Jste vy sám na něco alergický?
Jasně, vy ne? Zjistil jsem to, když mě jednou bodla vosa cestou do práce. Začala se u mě rozbíhat anafylaktická reakce. Ležel jsem na zemi. Lidi si mě vůbec nevšímali. Ztrácel jsem vědomí. Naštěstí jsem stihl zavolat k nám do nemocnice, takže pro mě přijel kolega z ARO a odvezl mě k sobě na oddělení. Jsem alergický na bodnutí vosou, absolvoval jsem pak alergenovou imunoterapii.
Alergolog Ondřej Rybníček
To je co?
Alergenová imunoterapie se snaží ovlivnit imunitu tak, aby na konkrétní alergen přestala zuřivě reagovat. Postupně se podávají vyšší dávky a poté alespoň tři roky udržovací dávky alergenu, na který je člověk přecitlivělý. Imunitní systém se vůči tomuto alergenu stane smířlivější. Jde o jediný způsob, jakým umíme působit přímo na příčinu alergie. Ostatní léčba jen zmírňuje její projevy. U alergenové imunoterapie se podává alergen buď ve formě tabletek či kapek pod jazyk, nebo se aplikuje injekčně pod kůži. Nestačí však vědět, že je pacient alergický na roztoče. My musíme vědět, jestli reaguje přecitlivěle pouze na jeden druh, nebo i na jeho příbuzné „bratrance“. Do vakcíny pak zvolíme jednoho, druhého nebo více členů rodiny. Totéž platí třeba s pyly břízovitých rostlin. Někteří lidé reagují jen na břízu, jiní také na příbuznou lísku či olši, další třeba jen na pyl lísky. Podle toho vybíráme vhodné vakcíny.
Může se imunoterapie nasadit u všech druhů alergií?
Ne. Vakcíny se podávají při alergické rýmě, astmatu a alergii na jed blanokřídlého hmyzu. Musí v ní být obsažen ten klíčový příčinný alergen. Vhodnými alergeny pro léčbu jsou některá pylová zrna, roztoči, některé plísně, alergeny některých domácích zvířat a jed blanokřídlého hmyzu. Je vždy na individuálním zvážení lékaře, zda pacientovi léčbu doporučí. Zvláště u alergie na bodnutí včelou nebo vosou jde o léčbu, která může při dalším bodnutí pacientovi zachránit život.
Jak je to s úspěšností léčby?
Léčba alergie na blanokřídlý hmyz je úspěšná u více než 90 procent pacientů. U pylové a roztočové alergie je úspěšnost tak 65 až 75 procent.
Obědy pro alergické dětiŠkolky musí dětem povolit veganské jídlo, říká ombudsmanka. Některé nechtějí  |
Existuje i jiný druh léčby?
Ano, symptomatická léčba. Ta potlačuje alergický zánět a zmírňuje potíže. My alergie neumíme úplně vyléčit, jen je udržet „pod pokličkou“. Pokud se s léčbou přestane, může se alergikův stav zase zhoršit. Ale tak jako jsou lidé přirozeně černovlasí a na stáří zešediví, tak i alergie mají tendenci s věkem slábnout.
Co léčbě předchází?
Pacient musí vědět, co přesně mu alergii způsobuje. Pylové zpravodajství pomáhá orientovat se v tom, které alergeny mají zrovna sezonu. Když zároveň z monitoringu víme, kolik jakého pylu létalo ve vzduchu, můžeme se cíleně pacientů ptát, jestli měli potíže v určité dny. To nás může přivést k příčinám alergických potíží. Pak to musíme ještě ověřovat klinicky, pomocí kožních testů či laboratorního vyšetření.
Kolik lidí opravdu přijde a nechá si alergii diagnostikovat?
Víc, než by mělo. Někdy mám pocit, že je víc těch, kteří si myslí, že mají alergii, než těch, kteří ji skutečně mají. U nás jsou alergie tak trochu móda. Jsme alergologická světová velmoc. Máme zhruba 450 aktivních alergologů, což snad – na počet obyvatel – nemá žádná jiná země na světě. Podobná situace jako u nás je asi jen na Slovensku.
Vyskytují se alergie častěji u dětí, nebo u dospělých?
U dětí častěji, až jedna třetina těch českých jsou alergici. Záleží ale, co si pod pojmem alergie představíte. Pokud jde o atopii, což je vrozená náchylnost alergicky reagovat, tak takových lidí existuje ještě více. Ale atopik může být celý život bez alergických projevů. Jen je nachystaný, že když přijdou vhodné podmínky, tak může začít reagovat. Ani jasně alergický člověk však nemívá problémy neustále. Imunitní systém je připravený a – pokud není alergik řádně léčen – může zareagovat i bez kontaktu se svým příčinným alergenem. Stačí vyjít z tepla do zimy, někdy i pohled na fotografii kvetoucí rostliny, která v člověku pravidelně vyvolává problémy. Je to stejné, jako když přijde domů z práce „nabroušený“ člověk. Stačí nevinná poznámka partnera či dětí a bouchne. V alergologii se jí říká spouštěč.
AlergologOndřej Rybníček (56) vystudoval Lékařskou fakultu nynější Masarykovy univerzity. Hned po promoci v roce 1987 nastoupil do brněnské Dětské nemocnice a ve FN Brno pracuje dosud. Zabývá se hlavně alergologií a dětskou pneumologií. V roce 1992 založil českou Pylovou informační službu, která je součástí České iniciativy pro astma, o. p. s., a poskytuje aktuální pylové zpravodajství.  |
Dalo by se říct, že čím jsou lidé starší, tím jsou odolnější?
Ano, ve stáří alergických projevů spíše ubývá. To nemá nic společného s vyšší odolností, ale spíše s tím, že imunitní systém staršího člověka se už tak „nevytáčí“ každou prkotinou. Alergie je totiž přemrštěná reakce imunitního systému na obecně neškodné látky, které se běžně vyskytují v prostředí. Proto také nesouhlasím s tím, aby se kácely stromy, protože někomu způsobují alergie. Pylová zrna létají až stovky kilometrů daleko, takže vykácení pár stromů nebo aleje v místě bydliště alergika nic neřeší. Totéž platí u domácích mazlíčků – kočka nemůže za to, že je na ni „páníček“ alergický, a taková situace by se neměla řešit utracením zvířete.
S čím k vám chodí děti do ordinace nejčastěji?
Nejčastěji s maminkami... A když se stane, že přijdou k prvnímu vyšetření s tatínky, nejsme nijak nadšeni, protože ti většinou nevědí, jak dlouho bylo dítě kojené, jestli je bolelo bříško či kolikrát bralo loni antibiotika. Maminky toho o zdravotním stavu dětí vědí většinou daleko více.
Dobře, tak jaká je nejčastější příčina příchodu dítěte na alergologii?
Obecně bych řekl, že nejčastěji je to přesvědčení rodičů, že dítě je příliš často nemocné. Pro ty v předškolním věku je přitom normální, že prodělají ročně až deset běžných nekomplikovaných infekcí horních dýchacích cest. Jenže rodiče si myslí, že to normální není, a čekají, že dítěti diagnostikujeme poruchu imunity nebo alergii. Na druhou stranu časté infekce probíhající s dalšími zdravotními komplikacemi, záchyt netypických patogenů, třeba plísní, a řada dalších projevů či klinických a laboratorních nálezů může svědčit pro poruchu obranyschopnosti.
Kdy by měli rodiče naopak k alergologovi dítě určitě přivést?
Je řada situací, které volají po vyšetření u alergologa. Ekzémy výrazně snižují kvalitu života. Závažnější projevy potravinové alergie mohou někdy ohrožovat život dítěte. Včas neléčené astma může vést k závažným dlouhodobým zdravotním problémům. Při těchto diagnózách či podezření na ně je žádoucí navštívit alergologa co nejdříve. Z alergií jsou v Česku nejčastější ty na pyl, ale záleží na věku. V kojeneckém věku se objevuje nejčastěji alergie na bílkovinu kravského mléka či jiné potraviny. Pyly dominují jako příčina ve školním věku a u adolescentů, časté jsou také alergie na roztoče. Bohužel, alergii stále neumíme zcela vyléčit, ale jsme schopni výrazně zmírnit potíže, často jich pacienta dokonce zbavit.
Když máte alergii
|
Co přesně se vznáší ve vzduchu, mohou alergici zjistit díky Pylové informační službě, kterou jste v roce 1992 v Česku i na Slovensku zřídil. Jak vás napadlo ji založit?
V roce 1990 mě pozvali do Švédska na mezinárodní aerobiologický kongres. Tam jsem zjistil, že téměř všude v Evropě existuje pylová informační služba, ale u nás v Československu ne. Zahraniční kolegové mi tehdy vnukli nápad ji založit. Byli jsme na to shodou okolností vcelku připraveni – mí rodiče byli botanici a já jsem se věnoval alergologii, takže se to tak nějak dalo dohromady. Postupně se dařilo získávat peníze a další lidi na provoz jak v Česku, tak na Slovensku.
Pylová služba tedy snímá to, co se zrovna vznáší ve vzduchu?
Pylový lapač funguje na principu vysavače a lepicího pásku. Lapač nasává deset litrů vzduchu za minutu, což zhruba odpovídá běžnému dýchání dospělé osoby v klidu. To, co projde úzkou štěrbinou, za níž je otočný bubínek, se nalepí na pásku s lepivou vrstvou. Bubínek je spojen s hodinovým strojkem, který s ním rovnoměrně otáčí. Za hodinu o dva milimetry. Pásek se pak rozstřihá a my jsme s přesností na půl hodiny schopni říct, co bylo ve vzduchu.
To je na předpověď trochu pozdě.
Bohužel, všechny stanice světa jsou schopné poskytnout přesná data pouze zpětně. Nicméně období květu jednotlivých rostlin se většinou posunuje, začíná na jihu Evropy a pomalu se posouvá k severu. Díky spolupráci s ostatními evropskými stanicemi se tak dá poměrně dobře předpovědět, jak bude situace v nejbližších dnech vypadat u nás.
Vyplatí se investovat do čističky vzduchu?Poradíme komu ano a kdy ne  |
Kolik lidí se na chodu České pylové informační služby podílí?
Máme jedenáct stanic v Česku. Každá musí mít minimálně jednoho člověka. Snažíme se však mít pro každou dva, ideálně tři pracovníky. Každý týden musí někdo vylézt na střechu, vyměnit pylový bubínek a poté mikroskopicky analyzovat zachycené pyly. V květnu, kdy bývá v ovzduší nejvíc pylových alergenů, může analýza týdenního záchytu z jedné stanice trvat i déle než jeden pracovní den. Problém je, že i přes každoroční příspěvek ministerstva zdravotnictví nemůžeme lidi za tuto vysoce odbornou práci řádně zaplatit. Do značné míry to dělají z nadšení.
Ustávají pylové alergie s podzimem, jsou čistě jarním onemocněním?
U pylů je to velmi specifické. Kdo je alergický na břízovité rostliny jako bříza, olše, líska nebo habr, má potíže od časného jara zhruba do konce května. A pak mu skončí jeho pylová sezona. Pokud má někdo alergii na ambrozii, což je podzimní plevel zavlečený z Ameriky, tak má problémy od konce srpna a uleví se mu s prvními přízemními mrazíky v říjnu. Pak existují lidé, kteří jsou alergičtí na řadu různých pylů. Takový člověk může mít problémy již v lednu a skončí mu třeba až v říjnu.
