Inspekce přijela na Libavou v červenci 1988, tedy v době, kdy byli u moci stále ještě komunisté a sovětští vojáci okupující republiku byli pořád "záštitou míru".
Někdejší velitelství raketové jednotky na Libavé
Bylo nepředstavitelné, aby se na Libavé, jedné z nejstřeženějších sovětských raketových základen v tehdejším Československu, objevili Američané. A přesto. Po dohodě obou velmocí o stahování raket, začala přísně tajná mise.
Na raketovou základnu, která v té době byla zapovězená i československé armádě, dorazili američtí vojáci 22. července. "V březnu 1988 odvezli Sověti raketové nosiče a v červenci přijeli Američané zkontrolovat plnění dohody právě na Libavou," popsal vojenský historik Martin Vaňourek.
Američané i sovětský velitel museli zůstat v civilu
Inspekci USA vedl plukovník Kelley, sovětskému přijímacímu týmu šéfoval plukovník Abrosimov.
"Zajímavé bylo, že kvůli utajení byli Američané pořád v civilu a v civilu se pohyboval také Abrosimov. Společně s Američany se do zakázaného prostoru dostali poprvé také tři čeští důstojníci, kteří inspektory doprovázeli," popsal Vaňourek.
Granit, který sloužil jako úkryt pro mobilní odpalovací rampy.
Rakety na Libavé nebyly podle něj pro Američany žádnou novinkou. "Při podepisování smlouvy ukázali sovětské delegaci satelitní snímky pořízené americkými družicemi," vysvětlil.
Sovětský svaz se v dohodě zavázal, že z tehdejší Německé demokratické republiky a Československa stáhne tři raketové brigády vyzbrojené raketami SS-12 s doletem 900 kilometrů schopné nést jaderné hlavice. Poté demontoval a odvezl mobilní odpalovací zařízení a rakety, které měl zničit.
"Zajímavé bylo, že dohoda se netýkala hlavic. Přitom s velkou pravděpodobností byla na Libavé jaderná munice," poukázal historik.
O Američanech nevěděl ani tehdejší náčelník újezdu
Také náčelník vojenského újezdu Libavá Josef Dřímal fakta o tehdy přísně utajené misi zná. "O inspekci nevěděl ani můj tehdejší předchůdce. Bylo zřejmé, že vše řeší jen nejvyšší místa," popsal Dřímal.
Americká inspekce přiletěla do tehdejšího Československa 21. července 1988 a z Prahy se přesunula do Hranic. Při průjezdu republikou si je předávala tehdejší Veřejná bezpečnost podle krajů až do Hranic.
Balistická raketa středního doletu 9K76 Temp-S na mobilním odpalovacím zařízení. Právě takovými byla vyzbrojena sovětská raketová jednotka na Libavé.
V Hranicích si Američané prohlédli ještě v den příjezdu kasárna Jaslo, kde bylo velitelství odsunuté 122. raketové brigády. Druhý den pak zkontrolovali palebná postavení raket SS 12.
"Mohli fotit, filmovat a přeměřovat stavby. Podle českých účastníků byli američtí inspektoři překvapení, jak byla palebná postavení konstrukčně jednoduchá a nenáročná na stavbu a údržbu, ale zároveň velmi účelná," řekl Vaňourek.
Dodnes nemají historici žádné oficiální dokumenty z doby, kdy byly na Libavé sovětské rakety. Jedinou šancí je materiál pořízený americkými inspektory v červenci 1988.
"Armáda se bude snažit získat od Američanů dokumentaci včetně zápisu z inspekce. Je však ale možné, že vydání takového materiálu bude vázáno na souhlas i druhé strany," obává se historik.
Rusové otevřou archivy až v roce 2058
Od Rusů se bližších informací v dohledné době s největší pravděpodobností nikdo nedočká. "Oni tyto materiály archivují 70 let, takže jsou ochotni je uvolnit až v roce 2058," konstatoval Vaňourek.
V Rusku podle něj také leží zásadní odpověď na otázku, zda na Libavé byla jaderná munice. "Sověti byli mistři fabulace a přítomnost této raketové jednotky na Libavé mohla být jen formou zastrašování protivníka, protože jejich rakety byly tehdy schopné zasáhnout cíle až ve Francii," uzavřel.
