„Vnímám odůvodnění návrhu pana senátora s velkou vážností a také snahou porozumět kritickým bodům, které v návrhu zaznívají. Vážím si toho, že návrh je věcný a směřuje k cíli, který je nám všem společný – to je integrita, stabilita a dobré jméno naší univerzity,“ vyjádřil se rektor k výtkám uvedeným v návrhu senátu. Rektorát ČVUT o tom informoval v tiskové zprávě.
Pavel jmenoval nové rektory. Univerzitu Palackého povede Kohajda, AVU Pospiszyl |
Petráček podle návrhu nebyl ochotný a schopný vysvětlit vysoké výdaje na právní a poradenské služby a bránil akademickému senátu vykonávat jeho kontrolní činnost. Dalším důvodem pro jeho odvolání podle návrhu bylo, že Petráček opakovaně a často předkládal akademickému senátu nedostatečně připravené dokumenty.
Rektor podle návrhu také nevěnoval pozornost pracovněprávním vztahům na ČVUT, nevyjednal déle než rok kolektivní smlouvu a nebyl schopný řídit hospodaření školy. Problémová byla také oblast transparentnosti ohledně investic a řízení kvality univerzity.
Podle Petráčka však nikdy za jeho působení ve funkci rektora nebyla ohrožená finanční stabilita ČVUT. Připustil nárůst nákladů na právní služby, ten podle něj odpovídá výši transakcí, které byly řešeny a měly přínos pro ČVUT. Investiční majetek je podle něj obecně velkým problémem, a to především kvůli nedostatku financí obecně v řádu miliard, řekl na jednání.
Studenti ČVUT porazili celý svět. Jejich autonomní auto vyhrálo soutěž |
Rektor podle serveru Novinky.cz využíval minimálně od roku 2022 služeb Petra Koláře, který je i poradcem prezidenta Petra Pavla. Bývalému velvyslanci v Rusku a USA rektorát a fakulty na pokyn Petráčka vyplatily téměř čtyři miliony korun, napsal server. V registru smluv jsou podle něj přitom k dohledání pouze dvě smlouvy mezi ČVUT a Kolářem, a to z roku 2023 a 2024. Kolář začal podle svých slov s univerzitou spolupracovat jako konzultant, aby zabránil arbitráži s firmou GE Aviation, a případné spory se vyřešily včas a mimosoudně.
Petráček vede školu od roku 2018, jeho druhé funkční období mělo skončit na konci ledna 2026. Pro schválení návrhu na odvolání rektora ČVUT byly potřeba tři pětiny hlasů všech senátorů, vyplývá z jednacího řádu. Akademický senát má 45 členů.
„Mrzí mne, že jsem byl odvolán, samozřejmě, a to na sklonku mého působení ve dvou funkčních obdobích,“ řekl senátorům po odvolání Petráček. „ČVUT za mého působení ve funkci rektora dosáhlo historicky svého nejlepšího postavení v mezinárodním QS rankingu a mnoha dalších úspěchů na mezinárodním i tuzemském poli,“ dodal.
Nová formule studentů ČVUT je čistě elektrická a umí jezdit i bez řidiče |
Návrhu na odvolání čelil i Petráčkův předchůdce ve funkci rektora ČVUT Petr Konvalinka. Jeden návrh v jeho případě senát zamítl v listopadu 2016, druhý v dubnu 2017. V prvním případě byly důvodem nejasnosti ve spolupráci rektora s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod. Ve druhém případě čtyři senátoři Konvalinku obvinili z napjatého hospodaření univerzity i řady manažerských a personálních selhání. Rektor všechny jejich argumenty odmítl.
Případy, kdy akademický senát některé z veřejných vysokých škol rozhodl o odvolání rektora, jsou vzácné. Poprvé se tak stalo v roce 2006 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, v jejím čele skončil malíř Boris Jirků. Zatím posledním odvolaným rektorem byl v květnu 2010 Ignác Hoza, který musel odejít z čela Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Akademický senát návrh na jeho odvolání zdůvodnil pochybnostmi ohledně několikasetmilionového projektu na výstavbu vědecko-technického parku v Uherském Hradišti. Loni na podzim se schylovalo k rozhodnutí o odvolání tehdejší šéfky pražské Akademie výtvarných umění (AVU) Marii Topolčanské, ta ale ještě před hlasováním akademického senátu v říjnu sama odstoupila z funkce.
