějším poměrem osm ku sedmi ve prospěch třicetikoruny u lékaře. A ČSSD avizuje, že s protesty u Ústavního soudu proti některým plánům Nečasovy koalice počítá. Už oznámila, že kvůli retroaktivitě napadne snížení státní podpory u stavebního spoření na polovinu u již uzavřených smluv - pokud od tohoto plánu koalice neustoupí.

Posílení levice znamená pro vládu také komplikaci při schvalování zahraničních vojenských misí. Ministr obrany Alexandr Vondra ve vládě prosadil, aby se v příštím roce počet vojáků v Afghánistánu zvýšil na 720, sociální demokraté s tím ostře nesouhlasí a chtějí to v horní komoře blokovat. U vojenských misí je přitom nutný souhlas obou komor a Sněmovna nemůže Senát přehlasovat.

Dohodu s opoziční levicí bude vláda potřebovat také u plánovaných změn ústavy: omezení imunity poslanců a senátorů a zavedení klouzavého mandátu poslanců - což by znamenalo, že za poslance, kteří se stanou ministry, by dočasně nastupoval náhradník.

Lidovci žijí, na pravici stále vede ODS, v ČSSD rostou šance Sobotky

Druhé kolo senátních voleb potvrdilo, že pohřbívání lidovců po propadu při volbách do Sněmovny bylo zatím předčasné. Mají dva nově zvolené senátory - stejně jako TOP 09. A KDU-ČSL tak obnoví svůj senátní klub.

Na pravici si první místo udržuje ODS, i když TOP 09 měla ambici ji z této pozice vystrnadit. ODS uspěla lépe v komunálních a nyní i v senátních volbách. Významnější výjimkou byly jen komunální volby v Praze, kde dostali občanští demokraté od TOP 09 výprask, ale i tak ještě není vyloučena koalice občanských a sociálních demokratů.

Výborný výsledek komunálních a teď i senátních voleb také nesporně posiluje úřadujícího šéfa strany Bohuslava Sobotku v boji o šéfa ČSSD. A šance Jiřího Paroubka na návrat do vedení se výrazně ztenčily.

Kdo z ČSSD by podle vás byl nejlepším šéfem Senátu?

celkem hlasů: 12058

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 13. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková 8240
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach 3163
Bývalý šéf odborů Milan Štěch
Bývalý šéf odborů Milan Štěch 655

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video