Vědci budují u Lán cvičiště na boj se suchem. Spoléhají na pestrost

  20:08aktualizováno  20:08
Kde jinde se připravit na dopady klimatických změn než na jednom z nejsušších míst v České republice? Vědci z různých oborů společnými silami budují nedaleko Lán chytrou krajinu Amálii. Poznatky by měly v budoucnu pomoci připravit zemi na výkyvy počasí.

Krajina několik kilometrů od zámku v Lánech rozhodně nepatří mezi místa, které by pro zemědělce představovalo jednoduchý způsob obživy. Území ukryté mezi kopci a lesy patří společně s jižní Moravou k vůbec nejsušším oblastem v České republice. Kromě klimatických změn tady komplikuje pěstování plodin také srážkový stín. Pro zemědělce je to noční můra, pro vědce výzva.

Fotogalerie

Na tomto území leží pětisethektarový pozemek Amálie, který patří České zemědělské univerzitě (ČZU). Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK) se rozhodli v těchto podmínkách vytvořit modelový příklad, jak se suchem bojovat.

Minulý rok v Česku průměrně napršelo 522 milimetrů srážek, to je o zhruba 160 milimetrů méně, než je dlouhodobý průměr. Nad Amálií napršelo 330 milimetrů. Už tak malé množství deště navíc snadno steče po místním kopcovitém terénu. Místní podmínky jsou pro zemědělství extrémní.

Podle vědců jsou ale právě takto suché podmínky budoucností Česka, která navíc není příliš vzdálená. Amálie se proto stala ideálním tréningovou zónou pro nadcházející výzvy.

„Naší chytrou krajinu zde můžeme v současné době realizovat v podmínkách, které u nás s nejvyšší pravděpodobností nastanou mezi roky 2030 a 2040,“ říká rektor ČZU Petr Sklenička.

Pole, mokřady, nádrže

Pilotní projekt vědci naplánovali na čtyři roky. Pomalu se dostávají do jeho druhé půlky a doufají, že jejich poznatky pomohou do budoucna ochránit krajinu i veřejnost před nebezpečnými povodněmi a extrémním suchem. Celý fígl spočívá v pestrosti krajiny a propojení menších částí do sehraného celku. Sklenička ukazuje satelitní mapu chytré krajiny. Některé části projektu jsou už hotové, jiné se teprve připravují.

Na mapě je vidět několik různých obdélníků: připravované mokřady, nivy, vodní a retenční nádrže, infrastruktura pro použití digitálních technologií.

Jak by mapa vypadala, kdyby se o ni staral nepříliš zodpovědný průmyslový zemědělec? „Půdních bloků by bylo mnohem méně, třeba dva, tři, čtyři. Všechny ty bloky by možná byly oseté jednou jedinou plodinou,“ popisuje Sklenička.

Stojíme nedaleko centrálního statku na vyvýšeném místě. Kolem se svažují pole, pro déšť snadná cesta, jak se s cennou spláchnutou ornicí dostat systémem drenáží, kterými jsou pole odvodňována, do řek. Právě na tomto vyvýšením místě má v dohledné době vzniknout vodní nádrž. Systém mokřadů a rybníků pod poli vytvoří zásobník, ze kterého bude moci vodu přečerpat nahoru na kopec a v suchém období už jednou odteklou vláhu na polích znovu použít.

Vodu vyčistí bakterie

„Vody, které odtékají ze zemědělských ploch jsou specifické, protože mají vysokou koncentraci dusičnanů,“ říká Jan Vymazal, prorektor pro vědu a výzkum z ČZU.

Tady přicházejí na řadu právě mokřady chystané pod svahy. Voda která steče dolů z polí, se v nich zachytí. Jednak budou fungovat jako houba, která ji uchová pro pozdější využití, a zároveň se do nežádoucích látek ze zemědělské produkce pustí koktejl bakterií, které si s dusičnany dokáží poradit. Voda, která odteče z mokřadů dál do rybníků, bude mnohem čistější a dusičnany se do řek nedostanou. Podobných nápadů se na Amálii zkoušejí desítky.

Chytrost krajiny nespočívá jenom v cirkulaci vody, ale také v testování řady dalších opatření, která by měla pomoci například lepšímu vsakování vody. Už teď slaví vědci úspěch na polích s čirokem. Čirok je velmi praktická plodina. Dá se použít na výrobu mouky, je vhodný jako krmivo, ale také jako surovina pro výrobu bioplynu.

Zároveň ale špatně kryje půdu a tím pádem při jeho pěstování hrozí, že ji voda rychle spláchne. A půda je velmi cenná surovina. Jeden centimetr vzniká sto až tisíc let, každý gram, který odteče pryč je jen těžko nahraditelnou ztrátou.

Výsledky přišly po prvním dešti

Pedolog Jan Vopravil z ČZU ukazuje tři čiroková pole. Dvě byla zorána běžným způsobem, na třetím použili vědci novou technologii, která na poli nechá mezi řádky neosetou zarostlou půdu. Rozdíl je vidět na první pohled. Třetí pole je nejživější a hlavně z něho podle měření zmizelo po prvních větších deštích jen minimum půdy a vsáklo mnohem více vody, také se ale na stejnou plochu vejde méně rostlin zemědělské plodiny.

„My snížíme o 90 procent ztrátu půdy, dost často má ale nová technologie třeba o deset procent nižší zisk,“ popisuje Vopravil výhody, ale také úskalí nových technologií. Více vody na druhé straně umožní zemědělcům pěstovat více na sucho citlivějších, ale výnosnějších plodin.

Jak se práci výzkumníků podaří zavést do praxe, bude nakonec záviset na zájmu zemědělců a také na přístupu státu, který může nové přístupy zohledňovat při rozdělování dotací. Projekt Amálie bude stát zhruba padesát až sto milionů korun. Vybudování kompletních systému by podle odhadů vědců bylo možné na soukromých polích realizovat během tří let. Na změny je podle odborníků nejvyšší čas. Sucha jako na polích nedaleko lánského zámku nás totiž zřejmě čekají už za deset let.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Přišel čas vzít si naši zemi zpátky, řekl Klaus. Představil hnutí Trikolóra

Václav Klaus mladší představil nové politické uskupení Trikolóra, na snímku se...

Poslanec Václav Klaus mladší představil nové hnutí Trikolóra, které zakládá poté, co ho vyloučila ODS. „Přišel čas vzít...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Další z rubriky

Většina Čechů souhlasí s právem na interrupci a i s uzákoněním eutanazie

Ilustrační foto

Většina Čechů souhlasí s právem žen na umělé přerušení těhotenství i s uzákoněním eutanazie, tedy usmrcení nemocného...

Lídři opozičních stran budou ladit postup před hlasováním o nedůvěře vládě

Představitelé pěti opozičních stran - první místopředsedkyně TOP 09 Markéta...

Představitelé pěti opozičních stran - ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN - se poradí, jaký přesně postup zvolí...

V Podkrkonoší řádilo o víkendu malé tornádo. Odpojilo město od proudu

Gustnádo, Rtyně v Podkrkonoší (15. 6. 2019).

Silné bouřky zasáhly o víkendu Česko a zanechaly za sebou popadané stromy a poničený majetek. Kromě obvyklých blesků,...

Najdete na iDNES.cz