Obcím radar nevoní"Včera večer telefonoval náměstek amerického ministerstva obrany," uvedla ministryně obrany Vlasta Parkanová. Spojené státy tak oficiálně potvrdily zájem vybudovat v Česku protiraketový radar.
Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga byly ještě ve večerních hodinách informovány všechny politické strany i prezident.
"Vláda je připravena žádost Spojených států seriózně zvážit a o podmínkách umístění radarové stanice důsledně vyjednávat," prohlásil premiér Topolánek.
Návrhu je ale velmi nakloněný. "Těší mě, že se té aktivity účastníme, i když se jedná jen o radary," prohlásil na konferenci.
Bezpečnost a prestiž
Podle Topolánka je radar na českém území především otázkou mezinárodní prestiže. "Prestiž je to první slovo," řekl na konferenci novinářům. Až za ním následují bezpečnost a očekávané ekonomické výhody.
Bezpečnostní rozměr zdůraznila ministryně obrany Parkanová i náčelník generálního štábu Pavel Štefka. "Zatím nejsme schopni reagovat na útok balistickou raketou. Zavedení systému zvýší obranyschopnost České republiky," uvedl.
Komunisté s bezpečnostním argumentem nesouhlasí. Radar podle nich bezpečnost naopak sníží. "Bilaterální smlouvy s USA nepotřebujeme, máme smlouvy s EU a NATO," řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš ČRo1-Radiožurnálu.
Topolánek také ujistil, že radar nepoškodí své okolí. "Radarová stanice, tak jak je koncipována, nebude mít negativní dopad na obyvatelstvo okolních obcí, kvalitu jejich života ani životního prostředí," ujistil Topolánek.
Bez referenda a za čtyři roky
Americkou nabídku podle premiéra projedná expertní tým. Zřejmě ve středu se sejde Bezpečnostní rada státu a ministerstva obrany a zahraničí a ustaví vyjednávací skupinu.
Dohodu poté musí schválit vláda a musí projít parlamentem. Topolánek odhadl, že v provozu by stanice s dvousetčlennou obsluhou mohla být zhruba za čtyři roky.
Podle premiéra není vhodné, aby o radaru hlasovali občané v referendu. "Je to otázka bezpečnosti a o těch by se v referendu rozhodovat nemělo," prohlásil.
ČSSD je ochotna slevit
Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek řekl, že jeho strana by za určitých podmínek mohla základnu akceptovat. Schvalování by se podle něj mohlo obejít i bez referenda. Upozornil ale, že s tímto návrhem je v ČSSD v menšině.
"Pokud se bude jednat o malé zařízení, které nenaruší život občanů, které nenaruší například letový provoz, tak si umím představit, že bychom o tom mohli jednat s kladným výsledkem," řekl. Referendum by prý v takovém případě bylo jako "jít s kanonem na vrabce".
Topolánek se nesouhlasu veřejnosti neobává. "Postoj veřejnosti se výrazně mění. Až 65 procent občanů radarovou stanici podporuje. Česká veřejnost se s projektem ztotožní," věří.
Za pravdu mu dává průzkum agentury Factum Invenio. Ukázal, že mezi lidmi zvolna přibývá těch, kterým by radary nevadily.
S jejich umístěním souhlasilo téměř šedesát procent lidí. Přibylo i těch, kteří si dovedou představit, že by v republice mohlo být přímo zařízení s protiraketovými střelami. - více zde
Kde by měl radar stát, zatím není jisté. V úvahu připadají vojenské prostory Libavá a Jince. - více zde
NÁZOR STRAN NA AMERICKÉ ZÁKLADNY
ODS: Vidí v projektu vyslovení důvěry ČR, prestiž, posílení bezpečnosti i možnost získání investic a pracovních příležitostí.
KDU-ČSL: K základně se také staví spíš vstřícně. Zdůrazňuje ale, že je to citlivá otázka pro občany a je třeba vysvětlovat klady a zápory.
Strana zelených: Svůj postoj chce zveřejnit až poté, co se seznámí s podmínkami fungování. Chtěla by začlenit zařízení do obranného systému NATO, žádá také souhlas evropských spojenců.
ČSSD: Raketovou základnu odmítá, o radarové je ochotná jednat. S komunisty připravovala zákon o referendu. Předseda Paroubek si ale dovede představit i schválení parlamentem.
KSČM: Ostře odmítá jakoukoliv americkou základnu v Česku, včetně radarové. Vláda prý zrazuje občany ČR a suverenitu státu. Strana požaduje referendum. Návrh zákona o referendu na podzim neprošel, znovu ho předloží.
Rakety v Polsku?
Stavba radarové stanice je politicky průchodnější variantou začlenění do amerického systému než přímo obranné rakety.
Ve které zemi nakonec střely skončí, vláda prozradit nechtěla. "Tu informaci máme, ale není na nás, abychom ji zveřejnili," uvedl náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar.
Kde nakonec základna bude ale naznačil premiér Topolánek. Prohlásil, že bude od začátku v kontaktu s polským premiérem Jaroslawem Kaczynským.
