Dovolte, mi, abych vám zacitoval z jednoho textu: „Záhadný virus šířící se z kontinentu na kontinent. Všechny státy světa mobilizují armádu, vědci narychlo vyvíjejí lék. Virus mutuje. Ani vyspělý svět neví, jak ho porazit. To je scéna z typického sci-fi filmu, která se asi každému z nás vybavila, když poprvé slyšel o novém typu koronaviru. Film zůstává filmem, fikcí.“ Víte, oč jde?
Nevím. Ale asi to vypadá jako nějaký katastrofický film, který popisoval podobnou epidemii viru, který se šíří světem. Ale nevím, o co jde přesně.
To jsou úvodní věty vašeho komentáře pro MF DNES z letošního 4. února…
Aha, vidíte, to je pravda.
Epidemie koronaviru |
V textu s titulkem Česká koronavirální chřipka jste dále psal: „Ano, musíme počítat s tím, že se u nás může objevit importovaný případ koronaviru, riziko rozšíření epidemie na našem území je však velmi nízké. Nemáme podmínky k tomu, aby se tady virus udržel, aby vzniklo sekundární ohnisko jako v Číně. Mnohem větší strašák je pro nás „obyčejná“ chřipka, o které se však filmy netočí a lidé mají tendenci ji podceňovat.“ Nemáte si dnes chuť za tento text nafackovat?
To bych neřekl. Myslím si, že v té době nikdo – ani žádný odborník na epidemiologii – nedokázal předpokládat takový vývoj situace. Vychází to i z nějaké historické zkušenosti. Měli jsme tu v roce 2003 velmi podobné onemocnění SARS. Což je z 80 procent podobný virus, jako koronavirus. V té době se epidemie SARS v zásadě držela na asijském kontinentu. V České republice tehdy nebyl ani jeden případ onemocnění a v Evropě jich byly jednotky. I na základě této zkušenosti jsme nepředpokládali, že tu vznikne epicentrum nákazy. Dovoluji si tvrdit, že to nikdo nedokázal predikovat.
Dnes vám ho samozřejmě připomíná opozice. Na sociálních sítích ho sdílí třeba řada občanských demokratů. S tím, že když po vás 28. ledna ve Sněmovně jejich poslanec Bohuslav Svoboda chtěl, aby Sněmovna řešila problém s koronavirem, odbyl jste je, že je všeho dost. Byla to chyba?
Myslím, že to není tak, že bychom je odbyli. Ano, byl to bod, který nebyl zařazen na schůzi, ale poměrně obsáhle jsem k jeho projednávání vystoupil. Tehdy bylo mé vystoupení validní v kontextu situace, která tehdy byla. Určitě si troufám tvrdit, že skutečně nikdo nevěděl, jaký bude vývoj. To bychom museli mít křišťálovou kouli. Ani dnes přesně nevíme, co bude za čtrnáct dní, za měsíc. To nelze predikovat.
To, čemu čelíme, je naprosto bezprecedentní. Možná od dob španělské chřipky tady nikdy nebyla takováto pandemie. Mohli jsme bít na poplach, dělat opatření, zavírat hranice, ale je otázka, co by na to řekla opozice. Jestli by nám nevyčítala, že zbytečně vyvoláváme paniku a podobně. Po bitvě je každý generál. Reagujeme v čase.
Na druhé straně, neměli jste už tehdy začít shánět dostatek zdravotnického materiálu, především roušky, respirátory a testery?
To je přesně ono. Kdybychom nakoupili za dvě miliardy materiál, je otázkou, co by nám na to kdo řekl, kdyby to nepřišlo. Připomenu další relativně nedávnou historii. Když hrozila pandemie při prasečí chřipce, Česká republika nakoupila lék Tamiflu za 500 milionů korun. Nakonec žádná pandemie nepřišla a Tamiflu jsme nedávno museli spálit, protože expirovalo. A 500 milionů korun bylo spáleno, což bylo samozřejmě předmětem různé kritiky.
Koronavirus jsme podcenili, připustila šéfka Evropské komise |
Je to přesně o tom, že tyto věci se nedají predikovat. Je sice důležité být připraven, ale z mého pohledu je důležitější umět rychle reagovat. Troufám si říct, že jsme na vývoj reagovali velmi aktivně. Zprvu nás, i mě osobně, za naše opatření kritizovali za tvrdá opatření. Dnes vidíme vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von Layenové, která říká, že Evropská komise tu situaci podcenila.
Česko se adaptovalo a nakupuje
Předseda vašeho koaličního partnera z ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček mi v úterý řekl, že jste se jistých pochybení dopustili. Cituji Jana Hamáčka: „Vláda či pan premiér, chcete-li, měl větší očekávání od ministerstva zdravotnictví, než bylo reálné. To prosím není výčitka! Dát ale krizové zásobování ministerstvu zdravotnictví, to nemohlo dopadnout dobře. Dostali úkol, který nemohli splnit.“ Co přesně se tedy stalo?Faktem je, že ministerstvo zdravotnictví primárně není subjektem, který by dělal nákupy pro nemocnice, natož takovýmto masivním způsobem. My jsme správně udělali to, že když na konci ledna existovalo riziko, dotázali jsme se všech našich nemocnic na stav jejich zásob ochranných prostředků. A následně jim uložili, aby si nemocnice zajistily čtyřměsíční zásoby. Následně se situace vyvinula, byl vyhlášen nouzový stav a my dostali za úkol centrálně nakupovat zdravotnické prostředky.
Zákaz vycházení bez ochrany obličeje. Dvě hodiny denně nakoupí jen senioři |
Ano, některé věci nevyšly, jak jsme předpokládali. Měli jsme nějaké objednávky, které bohužel nedopadly. Ale to není nic výjimečného. Teď jsem četl, že třeba Belgie měla dostat zásilku roušek, která nepřišla, podobná situace byla i v jiných zemích. V Evropě není země, která by měla stovky milionů ochranných prostředků. Všechny země mají stejné problémy. Ale my se adaptovali, vytvořili jsme promptně nákupní tým a nyní nakupujeme. Od pátku jsme zavezli respirátory a čekáme na další dodávky. Ano, je tady nějaké zpoždění, ale nemyslím, že bychom byli neaktivní.
Podle vicepremiéra Hamáčka byl problém v tom, že jste museli postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, takže i kdybyste začali v půli ledna soutěžit, vysoutěžit byste nestíhali. Proto údajně žádal už 2. března, abychom spadli do režimu nouzového stavu, a dalo se nakupovat napřímo. Premiér Andrej Babiš to tehdy odmítl. Nebyla to chyba?
Pravda je to, že jsme museli postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, což je proces, který určitou dobu trvá a má nějaká pravidla. Snažili jsme se je maximálně urychlit. Nouzový stav tehdy vyhlášen nebyl, pan premiér, nebo vláda většinově, to tehdy vyhodnotila tak, že situace ještě není tak závažná, abychom vyhlásili nouzový stav, který částečně znamená popření lidských práv. Zároveň je ale třeba říct, že jsme pak jednali v řádu dnů. Nečekali jsme, co se stane, jako italská či španělská vláda. Byli jsme i tak velmi aktivní.
Ještě jednou budu citovat vicepremiéra Hamáčka: „Možná mohli o trochu dřív říct: my to nezvládáme, máme z toho blbý pocit, pojďte nám trochu pomoc.“ Neměli jste to říct takto natvrdo?
Ale tak nezvládali… My jsme to nějak museli nastavit, byla to nějaká krizová situace, se kterou jsme se maximálně snažili dobře vypořádat. Ale znovu musím říct: V řádu dní jsme nastavili systém, který běží a bude běžet. Pan Hamáček je aktivní, protože má kontakty v Číně, což je devíza, kterou využil pro Českou republiku. My jsme kupovali standardním způsobem, ne vše úplně vyšlo. Měli jsme třeba objednány ochranné prostředky a následně ty země zakázaly vývoz. Tím pádem nedošly do České republiky, kde jsou výrobní kapacity zcela minimální. Musíme tedy nakupovat v jiných státech, Číně a podobně, což je momentálně komplikované pro jakýkoli stát.
Nakonec vám trn z paty vytrhla společnost PPF Petra Kellnera, která v Číně sehnala zdravotnický materiál za 100 milionů korun. A poté ministr vnitra Jan Hamáček s pomocí prezidenta Miloše Zemana, České národní banky a Jaroslava Tvrdíka. Vnitro v rámci složité operace zaplatilo Číňanům miliardu a zařídilo letecký most, aby se materiál dostal do Česka. Kdy přesně přistane, jak ho budete rozdělovat a kdy přesně se dostane na místo určení?
Materiál už pomalu přistává. Například rychlotesty z Číny přišly už ve středu v půl třetí ráno. Ministerstvo zdravotnictví jich objednalo 100 tisíc, ministerstvo vnitra 50 tisíc. Ty už byly distribuovány do jednotlivých nemocnic, takže to už je hotovo. Ve středu také přišel milion ochranných rukavic, čekáme na dodávku 1,4 milionu respirátorů a přes dva miliony roušek do konce týdne. Následně z Číny přiletí 30 milionů roušek v neděli. Takže v následujících několika dnech do konce týdne se bude situace stabilizovat a budeme mít ochranné prostředky pro všechny zdravotníky.
Bez Zemana by pomoc Číny nebyla. Skončila sranda, jde o život, říká Hamáček |
Ve spolupráci s kraji jsme si nastavili 16 distribučních míst. A z těchto odběrových míst je materiál následně posílán dále do terénu. Už jsme zavezli roušky do sociálních služeb. Takže ono to běží, byť možná ne tak rychle a v takových objemech, jak bychom si představovali. Ale systém je už nastaven, myslím, že už si to sedlo. Až na konci týdne přijdou masivnější dodávky, skrze tento systém to budeme distribuovat dále.
Snaha testovat více lidí
Už se testuje na nových 150 tisících rychlostestů z Číny, které vám přivezli ve středu tři hodiny po půlnoci?
Ano, byly dovezeny do skladů a ve středu dopoledne byly rozvezeny do distribučních míst. Už by měly být v jednotlivých nemocnicích. Nevím, jestli je už používají, ale už dopoledne 70 tisíc rychlotestů odešlo do regionů a do nemocnic. S tím, že se snažíme zacílit na lokalitu, která byla v karanténě, což je Litovel a okolí.
Nebyl problém i v tom, že jste dosud nezvládali testovat? Proč to tolik vázlo?
To bych také neřekl, že je objektivní hodnocení. Ten nápor byl obrovský, masivní a velmi rychlý během pár dnů. To by asi nezvládl žádný systém. Když se ale podíváme na data, tak první tři pozitivní případy přišly 1. března. Tehdy jsme začínali s jednou laboratoří v rámci Státního zdravotního ústavu. Postupně jsme kapacitu rozšiřovali, dnes máme více než 20 laboratoří. Stále navyšujeme počty, zapojujeme soukromé laboratoře, zvětšuje se počet odběrových míst. Každý den to narůstá. Dnes jsme z několika desítek denně na počtu dvanáct až patnáct set vzorků denně. Ale samozřejmě, že poptávka je mnohem větší.
Není to i tím, že každý, kdo má dnes 37 stupňů teplotu, vyrazí na testy?
Bezesporu. Hlavně by tam neměli chodit lidé, kteří nemají žádné příznaky. Testování je určeno jen pro lidi, kteří mají příznaky daného onemocnění. Tím spíš, když byli v rizikové oblasti. Pokud lidé nemají tyto příznaky, není to na místě. Protože kapacity jsou omezené. V tomto bych občany žádal, aby byli rozumní a nechali se testovat pouze v případech, kdy je to skutečně na místě.
Mediálně se dostal do popředí případ lékařky Soni Peková ze soukromé laboratoře Tilia, které jste neumožnili testovat, a ona pak řekla, že se na ní vaše ministerstvo chystá „zakleknout“? Zatímco média informovala, že testovat mohou zařízení ze svěřenských fondů Andreje Babiše?
Musím říct, že mi to přijde jako bouře ve sklenici vody. Nejsem si vědom, že by chtěl kdokoli zaklekávat na tuto laboratoř. Já tedy určitě ne. Ani moji kolegové nemají jakýkoli časový prostor v této době řešit nějakou konkrétní laboratoř. Všichni pracujeme 24 hodin sedm dní v týdnu, prakticky nespíme. Takže při vší úctě, že bychom měli čas vymýšlet, jak zatopit jedné konkrétní laboratoři, na to skutečně nemáme čas.
Vyvinula údajně jednodušší test na koronavirus. V Česku se nesmí používat |
Problém byl trochu jiný. Tato laboratoř, na rozdíl od jiných soukromých, nesplňovala takzvané externí hodnocení kvality. Což je nějaký mechanismus řízení kvality laboratorních služeb. Nesplňuje to stále. Na druhé straně, vzhledem k tomu, že situace se vyvinula, a potřebujeme testovat, tak jsme jí dnes (ve středu – pozn. red.) oslovili znovu. Ona nám sdělila, že testovat chce, což v minulosti nechtěla. Takže bude do systému zařazena.
A co testování firmami ze svěřenského fondu Andreje Babiše?
To je také naprosto absurdní. Státní zdravotní ústav oslovil více, než 100 laboratoří z celé České republiky, abychom je zapojili do systému testování. Buď se přihlásily, nebo neprojevily zájem. Teď jich máme asi 36 a každý den zařazujeme jiné. Jestli jedna z nich patří této společnosti, a ani jsem to nevěděl, je to možná fakt, ale nevidím žádný důvod, proč by nemohla testovat. Stejně jako další laboratoře, které jsou v tom systému. Teď potřebujeme, aby testovalo co nejvíc laboratoří, využili jsme kapacity na maximum. Určitě to nemá nic společného s tím, že jde o firmu ze svěřenského fondu Andreje Babiše, protože jsme dali prostor všem, kteří splňují základní podmínky.
Jistě jste si všiml, že si lidé začali ve velkém vyrábět roušky. Stal se z toho až další národní sport dát fotku v roušce na sociální sítě. Nicméně jak to jde dohromady s předchozími vyjádřeními z mnoha stran, že roušky ve skutečnosti nikomu nepomohou, jen zabrání přenosu od nakažených?
Běžní lidé nepotřebují respirátory nejvyšší kvality, ty slouží zdravotníkům, kteří přicházejí do kontaktu s infekčními pacienty. Každopádně běžné roušky chrání před roznášením nákazy. I když má člověk běžnou chřipku, je dobře, když má zakrytý obličej. Protože pokud bude kašlat či vytvoří aerosol, je to nejvíc rizikové. Tak se ta nemoc přenáší. Pokud má obličej zakrytý, je riziko přenosu mnohem nižší. Určitě nejsou špatné ani vyrobené roušky. Pro mě je to takový národní symbol lidské solidarity, je to hezké.
V této souvislosti se musím zeptat na vaši přestřelku s Andrejem Babišem, který v úterý požadoval odvolání ředitele pražské Nemocnice Na Bulovce Jana Kvačka. Premiér reagoval na zprávu o Kvačkově mailu zaměstnancům, že je nesmyslné, aby sestry nosily roušky, jelikož je to stejně neochrání. S tím, že to je v souladu s přístupem Světové zdravotnické organizace (WHO). Vy jste ředitele odvolat odmítl. Proč?
Komunikoval jsem, jak s panem premiérem, tak s panem ředitelem a jeho kolegy z nemocnice. To vyjádření nebylo šťastné, reagovalo na nějaké interní vyjádření kolegyně, kterou hájil. Lidé by se měli chránit, aby neroznášeli nákazu. Mně se to proto také nelíbilo, panu řediteli jsem to vyčetl a řekl mu, že to musí uvést na pravou míru, což pak udělal. Omluvil se za to a z mého pohledu je to uzavřené. Mluvil jsem s panem premiérem a řekl mu, že není adekvátní, abychom ho za to odvolávali. Pan ředitel odvádí velmi dobrou práci, vede si celkově dobře.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvJak budete roušky, až přiletí z Číny, distribuovat „obyčejným“ lidem?
Aktuálně se pracuje na nějakém distribučním modelu, je zvažována Česká pošta. Na tom se teď intenzivně pracuje. Plánujeme, že budeme roušky distribuovat široké veřejnosti.
Takže roušky pošťáci roznesou lidem do schránek?
Je to jedna z variant. Ale možná jich bude víc. Paralelně různými kanály.
K prezidentovi má přístup minimum lidí, říká hradní kancléř Mynář |
Nemáte obavy, že Česku brzy začnou chybět lékaři, zdravotníci a sestry? Přeci jen přicházeli do kontaktu s nakaženými, řada z nich může mít koronavirus také. Kým je případně hodláte nahradit?
Pokud jde o lékaře a sestry, není to jako v Itálii, že bychom měli masivně infikovanou tuto skupinu. Byly nějaké případy, kdy byl lékař v zahraničí a přivezl si tuto nemoc, bohužel. Došlo k nějakým karanténním opatřením, ale zatím to nebylo nic, co by mohlo vést k ochromení zdravotnických zařízení. A věřím, že to zvládneme.
A kdyby ne? Máte krizový plán a připravené zálohy do zdravotnictví?
Tak samozřejmě jsou tu armádní lékaři, kteří už se zapojili v rámci odběrových míst. Pokud by skutečně došlo k nějakému takovému problému, můžeme využít kapacity vojenských lékařů a zdravotníků. Ale to si myslím, že teď není na pořadu dne. Snažíme se nemocnice nastavit tak, aby byly připraveny a epidemii zvládly.
V Česku je nyní přes 500 nakažených koronavirem, pět z nich je ve vážném stavu. Jeden ve velmi kritickém. Obáváte se prvního úmrtí?
V tuto chvíli máme pět pacientů v těžším stavu. Čtyři jsou na plicní ventilaci, což je nejtěžší stav, kdy jim virus zasáhl funkčnost plic, takže nemohou sami dýchat. Pravdou je, že stav všech těch pacientů je velmi vážný. Ale těžko předpovídat. Samozřejmě musíme být připraveni, že to nastat může. Všichni ti pacienti – snad až na jednoho – mají nějaká přidružená onemocnění. Kardiaci, diabetici, což zhoršuje zdravotní stav. Uvidíme. Lékaři dělají maximum, aby jim pomohli. Ale musíme být připraveni, že i tato eventualita může v České republice nastat.
Na závěr se musím zeptat, zda jste v uplynulých dnech neměl chuť se vším seknout a podat rezignaci?
Co se děje v posledních dnech a týdnech, je náročné. Lhal bych, kdybych říkal, že ne. Čelíme něčemu, čemu tady asi žádná vláda nečelila, největší pandemii od dob španělské chřipky. Někdy je člověk možná z věcí otrávený, ale na druhé straně by mi to přišlo, jako kdyby kapitán opouštěl loď.
Nouzový stav může trvat ještě týdny, říká šéf krizového štábu Prymula |
To si myslím, že není správné. Myslím, že ministr zdravotnictví musí zůstat na palubě a dělat s kolegy maximum, abychom tu epidemii zvládli. Možná nám zbývá pár týdnů kritického období, abychom to zvládli. Možná v příštích dvou týdnech uvidíme, zda jsou zavedená opatření úspěšná. Přes všechno, co člověk zažívá – a leckdy to není jednoduché – chci vydržet a dovést situaci do zdárného konce.
Každý si musel všimnout, že od jisté chvíle jste se z vládních tiskovek vytratil a vaši roli postupně převzal váš náměstek a epidemiolog Roman Prymula. Nemůže vás nakonec nahradit i ve funkci?
Neřekl bych, že to tak je. Spíš se střídáme. Ano, pan Prymula jako šéf Ústředního krizového štábu intenzivně pracuje, ale pracujeme společně. Dnes jsem třeba musel opustit jednání vlády, abych byl v Senátu, kde jsem obhajoval naše kroky. Je to náročné a práci si musíme nějakým způsobem rozdělit. Ale jinak komunikujeme standardně. Nemyslím, že by tam byla nějaká rivalita či něco podobného. Naopak myslím, že fungujeme jako tým a řešíme věci společně.
