Podplukovník Jiří Roček

Podplukovník Jiří Roček | foto: Jan Wirnitzer, iDNES.cz

Albánci zkoušeli, co jim u nás projde, říká český velitel z Kosova

  • 57
Politický handl o mise a Afghánistán, tak se v posledních týdnech zúžil pohled na české vojenské nasazení ve světě. Druhé velké české nasazení v Kosovu jakoby nebylo. O albánském "zkoušení", co si na Čechy můžou dovolit nebo o leknutí, že v Kosovu zůstanou dva měsíce navíc, vyprávěl velitel vojáků Jiří Roček.

Pane podplukovníku, znáte píseň Babylon, v níž Jarek Nohavica vzpomíná "...ruce z papíru, nohy z olova / signály z vesmíru a obrázky z Kosova"? Jaké obrázky z Kosova si člověk přiveze v hlavě po půlroční misi?
Víte, když to člověk porovná s rokem 2006, kdy jsem tam byl, tak ta výstavba a obnova určitým způsobem dopředu jde. Je to ale vidět jen v těch větších městech, ve vesničkách je to horší.

Hodně špatně jsou na tom s elektřinou. Mají dvě elektrárny na hnědé uhlí nebo spíš lignit a neřeší vůbec žádnou ekologii. Když napadl v zimě sníh, hned v jejich okolí zčernal. To je děs... Příroda v pohraničních oblastech je ale nádherná.

PŮSOBNOST MNOHONÁRODNÍHO ÚKOLOVÉHO USKUPENÍ STŘED, JEHOŽ SOUČÁSTÍ JSOU I ČEŠTÍ VOJÁCI

Mapa působení Mnohonárodního úkolového uskupení Střed v Kosovu
Zdroj: Armáda České republiky

Právě v pohraničních oblastech je prý velkým problémem nelegální těžba dřeva...
Těžba, pašování a také přecházení administrativní hranice se Srbskem mimo oficiální přechod. Když jsme někoho zadrželi, museli jsme ale přivolat kosovské orgány - policii nebo pohraniční policii.

Oni s ním vyřeší nějakou pokutu - jenže ono se mu to pořád vyplatí a tak kácí dál, i když ví, že to je nelegální. Dřevo mají pro svou potřebu, nebo ho prodávají dalším. Neviděl jsem, že by s tím úřady něco dělaly.

ČEŠI V KOSOVU

Čeští vojáci v Kosovu působí od roku 1999 v rámci operace Joint Enterprise (původně Joint Guardian). Zabezpečují pohraniční oblast se Srbskem v rámci Mnohonárodního úkolového uskupení Střed. Spolupracují s Iry, Finy, Švédy, Slováky a Lotyši.

Jejich hlavním úkolem je zajistit zónu volného pohybu pro všechna přítomná etnika - kosovské Albánce, Aškaly a Srby. Těch ale v Čechy spravované oblasti žije posledních osm ve vesnici Sekirača.

Čeští vojáci mezi sebou mají - také kvůli množství nevybuchlé munice - zdravotníky a pyrotechniky. Při výcviku se ale zaměřili zejména na techniku "zvládání davu" při demonstracích. K těm dochází například v metropoli Prištině - lidé obvykle demonstrují za vyšší platy.

Většina Kosovanů se živí zemědělstvím, práci má ale jen každý čtvrtý. V Čechy spravovaném sektoru evidují na 450 velmi chudých rodin, každá z nich má v průměru šest dětí.

A pašování?
Často se pašují pohonné hmoty. Na cedulích u pump jsou nuly, takže ani nevím, kolik tam vlastně benzín či nafta stojí. V Kosovu - na to, že v zemi je 75% nezaměstnanost - je ohromné, šílené množství aut. Taky mají hodně myček na auta.

Nepokoje po uznání nezávislosti nebyly

Když Česko v květnu uznalo nezávislost Kosova, byl tam váš personál před vysláním do mise na stáži. Projevilo se uznání nezávislosti nějak v reakcích obyvatel?
Nemyslím si. Ani z informací "dvanáctky" (předchozího kontingentu), ani pak za naší mise. Slováci, kteří s námi byli na základně, Kosovo neuznali, a ani oni neměli nějaké negativní reakce ze strany Kosovanů.

Jiří Ročekpřijímá gratulace při slavnostní nástupu kontingentu v Příbrami

Myslím, že jsme měli asi etnicky nejklidnější zónu či prostor odpovědnosti v našem úkolovém uskupení. Žije tu už jen posledních osm Srbů, víceméně starších šedesáti let - a ti svá obydlí neopustí.

Srbové ve větším počtu odešli před pěti či více lety. Ve vesnici Sekirača, kde žije těch osm zbývajících, jsou opuštěné domy... Albánci se do nich ale nestěhují.

Chodili za vámi místní Albánci s žádostmi, ať jim pomůžete řešit to či ono?
To je běžná věc vždycky, když dorazí nový kontingent. Snaží se chodit a říkat své požadavky. Zjistit, co na nás můžou "dovolit", co jim projde.

V Kosovu je stále mnoho nevybuchlé munice z války, takže třeba přišel Albánec, že ji má na zahradě. Když dorazil náš tým, Albánec řekl "někde tady" - a zahradu měl obrovskou. Nevím, možná ji chtěl zorat. (úsměv)

KOSOVO

Území známé jako Kosovo je sporným regionem na Balkánském poloostrově. V roce 2008 vyhlásilo nezávislost, kterou uznalo 54 členských států OSN včetně Česka. Žijí zde asi dva miliony lidí, naprostou většinu tvoří kosovští Albánci. Asi pět procent obyvatel jsou Srbové.

Kosovo se pojí k srbské minulosti - v roce 1389 zde Srbové svedli marnou bitvu s osmanskými Turky při snaze zastavit jejich postup do Evropy. Ač prohráli, bitva na Kosově poli je nejslavnějším bojem Srbů v dějinách.

Nepokoje v novodobém Kosovu coby součásti Jugoslávie začaly v roce 1989, kdy prezident a diktátor Slobodan Miloševič drasticky okleštil autonomii, kterou Albánci požívali. Na konci 90. let se boje vyhrotily a v Kosovu umírali (či z něj prchali) civilisté jak srbské, tak albánské národnosti.

Po vyhrocení bojů zasáhlo v roce 1999 NATO a bombardováním Jugoslávie dosáhlo stažení srbských jednotek. Od té doby Kosovo spravují mezinárodní síly.

Odlehlá místa se moc nerozvíjejí

Jak je to se školstvím?
Podobně jako se zdravotnictvím je velký rozdíl mezi "zastrčenými" vesničkami - podél hranice se Srbskem je hodně členitý hornatý terén - a většími obcemi a městy. Ty "zastrčené" jsou na tom velmi bídně. Proto jim třeba Příbram poslala vybavení na jednu konkrétní školu za 150 tisíc a Jince za dalších deset tisíc.

Celý projekt jsme ale řešili my. Kdybychom ty peníze dali panu řediteli... Nechci říct, že by to neudělal. Ale bylo by to nekontrolovatelné.

Nakonec z jiného soudku. Vnímali jste jako vojáci nějak české politické tahanice o zahraniční mise?
Dotklo se nás to před Vánocemi. Když vláda prodloužila platnost misí o šedesát dní, začali být vojáci neklidní - mysleli si, že se prodloužila naše mise. Strach měli hlavně rodinní příslušníci. Při návštěvě náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka se to ale vyjasnilo.

Mapa Balkánu s vyznačeným Kosovem

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google