Ředitel slovenského Historického ústavu Slavomír Michálek přijímá pro své...

Ředitel slovenského Historického ústavu Slavomír Michálek přijímá pro své slovenské kolegy cenu za mimořádný výsledek výzkumu z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. (17. října 2019) | foto: ČTK

Akademie věd předávala ceny. Ocenila historiky, popularizátory i filozofy

  • 3
Ceny Akademie věd převzali ve čtvrtek autoři rozsáhlých publikací o Československu či vědec s neobvyklým výzkumem na pomezí archeologie a ekologie. Instituce ocenila také úspěšné popularizátory, včetně filosofky, která propojila svůj obor s divadlem. Ocenění za mimořádné výsledky výzkumu letos putují k dvěma týmům historiků.

Za knihou Československo – Dějiny státu stojí čeští a slovenští badatelé pod vedením Jindřicha Dejmka. Obsáhlá publikace mapuje období od první světové války po rok 1992 a přináší nové poznatky z výzkumů v českých i zahraničních archivech.

O první republice pojednává další oceněný počin Republika československá 1918–1938, editory knihy jsou Dagmar Hájková a Pavel Horák. 

„Na zpracování se podílelo celkem sedm desítek autorů z řady evropských zemí včetně Německa či Británie a velký prostor tu dostávají jak národnostní menšiny, tak kulturní dějiny, dějiny médií či ochrana životního prostředí,“ upozornila mluvčí Akademi věd (AV) Markéta Růžičková.

Obě publikace vyšly loni, každá má zhruba tisíc stran. Oceněné týmy historiků dostanou každý 200 tisíc korun.

Cena pro mladé vědce

Cenu pro mladé vědce za vynikající výsledky výzkumu a 50 tisíc korun získal archeolog Jan Kolář. Vytvořil obsáhlou elektronickou databázi archeologických nálezů z Moravy a Slezska i nový způsob kvantifikace a interpretace nejistot v archeologických datech. 

„Díky těmto inovacím mohl provést srovnání modelů lidské přítomnosti v minulosti s pokročilými vegetačními modely. Srovnání ukázalo, jak lidské společnosti reagovaly na změnu klimatu pomocí změn v hospodaření, a jak tyto změny byly reflektovány ve fungování společnosti,“ uvedla Růžičková.

Další oceněnou v kategorii mladých vědců je Petra Suková. Postdoktorandka v oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV se zabývá výzkumem jevů v okolí černých děr.

Ocenění za popularizaci vědy

Ocenění má i trojice popularizátorů vědy. První z nich je matematička a filosofka Alice Koubová, která vytvořila koncept veřejných diskusí uvedených například v Národním divadle v cyklu ND Talks. Cenu dostal i šéf Ústavu pro hydrodynamiku Martina Pivokonský. Působí jako popularizátor témat výzkumu a úpravy vody. 

Posledním oceněným je arabista Bronislav Ostřanský. Angažuje se v debatách o islámu a dění na Blízkém východě, vystupuje i na přednáškách pro veřejnost. Finanční odměna pro vybrané popularizátory se pohybuje v rozmezí 100 –200 tisíc korun.

Akademie věd uděluje ceny za dosažené výsledky, ty přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním srovnání. Podmínkou je, aby od jejich prvního zveřejnění či realizace neuplynulo více než pět let.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video