Vyznáte se v okolnostech, které provázely amnestii z roku 1990? Zkuste náš KVÍZ |
Prezident amnestii oznámil ve svém prvním novoročním projevu 1. ledna 1990. „V naší zemi je mnoho vězňů, kteří se sice vážně provinili a jsou za to potrestáni, kteří však museli projít – navzdory dobré vůli některých vyšetřovatelů, soudců a především advokátů – pokleslou justicí, jež zkracovala jejich práva,“ prohlásil tehdy.
Amnestií se tak Havel snažil distancovat od soudnictví v předchozím režimu. Na svobodu propustil všechny, kdo si měli odsedět dva roky, v případě neúmyslných trestných činů dokonce tři roky. Vězňům s vyššími tresty je zkrátil o třetinu až polovinu.
Amnestie se netýkala vrahů, nebezpečných recidivistů či pachatelů zvláště násilných trestných činů. Přesto se na svobodu dostali i nebezpeční zločinci.
Mezi amnestovanými tak byl například i za vraždu odsouzený Jozef Slovák, který po propuštění zavraždil nejméně čtyři další mladé ženy. Za tyto vraždy byl v roce 1993 odsouzen na doživotí.
Za zmínku stojí také Jaroslav Oplíštil, trestaný za pedofilii. Oplíštil na konci dubna 1990 znásilnil a udusil sedmiměsíční holčičku. K činu se téměř okamžitě doznal a do vězení se vrátil na dalších pětadvacet let.
KVÍZ: 17 klíčových otázek k 17. listopadu |
Lidé se báli
Mezi lidmi po amnestii tak stoupl strach z větší kriminality. Havlem amnestovaní se na celkové kriminalitě v Česku ale podíleli jen osmi procenty, na Slovensku sedmi, ukázal výzkum Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
Na konci roku 1991 pak představovali amnestovaní, kteří se vrátili do vězení, čtvrtinu ze všech odsouzených.
U příležitosti třicátého výročí sametové revoluce přichází do kin film Amnestie, který mapuje vzpouru ve slovenské Leopoldově, jedné z nejtěžších věznic v tehdejším Československu. Dvě stovky mužů, na které se amnestie nevztahovala, vyžadovaly po prezidentovi, aby jim tresty taktéž prominul.
KVÍZ: Co si pamatujete z událostí 17. listopadu? |
Policie vzpouru potlačila o třináct dnů později. Při zásahu přišel o život jeden z vězňů, dalších 29 bylo zraněno. Na straně bezpečnostních složek bylo zraněných jedenáct.
Soud v Bratislavě poté soudil 73 účastníků vzpoury, z toho 61 odsoudil, 5 bylo osvobozeno a 6 vyloučeno k samostatnému soudnímu jednání. Tresty byly v celkové výši 345 let a deset měsíců vězení.
Leopoldov nebyl jen dějištěm vzpoury, ale 23. listopadu 1991 i útěku sedmi vězňů. Jedním z nich byl i vůdce leopoldovské vzpoury Tibor Polgári. Při této události byli zabiti čtyři dozorci, tři z nich zabil sám Polgári. Na útěku ale byli všichni vězni chyceni, Polgári byl nakonec odsouzen na doživotí a dodnes je ve vězení.
