Prezident Miloš Zeman Hasenkopfa počátkem roku označil za hlavního autora amnestie, kterou 1. ledna 2013 vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Hasenkopf, který byl od roku 2009 v hradní kanceláři zaměstnán jako poradce prezidenta, to odmítl a se Zemanem a jeho kancléřem Vratislavem Mynářem se dostal do ostré přestřelky.
Ta vyvrcholila loni 2. května, kdy mu Mynář dal okamžitou výpověď. A odůvodnil ji tím, že nechodil do práce.
Hasenkopf to ale popírá. A podal na kancelář žalobu o neplatnosti výpovědi. "Beru to jako výchovné řízení. Já se údajně podle nich nedostavil do práce. To je lež," řekl. "Pokud chceme po zaměstnavatelích, řadových podnikatelích, aby se chovali slušně ke svým zaměstnancům, tak se musí chovat slušně především Kancelář prezidenta republiky," dodal.
Spor i o amnestii
Hrad ale na důvodech výpovědi trvá. "Podle důkazů přicházel někdy kolem poledne, potom si odskočil a pak se večer třeba zastavil. Ale jedná se i o přesně vymezené dny, kdy do práce nepřišel vůbec, a to podle našeho pracovního práva nejde," říká právní zástupce Kanceláře prezidenta republiky Marek Nespala.
"Musel bych být naprostý blázen, abych jim tímto způsobem dával záminku se mě zbavit," oponuje Hasenkopf.
S Hradem a jeho lidmi totiž vede ještě jeden spor: a to právě kvůli autorství amnestie. Až v srpnu 2013 připustil prezident Zeman, že spoluautorem byl advokát a státní zástupce Zdeněk Koudelka (více o kauze najdete zde).
Za to, že jej Mynář a Zeman opakovaně lživě označovali za hlavního autora amnestie, po nich chce milion korun. Tuto žalobu ještě soud nezačal projednávat.
Jak se Hrad hlídá? To je tajné
Krátce po začátku jednání ale soudce vykázal veřejnost z jednací síně. A to kvůli možnému projednávání utajovaných skutečností. Ještě předtím však Nespala navrhl smír, když nabídl vyplatit dvouměsíční odstupné.
"Nechceme Hrad zatěžovat zbytečnými soudními spory," řekl s tím, že na důvodu a termínu výpovědi ale trvá. Kompromis však Hasenkopf odmítl.
Následující jednání bylo utajeno kvůli tomu, že jako důkaz je předložen záznam o tom, kdy a jak Hasenkopf chodil do práce. "Jakým způsobem je režim vstupu a výstupu řešen, je předmětem dokazování. Létat střechou či oknem tam pan Hasenkopf samozřejmě nemohl," dodal Nespala. Právě to, jak je Hrad střežen a jak je monitorován pohyb lidí po něm, pak spadá mezi utajované skutečnosti.
Podle Hasenkopfa ale předložené "důkazy" nic neprokazují. "Jinak by tam nebylo, že některé dny jsem pouze přišel a jiné pouze odešel. Možná jsme přišli dva současně a systém vzal jen jednoho," uvedl Hasenkopf. Ten proto nechápe, co chce Hrad projednávat utajovaného, aby to muselo být bez přítomnosti veřejnosti.
Soud nakonec odročil projednávání na polovinu března, kdy by mohl padnout rozsudek.
