Není to nic, na co by měl být člověk hrdý, ale přihodit se to může. Hladina alkoholu v krvi překročí rozumnou mez a mozek utlumí svoji činnost. V takovém případě je nejrozumnější jít domů, ale pokud se to nepodaří, může následovat převoz na záchytku a „spánek spravedlivých“ pod dohledem.
V Česku slouží tomuto účelu osmnáct protialkoholních záchytných stanic. Většina krajů má jednu, výjimku tvoří jen Středočeský kraj se třemi záchytkami, Moravskoslezský kraj se čtyřmi a Ústecký kraj, který nemá od roku 2001 žádnou.
„Není to ideální stav, nabourává to režim nemocnic. Nicméně krajská záchytka je v pokročilé fázi zřízení,“ komentuje mluvčí Ústeckého kraje Zdeněk Rytíř absenci záchytné stanice, kam by policie mohla převážet ty, již jsou po nadměrné konzumaci alkoholu nebezpeční sobě či druhým. Nově zbudovaná záchytka by se podle něj měla nacházet v Teplicích.
A Rytíř tak zároveň naznačil druhou možnost, jak naložit s nebezpečným opilcem – pokud záchytka chybí nebo je plná, policisté rozvážejí intoxikované do nemocnic či jiných zdravotnických zařízení.
Podobně občas postupují i v Praze, kde je pouze jedna záchytná stanice. Z důvodu omezené kapacity je často plná už během večera, proto vozí strážníci opilé lidi – pokud nejsou agresivní – do okolních nemocnic. Čeká je tak zpravidla vystřízlivění na interně, na což si však stěžují tamější pracovníci.
Pražská záchytka je nejvytíženější v celé republice. Hospitalizací bylo loni 5 682 – zhruba stejně noclehů poskytly všechny stanice v Moravskoslezském kraji. Počet záchytů v Praze postupně rostl od roku 2013, kdy pracovníci zaregistrovali zhruba pět tisíc hospitalizací. Až loni počet poprvé mírně klesl.
Kroměříž zlevnila na desetinu, nejdražší je Plzeň
Noc na pražské záchytce stojí standardně 1 950 korun. „Účet“ se navyšuje jen tehdy, když opilec spáchá během noci nějakou škodu. Obdobná praxe platí pro všechny české stanice – cena za záchyt je fixní, a to včetně případného znečištění pokoje.
Připlácí se pouze za cestu, a to v Brně a v Ostravě. Pokud se někdo intoxikuje mimo jihomoravskou metropoli, vyjde ho to o dvě stě korun dráž, namísto stávajících 1 300 korun. Podobně je tomu na Ostravsku, kde se platí dovoz sanitkou 23 korun za kilometr. Jinak stojí noc na záchytce v Ostravě dva tisíce.
Historie záchytekProtialkoholní záchytná stanice slouží k nedobrovolnému přenocování osob intoxikovaných alkoholem, které by mohly ohrozit sebe nebo okolí, případně by mohly budit veřejné pohoršení. První záchytka vznikla v roce 1902 v ruském městě Tula. V Československu začala první záchytka fungovat 18. května 1951. Založil ji v pražském Apolináři bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála. Prvním pacientem byl ruský námořník. |
O záchytkách v Karviné a Opavě se dlouho mluvilo jako o nejlevnějších v republice, ale od června 2017 už to neplatí. Dorovnaly totiž ceny s okolím a nyní se platí za záchyt dva tisíce korun. Stejná zůstává už čtyři roky cena za nocleh v zařízení ve Frýdku-Místku, kde nocleh vyjde na 2 300 korun.
V průměru stojí noc na záchytce dva a půl tisíce, což je částka, kterou fakturují opilcům třeba v Olomouckém kraji. Tam mají ovšem šanci ušetřit – pokud zaplatí do tří dnů od záchytu, mají to jen za šestnáct set.
Ještě levnější je pro opilce noc v Kroměříži, kde je sazba 1 300 korun. V roce 2008 tam přitom nocleh stál víc než v luxusním hotelu – téměř 13 000 korun. Kraj vysokou cenu obhajoval náklady na provoz záchytky, pak ji ale opět snížil (viz Kroměřížská záchytka výrazně zlevňuje, tisíce platil jen zlomek opilců).
Podívejte se, jak vypadá kroměřížská záchytná stanice:
V současnosti je nejlevnější záchytná stanice v Českých Budějovicích, kde se za noc platí 1 200 korun. Mají tam ovšem jen sedm lůžek – pět pro dospělé, dvě pro mladistvé. Podnapilých náctiletých tam loni ošetřili třicet. Celkem prošlo záchytkou v roce 2017 na tisíc lidí, z toho pětinu tvořily ženy.
Relativně levná je také záchytka v Královéhradeckém kraji, kde stojí noc dva tisíce korun. Naopak ve vedlejším Pardubickém kraji se musí opilci plácnout přes kapsu – za nocleh na tamější záchytce jim naúčtují 3 200 korun. O dvě stovky dražší je pak osmihodinový pobyt na záchytce v Sokolově.
Ze tří středočeských stanic je s cenou 2 500 nejlevnější Příbram, která je však časově omezená – otevřená je jen v pátek a sobotu. V Mladé Boleslavi a Kolíně je nocleh o pět set korun dražší. Za záchyt v Jihlavě se platí 4 000 korun. O pět set korun méně stojí pobyt v libereckém zařízení.
Nejdražší záchytku mají v Plzeňském kraji. Tamější opilci se musí připravit na to, že jedna noc je vyjde na 4 500 korun. Ještě před dvěma lety je to ale mohlo vyjít mnohem dráž. Tamní provozovatel byl kritizován pro způsob vymáhání dlužných částek. Původně totiž klienti museli zaplatit rozhodčí doložku a směnku. Ve chvíli, kdy nezaplatili, tak se jim jedna noc prodražila až na několik desítek tisíc (více zde). Od kritizovaných postupů ale už ustoupili.
Praxi rozdílných cen kritizovala v minulosti veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, podle níž by měla být částka stanovena jednotně a centrálně. Upozornila také na to, že v některých zařízeních rozhodovali o omezujících opatřeních, jako je poutání na lůžko, a podávání léků jiné osoby než lékař, což je v rozporu se zákonem. Ocenila však obětavost zaměstnanců záchytných stanic (viz Záchytky jsou ve špatném stavu, některé stojí víc než hotel).
