Školní kuchyně dostanou novou metodiku, podle které mají pokrmy připravovat. Tento manuál má odbourat problémy, kdy děti z nejrůznějších důvodů oběd odmítají nebo jim nechutná. A nejde jen o „UHO“ neboli univerzální hnědou omáčku, kterou si mnozí z nás pamatují z dětství. Tu by nově kuchyně měly připravovat z vývarů, nikoli z instantních směsí. „Pokud bude pokrm atraktivní, zvyšuje se šance, že ho děti snědí,“ míní Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu.
Do projektu Máme to na talíři už se zapojily pilotní školy, které zkoušejí vařit „jinak“.
Stravovací návyky Čechů se za posledních třicet let změnily, ze statistik vyplývá, že jíme méně hovězího i vepřového a naopak více kuřecího. Přibylo ovoce a zeleniny a mléčných výrobků. Promítla se tato změna i do jídelníčků školních kuchyní? A jak?
Samozřejmě se zmíněné změny do jídelníčků promítají. Na trhu je dostupná řada druhů zeleniny a ovoce, které dříve nebyly k dispozici, díky čemuž je u dodavatelů nabídka ovoce a zeleniny celoročně relativně pestrá. Také technologie – tedy přístroje, které jsou v jídelnách k dispozici – umožňují pohodlnější úpravu. Řada školních jídelen má zeleninové bufety nebo vitríny, kde si děti mohou vybrat ze salátové nabídky, a zelenina se objevuje více i v jídelníčcích.
Doporučuje se jeden bezmasý pokrm k obědu za týden, minimálně dvanáct zeleninových polévek za měsíc, minimálně osmkrát syrová zelenina k obědu a minimálně čtyřikrát tepelně upravená. V mateřských školách je požadavek na ovoce či zeleninu ke každé svačině a přesnídávce. Mnohé školní jídelny nabízejí k obědu na výběr bezmasé pokrmy, ve kterých je také zelenina.
