Nakolik se cítíte jako Čech, když jste u nás strávil polovinu života?
Neskutečně mi zalichotilo, když mi český kamarád po dočtení Druhého suvenýru řekl, že mu přijde, jako by to napsal Čech. Měl jsem z toho velkou radost. Takže je to u mě tak padesát na padesát. Pořád mám v sobě jakousi americkou bezstarostnost a optimismus, ale způsobem a rytmem života jsem už asi víc Čech.
Jak se to projevuje?
Když jdete v Americe do restaurace, stoly se musí rychle točit. Čas jsou peníze. Tady mám někdy naopak problém uhnat servírku, aby mi přinesla účet. Nechají vás sedět, povídat si, jak dlouho chcete. Čas je tu víc než peníze. To je mi bližší.
Kapitalismus se nikde na světě nevyvinul jenom dobře. Vždycky je to krok vpřed a zároveň zpět. Jsem Američan, já už vůbec nemám co mluvit.
