Zbylí amnestovaní byli původně odsouzeni k podmíněným trestům, obecně prospěšným pracím a domácímu vězení. Číslo také zahrnuje 265 obviněných, jejichž trestní stíhání bylo zastaveno kvůli tomu, že trvalo přes osm let. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytlo ministerstvo spravedlnosti.
Statistiky zachycují období od počátku ledna do konce září 2013. Podle ředitele tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Roberta Schustera jsou tato čísla s největší pravděpodobností konečná, aktuálnější data úřad k dispozici nemá.
Za tři čtvrtě roku od svého vyhlášení zahrnula amnestie celkem 111 263 odsouzených a obviněných, z toho 3 057 mladistvých. Nepodmíněné tresty vězení prominula 19 820 lidem, z toho ve výrazné většině 18 627 případů šlo o lidi potrestané odnětím svobody do jednoho roku. Z káznic se tak na svobodu dostali především pachatelé krádeží a maření výkonu úředního rozhodnutí a dále neplatiči alimentů.
Z věznic dostala amnestie 6 500 lidí
Vězeňská služba už dříve uvedla, že na základě amnestie propustila z věznic zhruba 6 500 chovanců. Většina z těch, kterým byl nepodmíněný trest odpuštěn, tedy za mříže vůbec nenastoupila.
Podmíněné tresty prominuly soudy na základě amnestie 81 133 odsouzeným. Obecně prospěšné práce nemuselo vykonat 9 660 lidí a z domácího vězení se dostalo 385 pachatelů trestné činnosti.
Poslední čísla přitom, mluvila o více než 50 tisíc odsouzených či obviněných. "Číslo amnestovaných nepodmíněných trestů se do budoucna již zásadním způsobem zvyšovat nebude. To však neplatí u podmíněných trestů, neboť tam je agenda amnestie stále v běhu a lze očekávat nárůsty," stálo v březnové zprávě ministerstva spravedlnosti. (více o zprávě ministerstva)
Za nejkontroverznější je považován druhý článek amnestie. Ten nařídil aby bylo zastaveno stíhání v případech, od jejichž zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než osm let. Týkalo se to trestných činů za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.
Podívejte se, jak Václav Klaus vyhlásil amnestii:
27. února 2013 |
