Opatření související s pandemií i ekonomická nejistota vytvořily podle odborníků v lidech situaci chronického stresu. Přibylo úzkostných poruch, depresí a vzrostlo i riziko sebevražedného jednání.
„Na chronickou zátěž lidé reagují pestrým a individuálně odlišným repertoárem zvládacích strategií, z nichž mnohé jsou nevhodné, neúčinné nebo dokonce škodlivé. Zaznamenáváme nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti a léků na spaní. Mnozí lidé se také obracejí k alkoholu,“ uvedl Ladislav Csémy z NUDZ.
Když je alkohol únik, z večerní sklenky je po čase láhev, tvrdí adiktolog |
„Alkohol však není dobré řešení stresu. Nadměrný příjem alkoholu má negativní účinek na zdraví, výrazně ovlivňuje psychiku, zhoršuje úsudek, snižuje kontrolu chování. Můžeme se tak setkat s tím, že krátkodobou euforii a pocit zapomenutí na starosti střídá deprese nebo agresivní chování často zaměřené na partnera,“ vysvětlil doktor Csémy.
Studie Petra Winklera z NUDZ se účastnila reprezentativní skupina 3 300 plnoletých lidí. Zatímco před pandemií pravidelně nadměrně alkohol požívala zhruba čtyři procenta z nich, v době pandemie již přes šest procent. „Nárůst byl v podstatě stejný pro pivo, víno i destiláty,“ dodal Csémy.
Popíjení na veřejnosti se ani ve stavu nouze nevzdáváme |
Zásadním poznatkem podle něj je, že se spotřeba alkoholu mění v závislosti na původním způsobu konzumace. Spotřeba alkoholu vzrostla zejména u těch, kdo byli před pandemií intenzivními konzumenty, zatímco umírnění konzumenti svou spotřebu v době covidu ještě snížili.
Česká republika se dlouhodobě drží v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou čistého lihu na hlavu. Za hranicí rizikového pití se v Česku pohybuje přes milion lidí.
Nadměrné pití stojí ročně 56 miliard
Podle dat z roku 2018 každý Čech v průměru vypil 14,4 litru čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami je zhruba 4:1, 23,2 litru u mužů a 6,1 litru u žen. Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 56 miliard ročně, uvedl NUDZ v tiskové zprávě.
Unie výrobců a dovozců lihovin ČR přitom loni v prosinci uvedla, že za prvních deset měsíců roku 2020 prodej lihovin meziročně klesl o 38 procent. Důvodem bylo zavření restaurací a hotelů a odliv zahraničních turistů a dělníků.
K omezení konzumace alkoholu nabádají mnohé kampaně, některé z nich fungovaly již v době před koronavirem. Například během akce Suchej únor (www.suchejunor.cz) lidé dobrovolně abstinují po celý měsíc únor. Mohou díky tomu zjistit, jaký vztah k alkoholu mají. Letos se koná již devátý ročník akce, loni se do ní zapojilo na 600 000 lidí.
„Pro registrované účastníky bude navíc letos připravena nová kniha Suchej únor – 28 důvodů, proč ochutnat čistokrevnej život, na jejímž vzniku se podílela řada osobností,“ doplnil ředitel neziskové organizace Suchej únor Petr Freimann.
Už jen pít alkohol před děmi je špatně, řekl adiktolog v Rozstřelu:
