Paní Zažímalová byla zvolena kandidátkou na předsedkyni. Kandidáta poté projednává vláda a jmenuje prezident,“ vysvětlila mluvčí Akademie věd Markéta Růžičková.
Zažímalová byla jedinou kandidátkou na šéfa AV. Odbornice na experimentální botaniku měla už podle dřívějších informací ČTK podporu většiny z 54 ústavů akademie.
Vědkyně k hlavním prioritám i pro své další funkční období řadí zlepšení finanční stability instituce. Zažímalová dlouhodobě zdůrazňuje, že na rozvoj vědeckých institucí musí mířit více peněz.
Akademii věd by měla následující čtyři roky opět vést Eva Zažímalová, právě ji jako kandidátku na předsedu #AVČR zvolili členové Akademického sněmu AV ČR. Kandidátku ještě musí schválit vláda a jmenovat prezident. https://t.co/MmMWct8Cz5
Chce také jednat o lepších platech pro pracovníky výzkumných organizací. Za zásadní považuje posílení spolupráce akademie s univerzitní, veřejnou a podnikatelskou sférou.
Pětašedesátiletá Zažímalová v Akademii věd působí od konce 70. let. Svou kariéru spojila s Ústavem experimentální botaniky, který v letech 2007 až 2012 také řídila.
Zažímalová se věnuje výzkumu fytohormonu auxinu, zabývá se jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Profesoru v oboru anatomie a fyziologie rostlin získala v roce 2013.
Předsedkyně Akademie věd: Umíme zachránit miliony životů, ale chce to čas |
Je členkou Učené společnosti České republiky a Evropské akademie věd a umění. Nedávno byla jmenována členkou Group of Chief Scientific Advisors (GCSA). Nezávislou poradní skupinu, která pomáhá Evropské
Akademický sněm tvoří ředitelé a vědci z 54 ústavů AV, ale i zástupci vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. Kvůli epidemii koronaviru dnes členové sněmu jednali prostřednictvím videokonference.komisi, doplní v květnu 2021.
