Nenápadná stavba, ve které od jejího vzniku v roce 1997 našly útočiště stovky, možná tisíce žen, stojí obklopená malebnou zelení. Celkově už se ani nezdá, že jsme stále v Praze, okolí připomíná spíše lokaci na příjemnou dovolenou. Jenže právě tou pro ženy, které musí vyhledat služby neziskové organizace Acorus, rozhodně není.
Do domu ženy, kde azyl nachází vlastně náhodou a původně budova ani neměla sloužit podobnému účelu, prchají, když se teror za zavřenými dveřmi jejich domovů stane nesnesitelným.
Bylo to skoro jako na škole v přírodě, kde máte společný záchod a koupelnu. Horší bylo, když tam byla nějaká maminka nebo děti, které neměly hygienické návyky. Ale děti se to učily docela rychle.
