Když Simoninu matku v jednačtyřiceti letech zasáhl infarkt, rodinu to překvapilo, protože navenek vypadala jako zdravá žena. Po nemoci změnila životosprávu a přestala kouřit. A nechala vyšetřit obě své děti na hladiny cholesterolu.
Lékaři tehdy osmnáctileté Simoně i jejímu o šest let staršímu bratrovi diagnostikovali familiární hypercholesterolemii – nemoc, při které se v těle dlouhodobě hromadí cholesterol. Nemá sice žádné příznaky, ale do budoucna značí riziko srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. A je na ni třeba brát léky.
Simona celých 31 let prášky poctivě polykala. „Vzhledem k tomu, že maminka měla infarkt, měli jsme přímo před očima následek toho, co se může stát,“ nastínila dnes devětačtyřicetiletá žena.
Její bratr bohužel v braní léků tak důsledný nebyl a doporučeními lékaře se tolik neřídil „Nic vám není, jste mladí, nic vás nebolí,“ popsala Simona.
Ve 34 letech infarkt zasáhl i jeho, ale on na jeho následky zemřel. „A to byl štíhlý sportovec,“ dodala Simona.
Simona proto později nechala vyšetřit obě své dcery. Starší z nich onemocnění podědila. Na apel své maminky proto dodržuje zdravý životní styl, od 18 let stejně jako Simona důsledně bere léky.
Pacienti měli dojem, že léky nepotřebují
Pacienti s vysokých cholesterolem, krevním tlakem a cukrovkou patří podle lékařů mezi největší „hříšníky“, co se dodržování léčby týče. „Nemoc je přímo nebolí ani nijak neomezuje. Špatná adherence jim vše spočítá až později. V mé ordinaci nedodržuje léčbu 20 až 30 procent pacientů, kteří mají vysoký tlak, cholesterol nebo cukrovku,“ komentoval místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Igor Karen.
Podle průzkumu Ipsos společnosti Teva léky na předpis neužívala podle doporučení lékaře více než polovina (51 procent) dotázaných pacientů s vysokým tlakem, cukrovkou či obezitou. Téměř půlce (46 procentům) z nich se to stalo několikrát ročně, u 47 procent k tomu pak došlo alespoň jednou měsíčně. Sedmi procentům se to však stalo i několikrát týdně.
Češi podceňují léčbu astmatu. Polovina pacientů nebere správně léky |
Nespolupráce pacientů se podle Štěpána Svačiny, předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, projevuje mimo jiné častými pobyty v nemocnicích. Zdravotní systém to stojí miliardy korun navíc. „Jako nejčastější důvod uvádějí, že zapomněli nebo měli dojem, že léky v daný moment nepotřebují,“ doplňuje Svačina.
Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu Michala Vrablíka ovlivňuje ochotu a schopnost pacienta dodržovat léčbu mnoho faktorů. „Například zda nemoc pacienta akutně trápí, jak trvá dlouho, kolik léků denně užívá, zda má nežádoucí účinky po braní svých léků, zda chápe, co mu lékař říká, jestli se s nemocí smířil nebo také doplatky léků,“ vysvětluje Vrablík.
Průzkum se však týkal i naordinované změny životního stylu. Necelá polovina respondentů (46 procent) uvedla, že kouří – ať už příležitostně, nebo pravidelně. Téměř všichni dotázaní (95 procent) se také potýkají se stresem, necelá polovina dokonce několikrát týdně či denně.
