Kroky Ruska nepřekvapily bývalého velvyslance v Moskvě, diplomata Petra Koláře.
„Docházelo ke zvyšování napětí a vyhrožování technicko-vojenskými prostředky, pokud tedy nebudeme my na západě ochotni přistoupit na požadavky, které byly velmi ultimativní. Od počátku bylo zřejmé, že jsou nesplnitelné,“ okomentoval Petr Kolář situaci pro iDNES.cz.
Rusko ničí snahy o mír. Nikomu nic nedáme, řekl Zelenskyj Ukrajincům |
Ukrajinu nyní čeká velké rozhodování. Pokud by se rozhodli Rusku vzdorovat, musí zvážit své možnosti a ochotu spojenců. „Tohle rozhodnutí musí být učiněno s vědomím toho, že pak je to válka,“ vysvětluje a upozorňuje, že podobný scénář zažili Gruzínci v roce 2008 nebo právě Ukrajinci s Krymem před osmi lety.
Přesto si myslí, že místo k ozbrojenému konfliktu dojde jenom ke klasice v podobě sankcí, jaké už Rusko v minulosti dostalo.
„Ano, spíš tak očekávám. Rusové to mají tak, že Ukrajina je od slova okrajina - tedy okraj Ruska. Smutné je, že i tady na Západě se najde spousta lidí, kteří o ukrajinských vlastencích mluví stále jako o banderovcích nebo fašistech, místo aby akceptovali právo na sebeurčení ukrajinského národa,“ mrzí Koláře.
Ukrajině můžeme pomoct vojensky
Podle politologa a odborníka na extremismus Miroslava Mareše může konflikt eskalovat, pokud bude odpověď ze strany Západu vlažná. „Hrozí, že Rusko bude dále expandovat z území nově uznaných republik. Je tedy otázkou, zda se ruská vojska spokojí s tím, že zůstanou na území, která jsou v současné době pod kontrolou nebo zda budou chtít dobýt celé území, které si nárokují podle ústav samozvaných republik, respektive teď už dokonce částečně uznaných republik, “ uvedl.
Podle Mareše nemají Ukrajinci dostatečnou vojenskou sílu a pro případný konflikt by museli získat podporu. Tvrdí, že Ukrajina by měla vybudovat silné obranné pozice tam, kde hrozí další expanze.
„To znamená způsobit co největší ztráty případnému agresorovi. Kdyby totiž zahynulo větší množství ruských vojáků, mohlo by to Putinovi značně zkomplikovat situaci na domácí politické scéně. Současně je také otázka, zda by Putinovo tažení mělo až tak silnou podporu mezi některými ruskými elitami, případně mezi rodinami, které by v bojích ztratily své blízké, “ řekl Mareš. Uznává však, že by samozřejmě došlo i k masovým ztrátám na ukrajinské straně, což by nepochybně mohlo zamíchat i ukrajinskou politikou.
Česká republika by dle jeho slov mohla za současné situace pomoct vojensky, zejména dodávkami zbraní. „Měli bychom samozřejmě aktivně prosazovat ukrajinskou podporu na mezinárodním poli. To by také měl být impulz k výraznějšímu vypořádání se s prokremelskými silami ve vnitřní politice Česka,“ dodal Mareš.
Musíme modernizovat naši armádu
Podle náčelníka generálního štábu Opaty Česko proto potřebuje NATO a modernizovanou armádu.
Za největší nedostatek, které Severoatlantická aliance vyčítá české armádě, je podle něj zpoždění budování těžké armády, tedy pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Opata toto zaostávání označil za hazard. Řekl to na dnešním velitelském shromáždění armády.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila kroky Ruska, Čína žádá zdrženlivost |
Aleš Opata, který by podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) měl v příštích měsících ve své funkci skončit, řekl, že si je jist, že „naše letadlová loď pluje správně“.
Poukázal na to, že se podařilo splnit většinu priorit, které si stanovil při nástupu do funkce, jako byly například projekty rychlého dopadu nebo dokončení strategických modernizačních projektů.
Podle Opaty se nepodařilo dokončit pouze pořízení pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Poukázal na to, že i na Ukrajině se ukazuje důležitost těžkých zbraní, kvality zbraní nebo počet vojáků.
Nejprve smlouvy, až pak přesné hranice odtržených oblastí, říká Rusko |
Nákup BVP označil za dluh, který bude muset dotáhnout jeho následovník. Opatu to mrzí, vedení armády podle něj do tendru vložilo spoustu energie. Kritizoval také rozhodnutí, které v poslední době omezilo nábor.
