Šéf Národní demokracie Bartoš neuspěl s návrhem, aby soud četl jeho knihy

  • 121
Obvodní soud pro Prahu 1 začal ve čtvrtek dopoledne řešit obžalobu na Adama B. Bartoše. Šéf ultrapravicové Národní demokracie čelí obžalobě kvůli schvalování genocidy, podněcování k nenávisti a hanobení národa. Údajně se těchto činů dopustil v knihách, projevech a komentářích. Bartoš vinu necítí, u soudu se přirovnal k disidentům.

Bartoš na čtvrteční jednání dorazil osobně v doprovodu svého advokáta Roberta Cholenského. Přítomným novinářům sdělil, že vinu necítí. Upozornil také na to, že nesouhlasí se svým pravomocným odsouzením v obdobné kauze.

Podle policie Bartoš ve svých publikacích a projevech úmyslně podněcoval k nenávisti k Židům a obdobně si počínal i vůči imigrantům. Čelí za to obžalobě ze tří trestných činů proti lidskosti, a to z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy (více k obžalobě zde).

Státní zástupce Jan Maršálek v obžalobě vyjmenoval všechny publikace a projevy, ve kterých se Bartoš údajně dopustil některého ze tří trestných činů.

Bartoš podle něj zejména zpochybňoval usmrcování Židů v plynových komorách za druhé světové války, uváděl, že holocaust považuje za konspiraci a že Židé počet obětí ze svých řad silně nadsazují. „To není žádný zločin, popírat holocaust,“ řekl údajně Bartoš při jednom ze svých projevů na Hradčanském náměstí v Praze.

Jeho další slova se týkala také migrantů, zejména z muslimských zemí. Bartoš o nich podle obžaloby šířil nepravdy. „Předkládal překroucená a neověřitelná tvrzení, nabádal k obraně před nimi se zbraní v ruce,“ zaznělo v obžalobě. Pro migranty volil Bartoš slova jako „barbaři“, „negři“, „negramoti“ a „vetřelci“. Tím se podle vyšetřovatelů dopustil podněcování k nenávisti a také hanbení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob.

Bartošovy knihy se u soudu číst nebudou

Bartoš se u soudu vyjádřil pouze obecně, na dotazy soudu či žaloby odpovídat nechtěl, na což má jako obžalovaný právo. Své stíhání srovnal se stíháním skupiny disidentů za komunismu. „Řekli bychom, že to byla nepěkná doba a že nic takového se dnes stát nemůže. Ale máme rok 2017 a historie se nám trochu opakuje,“ uvedl.

Ve svém vyjádření také naznačil, že pokud ho soud neosvobodí, bude to kvůli nedostatku odvahy soudkyně „jít proti davu“, a sdělil svůj názor, že soudkyně by tím riskovala svůj postup ve funkci. „Těžko mít někomu za zlé, že se k tomu neodhodlá,“ uzavřel tuto svou úvahu.

Bartošův advokát Robert Cholenský navrhl, aby soud přečetl všechny ty publikace, na kterých je postavená obžaloba. Soudkyně čtení celých knih zamítla, další navržené důkazy musí obhájce písemně specifikovat. „Mám za to, že jestliže je někdo souzen, že měl vydat nebo napsat nějakou knihu, tak to, aby nebylo vůbec možné tu knihu přečíst a ve veřejném hlavním líčení se vůbec dozvědět, za co je ten člověk stíhán, to považuji za neslučitelné s právním státem,“ řekl Cholenský redakci iDNES.cz.

Soudkyně Pavla Hájková líčení odročila na říjen, kdy hodlá vyslechnout jednoho ze znalců. Zpracoval posudek z oboru sociologie a extremismus a jeho výslech požadoval jak státní zástupce, tak obhájce.

Kvůli obvinění provedla policie již dříve prohlídku u Bartoše doma i v sídle jeho strany. Bartoš obvinění označil za politický proces, který má zastrašit Národní demokracii a její sympatizanty. „Na policii jsem slíbil, že nebudu páchat další činy. Nevyměkl jsem, já jsem totiž nikdy nic nespáchal,“ uvedl loni v květnu na demonstraci. Dodal, že svých slov ani činů nelituje a nikdy z nich nic neodvolá a tlaku neustoupí.

Za kauzu spojenou s Anežkou Hrůzovou dostal podmínku

Bartoš v minulosti čelil i jinému trestnímu stíhání. Spolu s bývalým místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem byli loni v březnu nepravomocně potrestáni roční podmínkou za své projevy u pomníčku Anežky Hrůzové, oběti vraždy z roku 1899. Za vraždu byl potrestán Žid Leopold Hilsner a soudní proces provázely pověry o rituální vraždě, jejichž šíření se snažil zabránit například i bývalý prezident T. G. Masaryk.

Bartoš se Zemánkem u hrobu zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“. Bartoše se Zemánkem potrestal jihlavský soud takzvaným trestním příkazem, později se případ dostal k nadřízenému soudu. Letos v březnu Krajský soud v Brně Bartošovi potvrdil trest ve výši 12 měsíců, odložený na zkušební dobu dvou let (více zde).

Bartoš po čtvrtečním jednání soudu uvedl, že s rozhodnutím v kauze spojené s Anežkou Hrůzovou nesouhlasí. „Využiji všechny prostředky, které mi umožní dovolat se spravedlnosti,“ řekl a dodal, že již podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V případě neúspěchu je prý rozhodnut dovést věc až k soudu Ústavnímu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video