Komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle níž je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů a Agrofert nemá nárok na žádné dotace od 9. února 2017, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů.
Všechny unijní dotace v řádu stovek milionů korun, o které Agrofert od té doby usiloval, by podle auditu muselo Česko vracet.
„České úřady nedeklarovaly žádné výdaje pro jakoukoli z operací, jimiž se zpráva zabývala. Proto není nutná žádná finanční oprava,“ řekl dnes mluvčí komise Balázs Ujvari. Komise bude podle něho s Českem dále řešit pouze některá z doporučení auditu, která zatím české úřady nevzaly v potaz.
Závěr auditu Komise: Babiš je ve střetu zájmů, Agrofert nemá nárok na dotace |
Babiš závěry auditu odmítl s tím, že jsou účelové a zmanipulované, svůj nesouhlas dalo najevo i ministerstvo pro místní rozvoj. Již dříve premiér sám ubezpečoval, že nehrozí, že by Česká republika měla Bruselu vracet peníze.
Některá média však tvrdila, že by Česko mělo do unijní pokladny vracet přes 400 milionů korun. O možném Babišově střetu zájmů se mluví již od jeho vstupu do politiky a poté, co se v roce 2013 s hnutím ANO dostal do Sněmovny.
„Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny českými úřady a také kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad. Žádné dotace nelze označovat za neoprávněné,“ komentoval Agrofert audit ve svém prohlášení.
Nejsilnější europoslanecký klub Evropské lidové strany dnes komisi vyzval k tomu, aby na základě auditu neproplácela Česku peníze z nového víceletého rozpočtu EU.
Česko se závěrem auditu nesouhlasí
Orgány České republiky nesouhlasí se závěrem auditu EU o Babišově střetu zájmů. Stojí proti sobě dva právní názory, rozhodnout může jedině nezávislý soud, řekla na pondělní tiskové konferenci ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Komise se podle jejích slov v auditu opřela zejména o český zákon a dospěla k výkladu, se kterým české orgány nesouhlasí. „Zastávají právní názor opřený o argumenty zaslané Evropské komisi, že k porušení předpisů nedošlo,“ konstatovala Dostálová. „Argumentace je odborná, protože ji připravují specialisté několika ministerstev bez ohledu na to, koho se týká,“ uvedla také Dostálová. Úřady podle ní analyzují možné kroky, které by k získání soudního rozhodnutí vedly.
„Česko nemusí vracet žádné dotace zpět do Bruselu. Kdo tvrdí opak, tak se mýlí,“ řekla ministryně. Ze závěrečných dokumentů si podle ní každý může o odlišných právních pozicích obou stran „udělat obrázek“.
Z judikatury evropského soudu vyplývá, že napadnout audit žalobou pro neplatnost není možné. „Neboť sám o sobě nezakládá právní účinky a nelze ho považovat za konečný,“ uvedla Dostálová. Ministryně financí Alena Schillerová dodala, že úřady proto hledají jinou cestu, jak se u soudu bránit. „Základem je, že musí existovat nějaké rozhodnutí Evropské komise nebo evropských orgánů, které bychom mohli napadnout,“ vysvětlila.
Jak je to s dotacemi
Evropská komise do konce března Česku proplatila 59 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 367,7 miliardy korun z celkově přidělených 622,8 miliardy korun.
EU neproplatí dotaci na linku toastů Penamu, projekt není inovativní |
Smluvně zajištěno má Česko 618,4 miliardy korun, tedy 99,3 procenta, vyplývá z údajů ministerstva pro místní rozvoj, které je za čerpání dotací zodpovědné. Podle analytiků se rychlost čerpání i v porovnání s ostatními zeměmi unie zlepšuje. Dlouhodobě však upozorňují na to, že kvantita je často na úkor kvality.
Za loňský rok komise Česku proplatila 105,5 miliardy korun, za první tři měsíce letošního roku 29,5 miliardy. Tempo čerpání se tak postupně zrychluje. Za rok 2019 Česko vyčerpalo 87 miliard korun, o rok dříve to bylo 80,5 miliardy korun.
Evropští lidovci chtějí zastavit dotace Česku kvůli Babišovu střetu zájmů |
Podle MMR všech deset operačních programů splnilo takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období tak fakticky skončí až v roce 2023. Česko zatím nemuselo do Bruselu na rozdíl od minulého programového období nic vracet. V minulém období musela Česká republika vrátit 27 miliard korun z celkově přidělených 728,6 miliardy korun.
