Podle důvěryhodného zdroje, který si nepřál být jmenován, byly důvodem uzavření obou zastupitelských úřadů obavy před teroristickým útokem z Iráku. Odmítl však specifikovat, od koho konkrétně nebezpečí hrozí. Podle verze jiného zdroje by za atentátem spíše než Husajnovi agenti mohla stát kurdská menšina žijící v Iráku.
Informace o nebezpečí získaly Spojené státy a Británie údajně ze spolehlivých a důvěryhodných zdrojů mimo území republiky. O jakou konkrétní hrozbu jde, však Američané nesdělili ani Černínskému paláci. Nepřímo naznačili možnou spojitost se včerejší návštěvou tureckého ministra zahraničí Ismaila Cema v Praze. "Více říci nelze.
Netuším, jak dlouho bude velvyslanectví zavřeno," řekla jedna z amerických zaměstnankyň, která si nepřála být jmenována. Také mluvčí britského úřadu Zbyněk Havránek odmítl sdělit bližší podrobnosti.
Až do odvolání nebude americká i britská ambasáda přijímat žádosti o víza ani poskytovat běžné služby pro americké občany. Podle neoficiálních informací může být zastupitelství USA zavřeno i týden. Američané jsou při ochraně svých úřadů v zahraničí opatrnější zejména po teroristických útocích v Nairobi a Dáresalámu v loňském roce, při kterých zahynulo několik stovek převážně místních lidí.
Příslušníci turecké zpravodajské služby v pondělí zadrželi v Keni šéfa strany kurdských pracujících Abdullaha Ocalana a dopravili ho do Turecka. Přímou souvislost uzavření amerických úřadů s kurdskými nepokoji, které po zatčení Ocalana vypukly po celé Evropě, však včera odmítl ministr zahraničí Jan Kavan. "Vím o jistém bezpečnostním riziku, které stálo za uzavřením americké ambasády. S panem velvyslancem Johnem Shattuckem jsme v úzkém styku," řekl Kavan.
Nicméně kvůli hrozbě útoků posílila policie během návštěvy tureckého ministra bezpečnostní opatření. "Pobyt turecké delegace provázejí mimořádná opatření. Ze stejných důvodů nebudeme sdělovat datum jeho odjezdu," řekla Monika Pajerová z ministerstva zahraničí.
Policie také včera zvýšila ostrahu nejen u obou ambasád, ale i před budovou rozhlasové stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Stanice sice omezila počet svého personálu, jejího vysílání se však opatření dosud nedotkla.
To, že se Američané a Britové obávají možného útoku ze strany Bagdádu, může souviset právě s vysíláním této rozhlasové stanice do Iráku, které bylo zahájeno loni na podzim. V této souvislosti se dokonce objevily spekulace, že v republice se zdržoval blíže neurčený terorista a mapoval případný útok na vysílačku. Británie by se potom mohla obávat iráckého útoku proto, že přijala bývalého iráckého konzula v Praze Džabira Salíma poté, co se rozhodl emigrovat.
19. února 1999 11:32
