„Česká republika ke všem žádostem o azyl přistupuje individuálně, pečlivě zkoumá důvody pro případné udělení, nebo neudělení. Žádné paušální podmínky dávat nebudeme,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček pro iDNES.cz v reakci na dotaz, zda Česko přistoupí k podobnému kroku, jako některé evropské země.
Redakce se obrátila s dotazem i na ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka, co si o situaci myslí a jak by Česká republika měla jednat. Ten na zaslanou SMS nereagoval.
Podle Eurostatu Afghánci v roce 2020 tvořili 10,6 procenta žadatelů o azyl v EU, tedy přes 44 tisíc ze zhruba 416 600. Více bylo jen žadatelů ze Sýrie (15,2 procenta). Podle nejmenovaného unijního představitele, na něhož se odvolává AFP, bylo z EU do Afghánistánu od začátku roku posláno 1 200 lidí, z nichž 200 muselo být k odletu „přinuceno“.
Podle údajů ministerstva vnitra od ledna do června letošního roku požádalo o mezinárodní ochranu 262 cizinců. Nejčastějšími žadateli jsou Ukrajinci. Resort do konce června registroval pět žádostí o mezinárodní ochranu od Afghánců.
„V současné chvíli se v Zařízeních pro zajištění cizinců nachází 34 státních příslušníků Afghánistánu,“ uvedla mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Z čísla nicméně není jasné, kolik z nich skutečně čeká deportace.
30. července 2021 |
Zařízení pro zajištění cizinců totiž podle ministerstva vnitra slouží primárně k zajištění cizinců, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, případně jsou v nich cizinci, kteří mají být předáni do jiných členských států EU, nebo teprve čekají na rozhodnutí o své žádosti o azyl.
Rozdělená Evropa
Francie a Švýcarsko ve čtvrtek kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu pozastavily deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl do jejich vlasti.
„S ohledem na zhoršení bezpečnostní situace v Afghánistánu přerušila Francie deportace do této země od začátku července. Vývoj situace pozorně sledujeme společně s našimi evropskými partnery,“ uvedla Francie.
Deportace Afghánců zastavily také Francie a Švýcarsko, Kodaň nabízí pomoc |
Téma repatriace Afghánců nyní Evropu rozděluje. Ve středu také Německo a Nizozemsko oznámily, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Jde o náhlý a prudký obrat jejich dosavadního přístupu.
Ještě před několika dny totiž šest členských zemí EU – kromě Německa a Nizozemska též Rakousko, Dánsko, Belgie a Řecko – vyzvalo unijní exekutivu, aby pokračovala v deportacích neúspěšných afghánských žadatelů o azyl navzdory bojům v Afghánistánu a územním ziskům islamistů z Tálibánu.
13. července 2021 |