Baran řekl, že Hořejší je osobností, která patří k vědecké špičce. „Je to jeden z nejcitovanějších českých vědců. Vynikající badatel se skvělou pověstí v zahraničí v oblasti molekulární imunologie,“ podotkl Baran.
Připomněl, že sedmdesátiletý vědec a někdejší dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR, působil na domácích i zahraničích institucí, včetně Harvardu. Dodal, že je členem Učené společnosti České republiky a v současnosti pracuje jak v ÚMG, tak na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Hořejší je podle AV známý díky objevům nových molekul, které jsou důležité pro aktivaci a regulaci efektorových funkcí bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. Výsledkem spolupráce jeho týmu s biotechnologickými firmami je i příprava řady monoklonálních protilátek pro studium membránových a vnitrobuněčných komponent imunitní reakce. Hořejší je autor či spoluautor asi 250 vědeckých článků. Působí také jako popularizátor vědy a vyjadřuje se k různým odborným i společenským tématům.
Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. Loňským laureátem byl egyptolog Miroslav Bárta, v minulosti je získali například chemik Antonín Holý, lékař Pavel Klener, který se zasloužil o zavedení chemoterapie do léčby zhoubných nádorů, nebo zakladatel dětské onkologie Josef Koutecký. K dalším laureátům patří rostlinný genetik Jaroslav Doležel či odborník na středověkou duchovní kulturu Petr Sommer. S oceněním se pojí částka jeden milion korun.
