Jak funguje adiktologický screening a kdo ho může provádět?
Zdravotníci u pacientů užívajících návykovou látku a ohrožených adiktologickou poruchou provedou krátkou intervenci. Poskytnou informace o možných důsledcích a rizicích pokračujícího užívání nebo návykového chování a postupech směřujících k jeho ukončení nebo omezení. Doporučí jim také odbornou péči.
Screening si může poměrně dobře osvojit každý profesionál v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo školství. V Česku je těchto nástrojů dostatečné množství a také samotný nácvik je dostupný ve formě online kurzů. Zdravotničtí pracovníci jsou ze zákona při poskytování péče povinni, je-li k tomu důvod, provést u pacientů orientační diagnostiku rizikového a škodlivého užívání návykové látky a diagnostiku adiktologických poruch.
Češi jsou stále pivními rekordmany, ale už pijí méně. Klesá i spotřeba alkoholu u dětí |
Fungují praktici dostatečně v rámci prvního záchytu rizikového pití?
Na úplné zodpovězení nejsou k dispozici zcela přesná data. Z výzkumů víme, že prostor pro rozšiřování diagnostiky a krátkých intervencí tu je. Jak z dostupné literatury, tak i osobních zkušeností ovšem na druhou stranu vyplývá, že mnohé praktické lékařky i lékaři se tématu věnují a reálně screening a intervence provádí. Mezi praktickými lékaři jsme také provedli šetření, které se týkalo právě tématu vnímání krátkých intervencí. Je potřeba uvést, že šetření nebylo reprezentativní, zúčastnilo se ho 20 praktických lékařek a lékařů, ale přineslo zajímavá zjištění.
Zúčastnění lékaři vnímají krátké intervence jako účinný a nákladově efektivní nástroj ke snížení konzumace alkoholu, zejména u vysoce rizikových konzumentů a osob ohrožených závislostí na alkoholu. Jejich širšímu zavedení však brání několik překážek. Klíčové je stigma, pacienti a pacientky nechtějí o užívání alkoholu hovořit. Jde také o nedostatečné finanční pobídky pro poskytování intervencí a časové omezení, které vyplývá z náročné práce lékařů.
Pacienti tedy nechtějí pití alkoholu řešit s lékaři. Je toto téma tabu i ve společnosti jako takové?
Obecně to tabu není, nakonec alkohol u nás konzumuje velká část bohužel nejen dospělé populace. Jinak ale ano, nadměrná konzumace je minimálně u části populace tabu ve smyslu, že o ní nehovoří. Neuvádějí třeba svoji konzumaci v kontaktu se svým praktikem, negují ji a nepřikládají jí význam. Naopak ale mohou být lidé, kteří svou nadměrnou konzumaci alkoholu považují ze svého pohledu za určitou přednost.
S alkoholem pomáhá nová online poradna. Využívá odpovědí umělé inteligence |
Řeší problémy s pitím spíše ženy nebo muži?
Podle dostupných dat je v léčbě více mužů než žen a podle všech výzkumů i analýz například Národního monitorovacího střediska pro závislosti je zřejmé, že muži pijí rizikově významně více než ženy. Z jiných výzkumů víme, že ženy a muži přistupují k otázce svého vlastního zdraví různě. Třeba u zdravotní gramotnosti vidíme, že ženy dosahují lepších výsledků a o své zdraví se často více starají. Je také potřeba říci, že rozhodnout se k léčbě je zásadní a důležitý krok pro řešení závislosti. Velkým problémem je situace, kdy se mnoho lidí do léčby nikdy nepřihlásí a tento svůj zdravotní problém neřeší.
Duševní problémy i onemocnění srdce
Říkáte, že rizikové pití je zdravotní problém. Jaké následky tedy může mít?
Pojí se s ním celá řada problémů. Mnohé můžeme považovat za velmi závažné či dokonce život ohrožující. Škodlivé užívání alkoholu souvisí s celou řadou duševních onemocnění, poruch chování, nepřenosných onemocnění a také zranění. Závažnou komplikací užívání nadměrných dávek alkoholu je rozvoj tělesné i psychické závislosti. Toxicita alkoholu vede k rozsáhlému poškození organismu. V dnešní době již také víme, že pití vyšších dávek alkoholu zvyšuje pravděpodobnost výskytu nejméně sedmi druhů rakoviny.
Je nějak škodlivá i občasná konzumace alkoholu?
Nárazové užívání je spojeno s celou řadou zdravotních a sociálních problémů. Zvyšuje riziko srdečních chorob a náhlé smrti i u osob, které dosud nevykazovaly žádné známky probíhajícího onemocnění srdce. U mladých lidí je tento způsob užívání alkoholu považován za rizikový faktor vzniku mozkové a ischemické cévní příhody. U starších pacientů se objevuje v kombinaci se srdeční arytmií.
Tajemná láska k alkoholu. Prochází nejen mozkem, ale i střevem, dokazují pokusy |
Pití alkoholu u mladších 18 let bylo podle dat méně časté než třeba na konci 90. let, zkušenost s alkoholem mají ale i dnes skoro tři čtvrtiny patnáctiletých. Proč je jich stále tolik?
Trend snižujícího se užívání u patnáctiletých a šestnáctiletých je dobře dokumentován v rámci rozsáhlého šetření ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, pozn. red.). Jinak ano, stále velké množství mladých lidí ve věku do 18 let alkohol užilo či dokonce užívá. Zkušenost s první sklenicí alkoholu do 13 let věku mělo 44,1 procent dospívajících, časnou zkušenost s opilostí 10,5 procent.
Nejčastější motivací dospívajících k pití alkoholu v posledním roce bylo očekávání, že si lépe užijí večírek, a naopak nejméně dospívajících pilo alkohol proto, aby byli oblíbenější mezi přáteli. Dívky podstatně častěji než chlapci pravidelně pily alkohol, když se cítily v depresi, měly špatnou náladu nebo aby zapomněly na problémy. K tomu bych ještě doplnil, že stále existuje vysoká tolerance alkoholu v rámci rodin.
Nejnižší čísla za 30 let. Mladí stále méně kouří i pijí alkohol, berou ale antidepresiva |
Z našeho loňského šetření na téma „alcohol harm to others“, tedy dopadů užívání alkoholu na okolí uživatele, vyplynulo, že domácí prostředí představuje klíčové místo konzumace alkoholu v české společnosti. Na rozdíl od veřejných prostorů, jako jsou restaurace nebo bary, je domácí pití méně viditelné, a tudíž méně regulované společenskými normami i formálními pravidly. Zároveň je právě domácnost místem, kde dochází k nejvýznamnější expozici alkoholu u dětí a kde se formují základní postoje k pití.
Podle statistik se konzumace alkoholu týká v nemalých číslech také starších lidí.
Poslední výzkum na toto téma jsme provedli v roce 2021, tedy data nejsou zcela aktuální, ale trendy jsou myslím jasné. Celkem se našeho šetření zúčastnilo 420 respondentů, z toho 67 procent ve věku nad 63 let. Jakýkoliv problém s alkoholem lze dle výsledků indikovat u 39 procent respondentů s tím, že jsem se zaměřili na skupinu starších dospělých ve věku 55 let a více. Samozřejmě jsme skupinu dále dělili na to, zda mají či nemají nárok na starobní důchod.
Výsledky ukázaly, že u 1,5 procenta respondentů lze vyslovit domněnku závislosti na alkoholu, 1,2 procenta respondentů spadá do skupiny užívající alkohol s vysokou úrovní problémů s alkoholem. Problémy s alkoholem klesají s věkem. Současně lidé, kteří nemají chronické onemocnění, vykazují vyšší míru problémů s alkoholem. Můžeme se tedy domnívat, že pití alkoholu je spojeno se zdravotním stavem, kdy s přítomností chronického onemocnění klesá užívání alkoholických nápojů.
Červené víno pomáhá krvinkám? Pověra, alkohol je vždy jed, říká profesor Kozák |
Jak efektivní jsou výzvy jako Suchej únor v boji proti alkoholismu?
Cílem kampaně není „boj se závislostí“. Je to výzva pro ty, kteří si chtějí vyzkoušet v rámci komunity i sami pro sebe, jaké to je měsíc neužívat alkohol. Veřejnozdravotní kampaně mají velmi často za cíl zvýšit povědomí o nějakém zdravotním problému. To se myslím této kampani velmi daří, její dosah je velký. Efektivním řešením závislosti je zahájení léčby. Samozřejmě pokud se někdo rozhodne závislost řešit, je to pozitivní. Tato a další kampaně a aktivity a jejich dlouhodobost a návaznost jsou v rámci celkové snahy o omezování škodlivých účinků užívání alkoholu důležité.
Požádat o pomoc musí každý sám
Je pro lidi závislé na alkoholu vhodným řešením přestat s pitím naráz? Může takový přístup naopak vést k návratu k alkoholu?
Řešení závislosti je třeba konzultovat s odborníkem a vyžaduje léčbu a využívání profesionálních služeb, ať již v oblasti adiktologie, obecně zdravotnictví nebo sociálních služeb. S relapsem, neboli znovuvzplanutím, se v rámci léčby běžně pracuje. Po vyhledání kontaktu na příslušnou službu je vhodné se nejprve domluvit telefonicky a objednat na první návštěvu.
Většina zařízení má zavedený systém objednávání a standardní doba, než vás přijmou, je týden až měsíc. Každé zařízení má stanoveno pro vstup do léčby jiná pravidla, ale obecně je vyžadováno, aby si daný zájemce o léčbu zavolal sám a přišel na první konzultaci, kde se domluví ohledně dalšího postupu.
Proč to musí udělat sami?
Je to z důvodu projevení potřebného zájmu a motivace o léčbu, a proto není akceptováno objednávání rodinnými příslušníky. Po první konzultaci a dohodě s lékařem nebo jiným profesionálem v rámci služby, například adiktologem, je člověk zařazen do příslušného programu. Průběh a forma se může lišit dle zaměření jednotlivých zařízení – proto je vhodné se předem seznámit nebo se zeptat na zkušenosti s léčbou bývalých klientů.
Současně je však cílem každého zařízení maximální snaha o úspěšnost léčby klientů a zachování návaznosti léčby v systému péče. Proto je vhodné nepodceňovat rady lékaře, a i po absolvování úspěšné léčby si najít vhodnou podpůrnou skupinovou či individuální terapii a pokračovat v následné péči.
My vás prostě vyhazujeme. Adiktolog o revoluci v léčbě alkoholismu a jiných závislostí |
Je v Česku dostatečně nastavená prevence? Může být řešením například regulace reklamy na alkohol, zvýšení spotřební daně nebo omezení prodeje?
Prevenci je určitě vhodné posilovat, a to jak na všeobecné, tak i selektivní a indikované úrovni. Určitě je třeba vzít do úvahy i otázky prevence na úrovni prostředí. Regulace reklamy, zvyšování spotřebních daní nebo omezení prodeje mezi tyto nástroje patří. Mohou to také být třeba zdravotní varování, ale určitě bych upozornil také na nutnost dostupnosti péče a podpory nejen v rámci léčby závislostí, ale také návazných zdravotních a sociálních služeb.
Volba nastavení těchto nástrojů je otázka nejen odborná, ale široce veřejně politická. Je třeba vždy dobře argumentovat přínosy a možnosti jednotlivých opatření, ale také jejich náklady a proveditelnost.
Celkově bych se tedy vyslovil pro přístup založený na evidenci i na praxi. Určitě bych také zdůraznil potřebu adiktologických screeningů a krátkých intervencí. Další rozšiřování certifikovaných programů prevence ve školství a jejich dostatečné a dlouhodobě předvídatelné financování by mělo být samozřejmostí. Je to sice často dlouhodobější investice, ale rozhodně nákladově efektivní s možností velmi pozitivně ovlivnit kvalitu života.
