Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodporu Ukrajině vyjádřili i chargé d’affaires Ukrajiny Vitalij Usatyj, britský velvyslanec v Česku Matthew Field či velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet. Cestou u ruské ambasády lidé na připomínku obětí války zapichovali do země ukrajinské vlaječky. Akci nazvanou Vidíme jasně, co je třeba udělat pořádaly spolek Milion chvilek, Paměť národa, ukrajinské velvyslanectví či iniciativa Dárek pro Putina. Akce skončila před 22:00 zpěvem české hymny.
Podle Pavla je až zarážející, kolik toho má Česko společného s Ukrajinou. Poukázal na podobnost se Sudetami. „Protože tehdy před druhou světovou válkou se Hitler choval stejně, jako se choval teď Putin ve vztahu k Ukrajině. Také zneužil německou menšinu v našich Sudetech, podněcoval vášně a násilí, které potom využil jako záminku pro potlačení,“ řekl. Dodal ale, že Ukrajina se brání a zaslouží respekt. Podotkl, že na jedné straně je první výročí smutné, protože jde o válku, která přináší „obrovské“ oběti na životech, na druhé straně je to ale výročí povzbudivé, protože Ukrajina se hrdinsky brání. Putin své zemi uškodil, Rusové jsou považováni za barbary, dodal.
Chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví Vitalij Usatyj poděkoval Čechům za pomoc Ukrajincům, britský velvyslanec v Česku Matthew Field zase Ukrajině, že bojuje za svobodnou Evropu. Německý velvyslanec v Česku Andreas Künne avizoval, že Německo bude pomáhat Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. Akci podpořili vystoupením v úvodu také velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet nebo ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Jsem hrdý, že dnes tu mohu stát s vámi a opakovat své jednoduché poselství. Stojíme na straně Ukrajiny, stojíme s vámi a nikam neodejdeme. Sláva Ukrajině!,“ řekl Sabet. Rakušan mimo jiné poděkoval lidem za podporu.
Publicista a spisovatel Jiří Padevět připomněl také sobotní 75. výročí komunistického puče v Československu a také 73. výročí úmrtí faráře Josefa Toufara na následky mučení příslušníky StB. „Zkusme alespoň tímto pochodem vzkázat agresorovi, že jsme na straně Ukrajiny, na straně svobodného světa vzdorujícího východní despocii,“ řekl.
Průvod šel po úvodních projevech řečníků na Letné a videomappingu na budovu ministerstva vnitra k ruskému velvyslanectví a dál k ukrajinské ambasádě, kde bylo velké zastřešené pódium a velkoplošná obrazovka, kde se promítaly záběry z války a zdravice.
Ukrajinu přišli podpořit lidé nejrůznějšího věku, v průvodu šli za chladného počasí i matky s kočárky či pejskaři, vedle Čechů bylo slyšet i mnoho Ukrajinců. „Přišli jsme podpořit Ukrajinu. Česko by mělo pokračovat v dodávkách materiálu a peněz do země,“ řekl ČTK starší pán. Student ČVUT s kamarády věří, že i touto cestou je potřeba vyjádřit podporu a ukázat, že Češi za Ukrajinou stojí.
V čele průvodu jely motorky, policie zastavovala dopravu. U ruské ambasády účastníci pochodu bučeli, volali „hanba“ a „Putin je fuj“. Nicméně dav se podle zpravodajky ČTK nezastavoval a šel dál ulicí Ukrajinských hrdinů. V parku u náměstí Borise Němcova je kříž, u kterého někteří zapíchli ukrajinské vlaječky do země.
Na koncertu v úvodu vystoupila kapela z ukrajinského Charkova a poté dětský ukrajinský sbor. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je důležité, aby nikdo nezůstal stranou, je potřeba, aby mladí mohli studovat. Je potřeba si všímat, jak se v Česku žije všem - dětem, dospělým i starším lidem, řekla na pódiu před vystoupením Davida Kollera s kapelou. Podobně se už předtím vyjádřil i ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
Zdravici mezi jednotlivými vystoupeními poslal také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a v závěru i bývalý velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis. „Pomohli jste nám přežít v nejtěžších časech.... váš příspěvek byl a bude jedním z rozhodujících,“ vzkázal shromážděným. Před závěrem akce na pódiu promluvila i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a podnikatel Dalibor Dědek, který na začátku loňského května vyhlásil projekt Dárek pro Putina.
Živý přenos z akce Vidíme jasně na podporu Ukrajiny sledujte zde:https://t.co/F14ootOrMQ
Akci spolupořádá @Pametnaroda, @UKRinCZE, @DarPutinovi i my. Kromě řady vzácných hostů na akci promluvil také @general_pavel. Vystoupí i kapely TNMK a Kollerband.#StojimeZaUkrajinou ✌️
Videomapping na budově ministerstva vnitra
Videomapping poté na budovu ministerstva vnitra ukázal počátek invaze i to, co se po ní na Ukrajině odehrávalo. Po projekci se lidé vydali na cestu kolem ruského zastupitelského úřadu k ukrajinské ambasádě, v čele průvodu jely motorky, policie zastavovala dopravu. U ruské ambasády účastníci pochodu bučeli, volali „hanba“ a „Putin je fuj“. Nicméně dav se podle zpravodajky ČTK nezastavoval a šel dál ulicí Ukrajinských hrdinů. V parku u náměstí Borise Němcova je kříž, u kterého někteří zapíchli ukrajinské vlaječky do země.
Rusko zaútočilo na Ukrajinu loni 24. února. Konflikt si od té doby vyžádal životy tisíců ukrajinských civilistů a miliony dalších lidí vyhnal z domovů. Ruská agrese vyvolala masivní vlnu solidarity v České republice i zahraničí. Západní lídři kroky Moskvy odsoudili a země proti Rusku uplatňují sankce.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPietní shromáždění u oamětní desky
Sobotní vzpomínková akce, kterou uspořádali Pražský akademický klub 48, předseda Senátu a spolek Mene Tekel, začala ráno u budovy Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí kladením květin k pamětní desce upomínající studentský odpor v roce 1948. Účastníci piety se poté vydali po trase pochodu vysokoškoláků do horní části Nerudovy ulice. Tam památku a odkaz někdejších studentů připomnělo pietní shromáždění, kterého se účastnilo kolem 200 lidí.
Petr Pavel vystoupil s projevem
K výročí války na Ukrajině vystoupil s projevem na sociálních sítích i nově zvolený prezident Petr Pavel. V úvodu například zmínil, že Ukrajina se na začátku války nemohla spoléhat na pomoc spojenců. „Přesto se pustila do mimořádně efektivní obrany s obrovským odhodláním,“ komentoval Pavel.
Pavel ve své řeči také podotkl, že válka se nyní dostala do fáze, kdy ani jedna ze stran není schopná dosáhnout většího úspěchu. „Vedou se úporné boje o městečka i vesnice. Kromě toho pokračuje velké množství úderů na kritickou infrastrukturu,“ doplnil nově zvolený prezident.
„Je také důležité zmínit Čínu“
Podle jeho slov by mělo stát Česko na straně Ukrajiny, a to nejen technikou, ale i při mírových jednáních. Pavel odpovídal také na dotazy lidí. Otázka padla například na to, proč OSN není schopná situaci vyřešit. Na to Pavel reagoval slovy, že to není tak jednoduché.
Tisková konference zvoleného prezidenta Petra Pavla (20. února 2023)
Podle Pavla faktorů, jak zastavit Rusko, je celá řada. „Na jedné straně je to podpora Ukrajiny, ale je to také sankcemi proti Rusku. Včera byl přijat desátý balík proti Rusku, který byl zaměřen na vyspělé technologie, které jsou nezbytné k vývoji zbraní,“ uvedl dále. Podle něj je také důležité zmínit Čínu.
„Je významný ekonomický i politický partner pro Rusko, ale můžeme vidět větší iniciativu Číny k zastavení války,“ komentoval s tím, že právě největší páku na Rusko má právě Čína.
„Rusko krade Ukrajině demokracii“
O Ukrajině mluvil již dopoledne i předseda Senátu Miloš Vystrčil, který u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je třeba být ostražití před projevy autoritářství. Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. Podobně jako v roce 1948 Československo podle něj nyní zažívá útlak svobody Ukrajina, kterou napadlo Rusko.
Vystrčil to řekl novinářům na pietní akci připomínající studentský pochod v únoru 1948, který byl největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. U pamětní desky v Nerudově ulici se sešlo asi 200 lidí, hlavně studentů, akademiků a politiků, aby si čin studentů před lety připomněli.
EU schválila desátý balík sankcí proti Rusku. Zasáhne banky i Wagnerovu skupinu |
Odpor studentů vůči nástupu komunistů je podle Vystrčila i pro dnešní společnost živým tématem. Lidé by si měli činy studentů a jejich odvahu dále připomínat a inspirovat se jimi.
„Dnes je to zvláště aktuální i proto, že je to 366 dní od začátku ruské agrese na Ukrajině. Tam je to také o útlaku svobody, o tom, že Rusko krade Ukrajině demokracii, suverenitu, schopnost se samostatně rozhodovat. V tomto musí být postavení České republiky jasné. Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to něco obdobného, jako se mělo stát (v ČSR) v roce 1948. Měli jsme se postavit za studenty a za to, aby bylo přijato ústavní řešení,“ řekl.
„Bojovali jsme proti stejnému nepříteli“
Dění na Ukrajině v souvislosti s historickou událostí v Československu připomněl rovněž kardinál Dominik Duka a jeden z posledních žijících účastníků pochodu studentů z roku 1948, pětadevadesátiletý Antonín Kyncl. Pamětník pochodu apeloval na lidi, aby si vážili demokraticky zvolené vlády a netolerovali snahu některých lidí o puč a o nasměrování české politiky k Ruské federaci.
Věřím, že Ukrajina získá zemi zpět, Rusko není supervelmoc, říká generál Opata |
Zmínil rovněž to, že na rozpínavost Ruska je třeba pamatovat a upozorňovat, že s tím souvisí nebezpečí. „My jsme tehdy bojovali proti stejnému nepříteli, který dneska masakruje, ničí a zabíjí nevinné lidi na Ukrajině. Je jedno, jestli tehdy stál v čele (Josef) Stalin, (Leonid Iljič) Brežněv nebo dneska (Vladimir) Putin,“ řekl Kyncl.
Vysokoškolští studenti se v únoru před 75 lety vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později se na Hrad vydalo zhruba 5 000 lidí. V Nerudově ulici jim ale přehradili cestu policisté, při jejichž zásahu byl postřelen a zmrzačen student Josef Řehounek. Na univerzitách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a akademiků a vylučování ze škol.
