1968: Pro Husáka a Brežněva byli Dubček s Černíkem užitečnými hlupáky

  5:00aktualizováno  5:00
Návrat československé delegace z Moskvy na konci srpna 1968 provázely obavy i očekávání. Podpis potupných Moskevských protokolů mělo zmírnit postupné stažení tanků z ulic do kasáren. Jak napsal tehdejší tajemník ÚV KSČ Zdeněk Mlynář v knize Mráz přichází z Kremlu, lidé toužili uvěřit v jakoukoliv naději. Po uplakaném Dubčekově projevu se alespoň na chvíli uklidnili: „Národ znovu uvěřil, že není vše ztraceno, že zbývá dost naděje a že Alexander Dubček je ten, kdo ji uskuteční.“ Byl to však omyl.

Moskevské politbyro mělo zřejmě vše, do posledního detailu, připravené už v Moskvě. Odstranit bezprostředně po podpisu protokolů Dubčeka a jeho nejbližší spolupracovníky z nejvyšší politiky bylo nemožné. Občané by jen těžko uvěřili lidem přímo napojeným na sovětské vedení. Velká část veřejnosti už tehdy považovala funkcionáře kolem Vasila Biľaka a Aloise Indry za kolaboranty a v čele strany by je akceptovala jen obtížně.

Užiteční hlupáci?

Mnohem lepším scénářem byla dobře promyšlená sovětská taktika, ve které by role užitečných hlupáků sehrály přímo tváře reformního procesu. Brežněv se v průběhu celého podzimu 1968 snažil na Dubčeka působit dojmem starostlivého staršího bratra. Nechal ho žít v iluzi, že vojska zemí Varšavské smlouvy Československo po normalizaci poměrů opustí a že okamžitý odchod prvního tajemníka z funkce by jen rozhořčil veřejnost, která s ním stále ještě sympatizovala.

Z výstavy Nakonec přijely tanky -

Čtveřice protagonistů pražského jara 1968 - předseda vlády Oldřich Černík, 1. tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alexander Dubček, prezident republiky Ludvík Svoboda, předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský

Podobně sovětští pohlaváři komunikovali i s ministerským předsedou Oldřichem Černíkem a dalšími reformátory. Chtěli je udržet u moci co nejdéle, ale přitom je postupně obklopovali lidmi, kteří měli plnou důvěru Moskvy a byli připraveni tváře pražského jara kdykoliv zradit a vystřídat.

„Dobrovolné“ odchody

Ke „střídání stráží“ došlo nakonec s odstupem, navíc postupně, aby to nebylo na první pohled nápadné a nevyvolalo to přehnanou reakci občanů. Jeden z tvůrců reformního Akčního programu z dubna 1968 Zdeněk Mlynář odstoupil z funkce tajemníka ÚV KSČ v listopadu. Další „dobrovolné“ odchody následovaly ještě během podzimu. Josef Smrkovský pak v lednu opustil funkci předsedy Národního shromáždění.

Ruku v ruce s opouštěním reforem a utužováním poměrů se k moci dostávali lidé, které byla Moskva ochotna akceptovat. Už při jednání o Moskevských protokolech získal důvěru sovětského politbyra místopředseda vlády a umírněný reformista Gustáv Husák. Brežněv považoval tohoto bývalého politického vězně za kompromisního kandidáta na funkci prvního tajemníka ÚV KSČ. Těšil se v té době veliké důvěře občanů a na Slovensku slavil úspěch s prosazením federalizace ČSSR, posledního úspěšného projektu pražského jara.

Mezitím byly nenápadně odstraňovány výdobytky pražského jara. Omezována byla svoboda slova, plíživě se obnovila cenzura v médiích. Zastaveny byly ekonomické reformy Oty Šika, který nakonec odešel do emigrace ve Švýcarsku.

Selhání osobností pražského jara

Postoje dvou nejvýraznějších tváří reforem, Alexandra Dubčeka a Oldřicha Černíka, jsou dodnes interpretovány rozdílně. Jejich obhájci tvrdí, že se snažili svými smířlivými postoji k utužování poměrů zachránit alespoň střípky obrodného procesu z roku 1968. Jejich kritici tvrdí, že upřednostnili osobní prospěch a mocenské ambice, aniž by ovšem tušili, že je Moskva s kolaboranty už dávno odepsali.

1968: Dvacet let po upálení rozhýbal Jan Palach revoluční rok 1989

Po vyhrocených událostech v pražských ulicích po výhře Československa nad Sovětským svazem během jarního mistrovství světa v hokeji v roce 1969, kdy v ulicích proti okupaci protestovaly tisíce lidí, donutil Brežněv Dubčeka k rezignaci. Na jeho místo nastoupil Gustáv Husák, menší zlo, jak se tehdy o něm mluvilo. 

Alexander Dubček se stal předsedou Federálního shromáždění a v této funkci ještě podepsal pendrekový zákon, který umožnil mocenským složkám brutální perzekuci demonstrantů po 21. srpnu 1969. On sám přitom později tvrdil, že pro něj nehlasoval a byl k jeho podpisu až zpětně donucen novým vedením KSČ.

Na podzim byl odvolán z funkce předsedy parlamentu a jmenován velvyslancem v Turecku. I odtud byl nakonec stažen a v roce 1970 byl z KSČ vyloučen. Pak pracoval ve státních lesích jako mechanizátor.

Oldřich Černík se udržel v premiérské funkci ještě déle. Až do roku 1970. Ochotně přisluhoval v počátcích normalizace a neštítil se odsouhlasit krvavé zákroky proti demonstrantům během roku 1969. I jeho ale nakonec dostihla účast na reformách během pražského jara. 

V roce 1970 byl vyloučen z KSČ, ale neskončil v dělnických profesích nebo v disentu jako jeho bývalí kolegové. Až do penze pracoval jako ekonomický náměstek Studijního a typizačního ústavu v Praze.

Odvážný Kriegel

Řada reformních komunistů byla po nástupu normalizace vězněna, mnozí z nich se podíleli na vzniku ilegální opozice. Jako jeden z prvních byl z KSČ vyloučen muž, který nepodepsal Moskevské protokoly a který mohl skončit jako vůbec první politický vězeň po srpnové okupaci – František Kriegel. Stranu musel opustit už v květnu 1969. 

Už v Moskvě se odmítl podílet na počátcích normalizace. V roce 1970 byl donucen odejít do penze a podílel se na činnosti disentu. Patřil mezi první signatáře Charty 77. Po jeho smrti byla na jeho počest zřízena Cena Františka Kriegla, která je udělována za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii.

Před 50 lety vláda posvětila dočasný pobyt sovětských vojáků. Zůstali 23 let

Fotografie Jovana Dezorta z událostí 21. srpna 1968 získala v soutěži Českého...

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla sovětská...

Na výsadkáře mířila děla tanků, kasárna v Holešově ale nevydali

Jediná kasárna v zemi v srpnu 1968 Rusové nedostali. Tehdejší velitelé 7....

Od nadřízeného velitelství měli pokyn považovat sovětské vojáky za okupanty a nespolupracovat....

Okupantům to v Bozkově natřely i děti. Bez trestů ale nevyvázly

Zdeněk Hlava (vlevo) a Miroslav Balatka klečí u pařezu, který zůstal po smrku...

Zvláště hořký byl pro pravověrné komunisty a Státní bezpečnost odpor proti okupaci Československa v...

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Jedna z posledních Gagarinových fotografií z počátku roku 1968 z přípravy na...

VIDEO Před 50 lety, 27. března 1968, se za zvláštních okolností zabil Jurij Gagarin, první kosmonaut...

Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali

Rozbor písma Biľaka – porovnání jeho podpisu pod tzv. „zvacím dopisem“ se...

VIDEO „Vážený Leonide Iljiči,“ tak začínal dopis podepsaný pěti politiky ČSSR, který „legalizoval“...

Papíroví okupanti zaplavili Česko, nápad vznikl v Rožnově pod Radhoštěm

Autorem originální připomínky k výročí srpnové okupace je Jan Petružela z...

Ve více než stovce měst napříč republikou se v posledních dnech objevili papíroví vojáčci....

Člověk může být slušný za každého režimu, říká muž pronásledovaný komunisty

Ačkoliv se Stanislav Vystavěl někdejším problémům už jen usmívá, přiznává, že...

Osmdesátiletému Stanislavu Vystavělovi z Ostravy-Poruby přinesly roky 1968 a 1969 životní zlom....


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Drsná vražda čerpadlářky. Postřelili ji skrz dveře a nechali vykrvácet

Čerpací stanice u Nelahozevsi ve středních Čechách je po vraždě opět v provozu....

Čerpadlářka, kterou zabili v prosinci na benzince v Nelahozevsi dosud neznámí pachatelé, se podle zjištění MF DNES...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Aktivisté zůstávají uvnitř Kliniky, exekutor proto vyklízení odložil

Aktivisté z Kliniky na pražském Žižkově neopustili budovu ani po uplynutí...

Správa železniční dopravní cesty s pomocí exekutora začala vyklízet Kliniku na pražském Žižkově, kterou protiprávně...

Další z rubriky

Silnice na Boží Dar je opět otevřená, do města už jezdí autobusy

Silnice vedoucí do Božího Daru pokryl sníh, dopravu ztěžuje i silný vítr....

Silničáři po několika dnech otevřeli silnici I/25 na Boží Dar a dále na státní hranici s Německem. Do krušnohorského...

Sbírka pro děti horníků zabitých výbuchem vynesla přes čtyři miliony

Lidé nosí svíčky ke vchodu dolu Stonava sever na Karvinsku, kde došlo k...

Na účet Spolku svatá Barbora poslali lidé 4 051 361 korun. Peníze jsou pro děti obětí nedávné tragédie ve Stonavě na...

Padesát let od hrdinské oběti. Česko si připomíná výročí Palachovy smrti

Pražané si na Václavském náměstí připomněli 50 let od upálení Jana Palacha....

Po celém Česku i v zahraničí si lidé připomněli památku studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 upálil na...

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na iDNES.cz